Mamka měla včera narozeniny, oslava byla teda až dnes a sice "po domácku", jen ve velmi úzkém rodinném kruhu (já, ségra, mamka a oba pejsci) a mě napadlo, že bych mohla udělat krátký článek zaměřený hlavně na fotky a zdokumentovat tak dnešní krásný den. Původně jsem mamce chtěla nakoupit tulipány na počet k jejímu věku, ale když jsem viděla, kolik krásných kytiček mamka dostala, tak jsme se domluvily, že jí zaplatím jinou kytku, protože tulipánky už nebylo kam dát. Tak snad někdy příště. Upřímně náš dnešní den byl plný jídla, alespoň jsme se snažily si ty "mlsky" vybrat co nejzdravěji, nechtěly jsme do sebe cpát nezdravé ve velkém. Takže ke snídani jsem měla svou klasiku, kterou už asi každý zná. Základ kaše znáte, ten je pořád stejný, na tom melasa a koření (skořice, kardamom), to je také pořád stejný a na vrchu kiwi, para ořechy, slunečnicová semínka a arašídové máslo. K pití teplá citrónová voda a ženský čaj. Říkám, naprostá klasika. K obědu jsme si daly lososa p

Naše neděle byla tentokrát opravdu ve znamení spousty dobrého zdravého jídla, odpočinku a relaxace, cvičení, meditace a čtení. Ještě než začnu, tak chci říct, že mám radost, že konečně posunuli čas na letní. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby byl jen jeden čas (nejlépe ten letní) a nebyl každého půl roku posouván, ale já mám radost, že je venku konečně světlo zase až do osmi. Teď už se jen oteplit, ať mohu vytáhnout tílka a šortky, nebo rovnou šaty a nakoupit si overaly, na které už nějakou dobu číhám na jednom eshopu. Ale teď už k tématu dnešního článku.. Když začnu úplně od začátku. Ráno jsem vstala a klasicky si po rychlé ranní hygieně - zuby, vlasy a převléknutí se z pyžama, šla vyvenčit na cca půl hodiny Bárnyska. Po návratu jsem mu dala do mističky granulky s paštičkou a udělala snídani sobě. To už je takový náš každodenní rituál, aspoň pokud mám ráno volno a čas. Ke snídani jsem si dala svou oblíbenou klasiku, kdo četl článek zdravá strava, tak už ví, že jsem si dala kaši. Co jsem

Abych pravdu řekla, dnešní článek jsem také vůbec neplánovala a dlouho přemýšlela jestli ho mám vůbec začít psát a jestli ho mám vydat. Upřímně váhám a přemýšlím ještě teď, když už ho píšu. Myslela jsem si totiž, že vám zážitky a pocity ze dneška napíšu ve zkratce do obecného jarního článku a myslím, že to tak i udělám, že zde to dnes jen nakousnu, protože na druhou stranu si říkám, že bych tento článek chtěla vydat asi ještě dokud jsem těch pocitů plná. Coronavirus je neuvěřitelný učitel. Myslím, že lidi na něm vidí jen to zlé a nechci ho vůbec zlehčovat, vím, že spousta lidí, spousta rodin díky němu přišlo o někoho blízkého, ale myslím si, že je důležité naučit se na všem hledat i to dobré. Nebýt pesimistou, ale optimistou. Zkrátka a dobře nehledat všude a na všem jen mouchy, ale snažit se být šťastný v každé době. Pandemie trvá teprve rok, ještě nás prý čekají dva další. To už jsem si zapisovala do obecného článku, ale jelikož ten vyjde až na konci května, tak to zmíním i sem, proto

Dnešní článek píšu úplně neplánovaně, ale říkala jsem si, že byl docela zajímavý a naplněný den, tak bych ho mohla shrnout a uložit si ho tady. Ačkoli původně jsem plánovala vydat článek teď až v neděli nebo pondělí z určitých důvodů, ale nevadí.. 😀 Vstala jsem brzy, udělaly jsme spoustu práce, konečně našly muže, respektive řemeslníka, který jenom nemluví, ale i koná a tak během chvilky vyřešil náš problém, který trval už půl roku. Ale o tom někdy příště, na to plánuji článek samostatný. Také jsme si s mamkou a Bárnym udělaly další procházku na kávičku a můžete hádat kam? Věřím, že jste uhádli, protože tohle už u nás asi není překvapení.. ano do Šimkáčů. O tom více konkrétně níže, až se k tomu dostanu. Také jsem dnes dočetla knížku, kterou jsem vám už někde myslím ukazovala na fotce nebo zmiňovala v textu, teď si nejsem jistá co z toho a určitě o ní uslyšíte ještě mockrát. Nejen v následujícím článku knihy, na který se můžete těšit, ačkoli v nejbližší době ještě asi ne. Každopádně dn

Dnes jsem se vám rozhodla zveřejnit recept na jednu z nejlepších rolád, co jsem kdy objevila. Ačkoli tento recept jsem si stejně jako skoro všechny ostatní recepty nějak upravila, konkrétně hlavně náplň. Ale ještě než se k němu dostaneme, tak bych vás ráda přivítala u již 50 článku na tomto blogu, na tomto kanálu a právě proto, že už jsme v půlce stovky, tak jsem si říkala, že bychom to mohli "oslavit" nějakým krásným receptem. Tento článek měl vyjít už před několika hodinami, ale jak na potvoru mi spadla Wi-Fi a několik hodin nechtěla naskočit, takže jdeme konečně na ten recept, ať to neprodlužujeme, kdyby chtěla opět zlobit. Ingredience: 4 ks vajec 170 g třtinového cukru 35 g vanilkového pudingu = 1 balíček 10 g prosátého kakaa 100 g hořké čokolády 200 - 250 ml smetany ke šlehání 2 ks banánu Postup: Nejdříve si roztloukneme vejce a oddělíme bílky od žloutků. Bílky vyšleháme v sníh. Do žloutků přidáme 90 g cukru a vyšleháme v pěnu. Poté do žloutků zlehka vmícháme vyšlehaný s

Dnešním článkem bych ráda navázala na článek Zima 2021, protože zima skončila a jaro přichází. Jediné co, tak tento článek jsem nechtěla, aby byl za celé jaro, jenom věnovaný tomu příchodu. Ten zimní článek mě totiž dost bavil a tak jsem se rozhodla začít s novým formátem článků. Aspoň dokud mě to bude bavit a pokud bude co psát, tak bych za každé čtvrtletí, za každé roční období napsala jeden takový článek. Ačkoli zároveň veškeré výlety, dovolené a takové věci jako třeba pikniky nebo grilování bych ráda dělala do samostatných ojedinělých článků a nerada bych se opakovala. Takže uvidíme jestli vůbec bude do těchto čtvrtletních článků co zapsat a jestli to neskončí s nimi stejně rychle jako to začalo. Pokud ne, tak se na konci května můžete těšit na další článek tohoto typu, shrnující a zachycující celé krásné jaro. Tento článek jsem začala tak nějak připravovat už s blížícím se koncem února. Konkrétně mi tento článek přišel na mysl v den, kdy jsem objevila první sněženky, které můžete