Slovinsko - Bled
U jezera Bled, ke kterému jsme přijeli 19. 6. k večeru, odhadem tak mezi 19:00 - 20:00 hod., začala naše cesta nejen po Slovinsku. Ze Slovinska jsme pak pokračovali ještě dál, ale to vám zatím nebudu říkat kam. Budu vás napínat do poslední chvíle, i když pokud mě sledujete na IG, tak už to stejně víte. Každopádně vlog už je v procesu stříhání.
Ale zpět k jezeru Bled. Zde jsme měli jen jeden večer a ráno na východ slunce. Pak už jsme jeli jinam. Ale o tom snad zítra.
Jezero Bled nemáme tedy obejité celé, tipuji, že jsme zvládli tak půlku přibližně, všude okolo je nádherná příroda. My šli večer směrem z klidnější do živější části vesnice. Něco jsme nafotili (to nevím jestli sem budu dávat, možná si to zde uložím, ale pravděpodobně se to objeví jen na IG a částečně ve videu (ve smyslu miniatury) + se tam objeví ještě jiné fotky), ale to už asi prozrazuji moc. Takže zpět k jezeru a pokračujeme.
Po fotkách jsme pokračovali ještě dále. Hledali jsme autobusovou zastávku nacházející se asi 20 minut od ubytování. Našli jsme a šli jsme stejnou cestou zpět na ubytování. Tam si dali večerní hygienu, dobalili co šlo a šli spát.
Ráno (málem jsem napsala večer, takže kdyby něco nedávalo smysl, berte to prosím s rezervou) jsme se rychle oblékli, udělali si pro změnu ranní hygienu a vyrazili směrem k jezeru Bled (které jsme od ubytování měli tak 5 minut) na východ slunce, který jsme si užili aspoň tak jak jsme stihli. To jsme šli na druhou stranu než předchozího večera. Vrátili se na pokoj, dobalili poslední věci a vyrazili i s batohy na zastávku autobusu. Ten měl 8 minut zpoždění a pak jsme vyrazili už na další zastávku naší cesty.
O té vám povím ale zase zítra, takhle by to pro dnešek bylo vše. Doufám, že se vám článek aspoň trochu líbil, že se vám budou líbit fotky a já se pro dnešek loučím a zase zítra se snad uvidíme. Pokusím se stihnout teď vydávat zase chvíli denně, ale materiálu je teď dost a času na zpracování málo, takže kdyby jsem někdy vynechala, tak nic neslibuju a omluvte to prosím.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).