Apríl
Tak první čtvrt rok roku 2023 máme za sebou a já vás vítám u prvního dubnového článku.. dnes je Apríl! Napálil vás někdo na něco? Pokud ano kdo a na co? Anebo jste napálili vy někoho na něco? Pokud ano, otázka zní víceméně stejně.. koho a na co jste napálili? A vůbec jaký jste měli den? Povídejte (ne)přehánějte!
Pro mě je dnešek speciální ještě jednou věcí a to, že mám jedno krásné výročí. Víte jaké? Výročí dvou let práce na dráze. A jelikož svou práci naprosto miluji, tak je to pro mě vlastně naprosto nádherná věc.
No ale teď už bych se asi měla zaměřit na svůj den a na to, koho a na co jsem dnes napálila já.. takže:
Pro mě je dnešek speciální ještě jednou věcí a to, že mám jedno krásné výročí. Víte jaké? Výročí dvou let práce na dráze. A jelikož svou práci naprosto miluji, tak je to pro mě vlastně naprosto nádherná věc.
No ale teď už bych se asi měla zaměřit na svůj den a na to, koho a na co jsem dnes napálila já.. takže:
Ráno jsem si dala výbornou zdravou snídani.. jak můžete na fotce níže vidět, dala jsem si chleba - čerstvý, ještě trochu teplý - s máslem, himalájskou solí, uvařeným vejcem a řeřichou.
Potom na chviličku, téměř na otočku, přijela velmi krátká návštěva a nakonec jsem šla vyvenčit psa. (Už podruhé, samozřejmě jsem ho netrápila. Venčením a jeho snídaní začal ten den a já tuto část jen přeskočila). Dalo by se říct, že takto jsem strávila dopoledne.
Odpoledne jsem si dala oběd a měla jsem špenátovou polévku od sestřičky (která jí dělá úplně jinak než já a byla výborná - děkuji! K polévce jsem si dala ještě teda chlebík, který mi včera k tomu strašně chyběl a byla to dohromady opravdu bomba!
Na mě pak nějak padala únava (mám za sebou túru směn (a druhou před sebou snad ještě horší) a cítím, že nejsem dospaná tak jak bych potřebovala.. přesto jsem se nemohla teď donutit jít napsat a vydat ten článek, abych mohla jít spát, takže jsem se k tomu dokopala až teď a asi půjdu spát zase až o půlnoci..) 🙄
Na mě pak nějak padala únava (mám za sebou túru směn (a druhou před sebou snad ještě horší) a cítím, že nejsem dospaná tak jak bych potřebovala.. přesto jsem se nemohla teď donutit jít napsat a vydat ten článek, abych mohla jít spát, takže jsem se k tomu dokopala až teď a asi půjdu spát zase až o půlnoci..) 🙄
Ale to jsem maličko odbočila, chtěla jsem říct, že jsem třeba tak dvě až tři hodiny nebyla schopná nic moc dělat, jenom sedět a koukat na televizi nebo do mobilu na blbosti a u toho jsem klimbala. Ono se teda zase nemůžeme ničemu divit, protože ono tomu nahrává i to počasí venku. Úplně to ven netáhne bez toho sluníčka, už aby se nám vrátilo. Počasí dnes bylo prostě aprílové jak na Apríla. 😂
No ale kolem třetí hodiny se udělalo docela krásně, takže jsem vytáhla Bárnyho na další procházku (při které stihl dostat dvakrát spucuňk a ještě se málem nechat sežrat, jelikož je tvrdohlavý..) a po návratu jsem se rozhodla vrhnout na skořicové šneky z nově objeveného těsta. Výborného, domácího. Ale tím jsem si na sebe nechtěně připravila vlastní apríl.
Abych vás uvedla do děje, karma je totiž zdarma! Celý den jsem na všechny vymýšlela nějaké apríly, na mamku (tam se nezadařilo vymyslet vůbec nic), na tu výše zmíněnou návštěvu (tam jsem vymyslela dva, ale pokaždé mi to něco nebo někdo překazil) a nakonec se mi nepodařilo nikoho na nic napálit. Kromě mě samotné, což já jsem byla si jediná osoba, na kterou jsem nic nevymýšlela.
