Duben - 2023
Říká se: ,,Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem." A musíme asi všichni uznat, že letošní začátek dubna byl fakt studený odchov. Nebo-li hnus fialovej. Ale dost té nespisovné češtiny. Já vás vítám u dubnového shrnujícího článku.
Jak jste si asi všimli, vydávám ho v květnu, trochu překříženě, protože Čarodějnice a První máj nepočkají. Obecně si myslím, že během května se je na co těšit, ale to zjistíte během následujícího měsíce sami.
Já na začátku dubna měla celkem pracovní maraton, uklidnilo se to trochu až tak v polovině, ale myslím, že i tak jsem zvládla poměrně vydávat a nezanevřela jsem na vás. No ale teď už k tomu, co nás v dubnu čekalo a neminulo.
První co tu mám je Bárnysek sledující holuba. To je jeho nejlepší a největší zábava poslední doby a musím si to zde vlastně uložit, protože mi to přijde strašně vtipné a na fotce skvěle zachycené.
Dále tu mám opět jarní fotky. Neskutečně krásné rozkvetlé stromy a ještě i zbytky zlatých dešťů například. Pak hyacinty, macešky, pomněnky, sedmikrásky a růže nebo třeba pampelišky.
No a do třetice pokračujeme i s východy a západy slunce, stejně jako květiny, stromy a keře jsou i východy a západy snad čím dál krásnější.
Ale i kromě východů a západů slunce jsem zase začala v hezké dny zvěčňovat to nabíjející slunce a kromě něj i nádhernou přírodu. Místo, které níže uvidíte už určitě ode mě znáte?!
Taky už vám mohu vydat fotky s dárky, ale ten největší tip jsou asi dobroty z Cukrfree eshopu, jeden byl k Valentýnu a druhý k narozeninám. Jedná se o balíček čokoládových pralinek ve tvaru srdíčka a o čokoládové lanýže. Je to vegan, ale co mě zaujalo úplně nejvíc bylo zaprvé to balení a za druhé slova pralinky a lanýže. Dalo by se říct, že vlastně čistě tohle byl ten důvod, proč jsem tyto dobroty koupila.
Taky jsem během měsíce dělala své první Brownies a chtěla jsem si zlepšit reputaci, takže jsem znovu udělala skořicové šneky, jenomže jak jsem se bála, abych je po Aprílové zkušenosti zase nespálila, tak jsem tentokrát vypla brzy teplotu a povedlo se mi je nedopéct.
No a taky jsme spolu v dubnu zažili Apríla, Velikonoce, Narozeninovou oslavu, divadelní představení Romea a Julie ve Vinohradském divadle nebo třeba Čarodějnice. No myslím, že toho bylo hodně, ale o tom všem jsem mluvila v konkrétních článcích, takže kdo nečetl, mrkněte určitě níže.
No a v dubnu jsem byla taky na dvou školeních od práce a když jsem šla na to druhé, tak jsem si všimla, že nad dveřmi máme vyloženě napsáno škola.. toho jsem si nikdy dřív nevšimla a že jsem tu byla tucetkrát, zejména na začátku. Každopádně se mi to líbilo natolik, že jsem si to sem musela zdokumentovat.
No a v dubnu jsem byla taky na dvou školeních od práce a když jsem šla na to druhé, tak jsem si všimla, že nad dveřmi máme vyloženě napsáno škola.. toho jsem si nikdy dřív nevšimla a že jsem tu byla tucetkrát, zejména na začátku. Každopádně se mi to líbilo natolik, že jsem si to sem musela zdokumentovat.
A mám tu další nezařaditelné fotky. Konkrétně dvě snídaně. Jednu snídani u kontroly vlogu, který by měl vyjít už doslova za pár dní. A druhou snídani, ke které byl pouze chleba s máslem, himalájskou solí a šnytlíkem. Výborný!
Rozvojová videa jsem v dubnu žádná neobjevila, nic co by mě nějak zaujalo. A tím tedy dubnový shrnující článek končí. Tak zase příště.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).