Únor - 2023
Dnes se pustíme do shrnutí února. Únor byl minimálně v první polovině samý mráz, ale také byl plný krásných západů slunce, prvních slunečných dnů a nádherného úplňku.
Byl ale také velmi vlhký, voda v potocích a řekách se poměrně dost zvedla. Jak je to vlastně vidět i na fotkách s vodou a rákosím.. voda tam běžně končívá u toho rákosí, to už bývá tak nějak u břehu.. a momentálně je vidět uprostřed.
V únoru se slaví klasicky svátek zamilovaných.. Valentýn. To, jak jsem strávila ten den, jsem vám sdělila v článku o něm, takže k tomu se už zde vracet nebudu. Ale do toho článku jsem vám dala jen jednu fotku.. po jeho vydání a druhý den jsem nafotila ještě pár dalších, které bych vám tam mohla dát, tak jsem se rozhodla to dát aspoň zpětně zde.
Únor byl ale také měsíc, ve kterém se uskutečnila letošní první cesta a to do Prahy, ale o tom jsem vám povídala už v článcích Prokopské a Dalejské údolí - Valentýnské focení, Čajovna Jedna báseň a Praha - Světla vyprávějí.
Nejdříve se tedy hledal outfit na letošní Valentýnské focení a balilo se.
Pak jsme tedy vyrazili do Prahy. Jak už jsem říkala, původní plán byla sice Divoká Šárka, ale nakonec tu mám fotky z nádherné přírody v Prokopském a Dalejském údolí.
Nejdříve se tedy hledal outfit na letošní Valentýnské focení a balilo se.
Pak jsme tedy vyrazili do Prahy. Jak už jsem říkala, původní plán byla sice Divoká Šárka, ale nakonec tu mám fotky z nádherné přírody v Prokopském a Dalejském údolí.
No a pak pár záblesků ještě z výstavy Světla vyprávějí.
A taky nějaké zdravé mňamky (až na ty cibulové kroužky).
No a závěrem tohoto výletu bych vám zde chtěla sdílet zbývající fotky a dement fotky, kterých se nám zase podařila spousta.. tak snad se vám budou také tak líbit.
Nejdříve si zde dáme to Prokopské a Dalejské údolí...
Nejdříve si zde dáme to Prokopské a Dalejské údolí...
Takhle pokročila stavba, o které jsem vám říkala již minulý měsíc za měsíc únor. Už je víceméně hotovo!
Dodělala jsem olejové kuličky do vany co jsem dostala k Vánocům. Tu, na kterou jsem se od začátku těšila nejvíc, jsem si nechala nakonec.
Taky jsem byla ve městě zařizovat něco soukromého (co možná částečně uvidíte v dubnu) a zároveň pracovního (odvést další cesťáky) a při té příležitosti jsem si došla konečně pro ženský čaj v pytlících (minulý měsíc jsem ho neměla, takže jsem neměla co pít v práci a odrazilo se to na neskutečně bolestivé menstruaci.. tak bolestivé, že nepomáhalo nic jiného než Algifen, ani nahřívání, probděla jsem kvůli tomu celou noc) a taky jsem došla do Manufaktury.
V Manufaktuře jsem potřebovala přírodní olejíčky, po kterých bych se neosypala jako po všem co si kdy dám na ksicht. Odnesla jsem si testery olejů, které byly zadarmo. Měly by být 100% přírodní, jeden je z růže (ten se mi bohužel trochu vylil, takže na testování ho moc nezbylo) a jeden ze slunečnice. Voní to nádherně, tak doufám, že se z toho neosypu a budu to moct používat.. chtěla jsem si totiž koupit gua shu a face roller. Na Beloved je totiž do dneška výhodná koupě 1 + 1 zdarma. Ale o tom zase jindy.
V Manufaktuře jsem potřebovala přírodní olejíčky, po kterých bych se neosypala jako po všem co si kdy dám na ksicht. Odnesla jsem si testery olejů, které byly zadarmo. Měly by být 100% přírodní, jeden je z růže (ten se mi bohužel trochu vylil, takže na testování ho moc nezbylo) a jeden ze slunečnice. Voní to nádherně, tak doufám, že se z toho neosypu a budu to moct používat.. chtěla jsem si totiž koupit gua shu a face roller. Na Beloved je totiž do dneška výhodná koupě 1 + 1 zdarma. Ale o tom zase jindy.
Původně jsem chtěla ještě pro škrabku na jazyk do dm, mamka jí už používá a strašně si jí vychvaluje, ale to bych na ní nesměla zapomenout a vzpomenout si až druhý den v brzkých ranních hodinách. Do té doby jsem pořád dumala nad tím, že vím, že jsem chtěla něco v dm, ale co to proboha bylo. Doma jsem si původně chtěla sepsat seznam, ale nestíhala jsem, takže nebyl čas. Každopádně dopadlo to dobře, protože když jsem přišla na nádraží, tak mi spoj odjížděl za dvě minuty asi tak, takže to bylo tak akorát.. hezky jsem to stihla, zařídila to nejnutnější a nemusela nikde čekat. Když o tom tak zpětně přemýšlím, říkám si, jestli zrovna zde se mi nevylil ten olej, když jsem na ten spoj spěchala.
Taky se snažím pokračovat co to jde ve cvičení 🏃🏽♀️, i když tenhle měsíc jsem z toho během menstruace vypadla a trvalo další týden, než jsem se k tomu znovu dokopala. 🤷🏽♀️
No a pomalu bych začala tenhle článek ukončovat, tak už zde na závěr jen pár fotek prvních jarních kytiček. Sněženky, krokusky první... to určitě bude i v březnu!Rozvojová videa:
- Zdeňka Šíp Staňková - Cukrfree (Děti jsou taky lidi)
- Svobodné děti - dokument
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).