Změna času
Tak musím uznat, že kdyby jsem dnešek měla popsat jedním slovem, tak by znělo honička. Absolutně nic nestíhám. Ráno jsem teda skončila noční v práci a ve dvě ráno nám posunuli čas na třetí ráno, takže máme konečně letní čas.
Nevím jak vy, ale já letní čas naprosto miluji, rozhodně víc než ten zimní, i když vím, že se říká, že je ten zimní lepší, že je i původní, ale prostě ten letní mě osobně vyhovuje víc.
No, aby toho nebylo málo, tak jsem se po práci stavila ještě na hodinku na čaj za kolegou, protože bych to nebyla já, kdyby jsem někde něco nezapomněla a tentokrát jsem zapomněla něco, u čeho má mamka vždy říká, že to se mi nemůže stát, protože ho snad ani nepouštím z ruky a to svůj mobil. Ale jak je vidno i to se mi může stát a tak jsem si ho musela nechat poslat a čekala jsem na něj právě u kolegy.
No tím je asi jasné, že trvalo než jsem si šla lehnout, protože když jsem konečně dorazila domů, tak jsem musela vyvenčit Bárnyse, chtěla jsem se nasnídat a do postele jsem se dostala asi až v 11 hodin. Vstala jsem ve tři, vyvenčila Bárnyska znovu (z toho jsou ty dvě přírodní fotky rozkvetlého stromu, který jsem viděla letos poprvé) a šla si udělat oběd a možná i večeři zároveň. Celým dnem mě taky provázel neskutečný a neustále nenaplněný pocit hladu. Nakrmila jsem Bárnyse a udělala jsem si lososa s bramborem, rychle to zblajzla, ale ani jsem to nestihla v klidu dojíst a běžela jsem na jedno spojení, abych stihla relativně včas (i takhle už pozdě) na jeden výlet, zařizovací schůzku nebo jak to nazvat. 🤔
Tam se pro článek asi nedělo nic zajímavého, takže jsme vyřešili co bylo třeba a po chvíli jsem jela zase domů. Nasadila si červené brýle, napsala vám tento článek a abych vám ho mohla vydat, tak se loučím.. uvidíme se (pokud se něco nestane) asi zase až na konci měsíce.. tak se mějte prozatím krásně.
Článek píšu vlastně dnes ne proto, že by se dělo něco extra zajímavého, ale chtěla jsem si sem tak nějak uložit změnu času, což je vlastně hlavní a dalo by se říct jediný původní důvod, proč článek dnes píšu, ale přitom jsem si řekla, že bych mohla zase po dlouhé době shrnout jeden úplně obyčejný den, jelikož vím, že někteří z vás mají tyhle úplně obyčejné články z normálního denního života rádi, raději než ty, které se snažím, aby byly zajímavé nějak, něčím. Tak snad se vám článek líbil i dnes.
A musím říct, že opravdu čím dál víc uvažuji o koupi fotoaparátu. Poslední dobou, když chci něco vyfotit mobilem, tak se totiž stává, že to nechce zaostřit anebo mu to trvá příliš dlouho.. až na to nemám pak nervy.
Jinak v rychlosti jsem vám nafotila ještě outfit. A mrzí mě, že jsem nestihla vyfotit jednu fotku Bárnyse.. myslím, že byste se pobavili.
A musím říct, že opravdu čím dál víc uvažuji o koupi fotoaparátu. Poslední dobou, když chci něco vyfotit mobilem, tak se totiž stává, že to nechce zaostřit anebo mu to trvá příliš dlouho.. až na to nemám pak nervy.
Jinak v rychlosti jsem vám nafotila ještě outfit. A mrzí mě, že jsem nestihla vyfotit jednu fotku Bárnyse.. myslím, že byste se pobavili.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).