Dělala jsem ty skořicové šneky, všechno šlo perfektně podle představ a tak jsem to dala do předehřáté trouby. Naše trouba už je stará babička a peče jak se jí zrovna chce. Většinou se jí chce udělat vše nedopečené a je v tomhle ohledu malinko nespolehlivá. Ještě ke všemu do trouby není vidět, to světlo už nějakou dobu nefunguje a i kdyby fungovalo, tak ve skle už je zažraná špína, rez nebo co to je tak, že to nejde vydrbat. Já přesto asi po 2 - 5 minutách (dávám větší rozpětí, protože nevím přesně) jsem začala cítit docela silně skořici. Ale říkala jsem si, že i když je to malé, tak kor s naší troubou to nemůže být už dostatečně propečené, že to voní určitě jenom ta skořice. No, tak jsem to šla vytáhnout přibližně po 15 minutách.. otevřu troubu a tam objevím na uhel spálené šneky. Alespoň většina z nich. Co teď? Slíbila jsem mamce, že bude mít fajn snídani, když odjížděla do práce na noc. Zvažovala jsem, že udělám nové, ale to je s tím těstem práce na hodně dlouho a už na to nemám znovu energii, takže jsem volala mamce, abych jí připravila aspoň na tuto část reality. A shodli jsme se, že to udělám třeba zítra nebo někdy. Na fotku jsem se snažila vybrat ty méně spálené.. já to původně ani nechtěla vydávat, ale říkala jsem si, že tohle je vlastně docela trefný apríl, takže tak.
No řeknu vám, že ráno na 5 hodinu si dávám budíka, abych po tom pečení uklidila ten výbuch než se vrátí a vybouchne mamka, což je ta druhá část reality, ale teď už musím jít spát, protože jsem totálně KO a pár dní se teď zase pořádně nevyspím. Takže poučení dnešního dne - Karma je zdarma! Myslete na to. 😂
No ale kolem třetí hodiny se udělalo docela krásně, takže jsem vytáhla Bárnyho na další procházku (při které stihl dostat dvakrát spucuňk a ještě se málem nechat sežrat, jelikož je tvrdohlavý..) a po návratu jsem se rozhodla vrhnout na skořicové šneky z nově objeveného těsta. Výborného, domácího. Ale tím jsem si na sebe nechtěně připravila vlastní apríl.
Abych vás uvedla do děje, karma je totiž zdarma! Celý den jsem na všechny vymýšlela nějaké apríly, na mamku (tam se nezadařilo vymyslet vůbec nic), na tu výše zmíněnou návštěvu (tam jsem vymyslela dva, ale pokaždé mi to něco nebo někdo překazil) a nakonec se mi nepodařilo nikoho na nic napálit. Kromě mě samotné, což já jsem byla si jediná osoba, na kterou jsem nic nevymýšlela.
Dělala jsem ty skořicové šneky, všechno šlo perfektně podle představ a tak jsem to dala do předehřáté trouby. Naše trouba už je stará babička a peče jak se jí zrovna chce. Většinou se jí chce udělat vše nedopečené a je v tomhle ohledu malinko nespolehlivá. Ještě ke všemu do trouby není vidět, to světlo už nějakou dobu nefunguje a i kdyby fungovalo, tak ve skle už je zažraná špína, rez nebo co to je tak, že to nejde vydrbat. Já přesto asi po 2 - 5 minutách (dávám větší rozpětí, protože nevím přesně) jsem začala cítit docela silně skořici. Ale říkala jsem si, že i když je to malé, tak kor s naší troubou to nemůže být už dostatečně propečené, že to voní určitě jenom ta skořice. No, tak jsem to šla vytáhnout přibližně po 15 minutách.. otevřu troubu a tam objevím na uhel spálené šneky. Alespoň většina z nich. Co teď? Slíbila jsem mamce, že bude mít fajn snídani, když odjížděla do práce na noc. Zvažovala jsem, že udělám nové, ale to je s tím těstem práce na hodně dlouho a už na to nemám znovu energii, takže jsem volala mamce, abych jí připravila aspoň na tuto část reality. A shodli jsme se, že to udělám třeba zítra nebo někdy. Na fotku jsem se snažila vybrat ty méně spálené.. já to původně ani nechtěla vydávat, ale říkala jsem si, že tohle je vlastně docela trefný apríl, takže tak.
No řeknu vám, že ráno na 5 hodinu si dávám budíka, abych po tom pečení uklidila ten výbuch než se vrátí a vybouchne mamka, což je ta druhá část reality, ale teď už musím jít spát, protože jsem totálně KO a pár dní se teď zase pořádně nevyspím. Takže poučení dnešního dne - Karma je zdarma! Myslete na to. 😂
Jinak, všimli jste si, že Bárny už má obojek proti klíšťatům? Ta cesta k němu letos teda trvala a byla malinko krkolomná, ale máme ho a boj proti klíšťatům v roce 2023 může začít! 😂
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).