Narozeninová oslava
Druhým článkem ze včerejška je článek narozeninová oslava. Proč narozeninová oslava? Protože přesně na Velikonoční pondělí jsme byli pozvaní k rodině na oslavu půlkulatých narozenin, které slavila moje teta.
První co bych asi chtěla zmínit je, ať jste na silnicích opatrní a předvídáte i za jiné, ať co nejvíce předcházíme dopravním nehodám. Včera jsme totiž po cestě na oslavu míjeli právě vzniklou nehodu, ještě tam nebyli ani policisté. Každopádně nejdříve to nebylo vůbec vidět, vypadalo to pouze jako že auto blbě zaparkovalo (bylo k nám zadkem) a až potom co jsme se přiblížili jsme si všimli, že má totálně rozflákaný předek a v zatáčce, kam bylo vidět až opravdu na poslední chvíli bylo druhé auto a to bylo rovnou na boku. Prý řidič vyjížděl z vedlejší silnice na hlavní a přehlédl auto.. je to hned, ale snažme se být obezřetní.
Na oslavě pak bylo klasické přání oslavencům, vynikající dort domácí výroby, perníčky zdobené nejen velikonočními, ale i pohádkovými obrázky, pizza, jednohubky.. no prostě obžerství. Beránka jsem vám nevyfotila, jelikož k němu dali takovou nehezkou ozdobu z jídla a to mi nepřišlo úplně fotogenické.. uvažovala jsem o tom do poslední chvíle, ale rušilo mě to tam prostě, takže jediného beránka vám sem letos nedám. Ale je to škoda, jelikož kolem něj byla nádherná velikonoční vajíčka.. jinak by to byl nádherný obrázek.
Bylo tam veselo. Děti, nejdříve jeden pes a potom jsme došli s taťkou pro výmary, které níže na fotce vidíte a už tam byly tři. A to věřte, že v rodině jich máme daleko daleko víc. No ale na základě toho si asi umíte představit jaké veselo tam bylo.
Mojí maličkost vidíte na dvou fotkách. A díky tomu byste mohli relativně rozpoznat outfit.
Měla jsem na sobě černý slabý svetr s výstřihem do V, ty mé pohodlné kalhoty s rozparkem na kotníku, poprvé letos džínovou bundu, na kterou jsem se neuvěřitelně těšila, brýle, kabelku ode mě už znáte a k tomu všemu bílé ponožky do bílých botasek. Po dlouhé době jsem si dokonce udělala jemné líčení.. řasenku a stíny.
No a poslední fotky, které tu mám jsou Trosky. 2x za světla a jednou za tmy. Nádherná dominanta.. no a když mluvíme o dominantách, tak jsem málem zapomněla na dominantu města Liberec, kterou vám sem přidávám též. A to je samozřejmě co jiného než Ještěd.
No a pro dnešek už se s vámi rozloučím a snad se uvidíme zase brzy.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).