Divadlo Romeo a Julie

Pokud mě už chvíli sledujete a třeba i na Instagramu, tak jste možná postřehli, že můj nejoblíbenější film je právě Romeo a Julie ve všech třech verzích. Obecně ten příběh naprosto miluji.

Chtěla jsem ho vidět i na divadelní scéně, což se mi podařilo jednou a byla to katastrofa. Byla jsem na tom tehdy tady v Hradci v Klicperově divadle se školou. Předem nám sice hlásili, že je to zmodernizované, ale já si říkala, že to je v pohodě, protože jedna verze toho filmu je také zmodernizovaná (v té hraje Leonardo DiCaprio). A je zmodernizovaná tak, že místo koní tam mají auta a místo mečů pistole toť vše, ale co tohle bylo? To bylo zesměšnění toho příběhu. Hrůza! Vůbec nic to s tím příběhem nemělo společného kromě jmen postav. Vůbec bych si nedovolila to pojmenovat Romeo a Julie.

Jako to, že uprostřed stojí "otec Lorenco", nebo-li "kněz (bratr) Vavřinec" taky podle některých verzí a po pravé ruce mu na stoličce sedí Romeo, po levé ruce úplně stejně sedí Julie a oba mají na klíně notebook, odříkávají verše stylem, že třeba prohlásí, že to není skřivan to slavík zazpíval, což odříkával vlastně místo Julie kněz a Julie mu skočí do řeči s tím, že začne z Wikipedie číst cosi o slavíkovi, tak to na mě bylo opravdu moc.

Já tam víceméně seděla celou dobu otrávená a čekala jsem, kdy začne to klasické představení, kdy proboha tenhle horor skončí. Hádejte co.. skončil, ale skončil až s koncem představení. Toho, na co jsem celou dobu čekala, jsem se nedočkala. A od té doby jsem chtěla celou dobu na nějaké normální představení tohoto příběhu. A už pár let zpět jsem si vyhlídla tohle představení.

Loni mě trochu vyděsil Marek Lambora a Sabina Rojková, kteří jsou hlavními postavami tohoto představení, když říkali na IG něco o derniéře. A já jsem je prostě chtěla stihnout a jsem moc ráda, že se mi to podařilo. Mám totiž ráda nejen tento příběh, ale i tyto dva herce.

Každopádně k příběhu dnešního divadla a ne divadla pět let starého. Musím říct, že jsem si vlastně vzpomněla celkem na poslední chvíli. 27. března, vlastně teprve měsíc zpět jsem z nějakého důvodu se rozhodla kouknout na Divadlo na Vinohradech jestli tam to představení není. Měli tam dva blízké termíny, jeden v dubnu, jeden v květnu. Květen byl vyprodaný, zbýval duben a tam pár volných míst ještě bylo. Koukla jsem na směny a zrovna to vycházelo, že ráno končím noční. Rozhodla jsem se obepsat pár lidí, jestli by se mnou někdo nechtěl jít a vlastně hned první dva lidé, kteří mě napadli, řekli že klidně by šli, ovšem jen jeden z nich věděl, že v tom termínu má 100% volno.

Koukla jsem na směny mamky a co hrálo do karet bylo, že měla volno a tím pádem mi večer mohla vyvenčit Bárnyse. Takhle to prostě mělo být. Všechno se vším do sebe krásně zapadlo.

Ještě ten večer jsem objednala lístky a druhý den ráno jsme se vyrovnali. Hotovo, bylo rozhodnuto, že se jede do divadla.

Koupili jsme si lístky uprostřed balkónu, sektor 1, řada 4 a sedadla 8, 9. Za pár dní dokončím svůj první vlog a můžete mrknout v něm i na pár záběrů právě z divadla.

Jak můžete níže na fotkách vidět, měla jsem na sobě ty své relativně nové kalhoty s rozparkem, k tomu bílé tričko, černé sáčko, lodičky a psaníčko. Pořád je duben a je chladno, takže jsem si vzala přes ramena kabát.

No ale teď už k samotnému příběhu:

Rozhodně byl lepší než v Klicperově divadle.. tomuhle se opravdu dá říkat Romeo a Julie. Jsem moc ráda, že jsem naživo viděla hlavní herce, které už jsem zmiňovala výše a Tereza Bebarová jako chůva byla taky skvělá!

Ostatní herce zase tak moc dobře neznám a když tak upřímně od vidění, ale ne podle jmen. I jejich výkony ale musím ocenit.. skvělý!

Na to, že to byla tragédie, tak to měli udělané i tak, že se člověk zasmál.. byla to i trošičku komedie, ale ne nějak přehnaně, ten příběh obsahoval přesně to co měl a jako bonus tam měl pár vtipných okamžiků.

Kdybyste mi dali ale otázku, která scéna se mi líbila nejvíc nebo co mi přišlo nejlepší, tak odpověď je jasná.. říkám to snad úplně všude.

Když Romeo při scéně kdy má Julie na balkóně monolog o tom proč je Montek a ať se zřekne svého jména skoro vyskočil na balkón se slovy ,,Mám odpovědět".. a chlapec, který na něm seděl leknutím ucuknul. Celý sál zařval smíchy.. to bylo hodně povedené!

A druhou povedenou věcí byl výskok Marka Lambory alias Romea při verši ,,Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď", což je víceméně hned vzápětí a on přitom vyskočil a zatřepetal rukama jak kdyby měl opravdu křídla.. a to též teda bylo vtipné.

No a tím bych ale článek asi ukončila, abych nemlela stále dokola to samé. Můžu říct už asi jen jediné: Děkuji! Děkuji za tenhle skvělý večer. Byl to zážitek.

A tenhle článek jsem nestihla vydat už včera, takže teď to bude všechno tak o den posunuté dozadu, protože je toho teď v plánu víc.
No jinak poslední přímý spoj domů nám ujel, takže jsme museli v 23h. z Prahy a těsně po půlnoci jsme byli v Pardubicích.. hodinu jsme tam čekali na další spoj a v jednu nám jel konečně spoj domů a dokonce jsme stihli noční MHD spoj, takže to bylo relativně v pohodě, ale jsem vyšťavená a jdu si lehnout. Dobrou noc.