Varšava
Dříve než vyjde vlog z Varšavy, se dnes podíváme, jak bylo ve Varšavě prostřednictvím tohoto článku. Jak zmiňuji ve vlogu, Varšavu jsme navštívili na 24 hodin, s cestou necelých 48. Navštívili jsme Královský hrad a s ním i Staroměstské náměstí, což byl víceméně celý plán prvního dne.
Ubytovali jsme se v hotelu Jess & SPA a poté vyrazili na večeři do restaurace Vege Miasto, odkud jsme si vzali i snídani na další den v podobě dvou dortíků. K večeři jsme ale měli quesadillu a jejich národní pokrm pirohy. Bylo to výborné.
Po večeři jsme ještě navštívili wellness, kde jsme byli až téměř do zavíračky a pak už šli víceméně spát na pokoj, abysme byli čerství na další den a s ním spojené plány a dobrodružství.
Druhý den ráno jsme si snědli ke snídani dortíky a po dvou hodinách od budíku se konečně vykopali z pokoje. Navštívili a prošli jsme si centrum plné mrakodrapů a podívali se na Varšavu svrchu Paláce Kultury a Vědy.. no bála jsem se o telefon, když jsem ve 30 patře musela protahovat mobil skrz mříže, aby ze záběrů do vlogu, popřípadě fotek něco bylo, ale i tento bobřík odvahy dobře dopadl a já sjela dolů o něco bohatší a šťastnější, co se materiálu i zážitků týče.
Potom co jsme slezli dolů jsme šli na oběd do restaurace Niedaleko Damaszku, jídlo tam nebylo špatné, ale v restauraci Vege Miasto nám asi oboum chutnalo více.
No a závěrem jsme běželi na vlak, abychom ve třetině cesty zjistili, že nám to jede z hlavního, kolem kterého se celou dobu pohybujeme. Takže jsme se zase vrátili, sedli na vlak a jeli papá domů. Tak zase příště.. pa ☺️
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).