Urážení a zesměšňování
Nedávno jsem se osobně setkala se situací, kdy jeden člověk uráží a zesměšňuje druhého. Nemusí to být ani úmyslné, může jít o nedorozumění z hlediska hranic a z hlediska humoru. Co pro jednoho může být sranda, pro druhého sranda vůbec není. A proto jsem se dnes rozhodla napsat k tomuto tématu další článek z řady "Ukaž na to!", protože si myslím, že si toto téma zaslouží pozornost!
Myslím, že zde je hlavní komunikace ve všech směrech, ale je naprosto vyloučené, aby někdo přišel a zničehonic do vás začal až nepříjemně rýpat v možném domnění, že je to přece sranda. Není! Nebo aspoň nemusí být pro toho druhého a je naprosto nevhodné ho takové situaci vystavovat.
Pokud už mám rýpavý humor a chci ho někde používat, nestačí se domnívat, že dotyčnou osobu znám. Musím jí opravdu do detailů znát, abych věděl, že to dokáže přijmout a na to nestačí se občas potkat v práci, to mi věřte. Nikdy v takovém případě neznáte minulost té osoby, nevíte čím si prošla v minulosti ani čím si prochází nyní.. nebo vy se snad svěřujete se všemi detaily svého života někomu, koho vidíte jednou za čas, nebo ho třeba potkáte občas někde na chodbě v práci? Jestli jste na tuto otázku odpověděli ano, pak vězte, že jste opravdová výjimka, ale ve většině případech jsem si poměrně jistá, že padlo slůvko ne. A právě o to jde..
Vnucujete někomu svůj humor, své zesměšnění toho dotyčného, ale proč teda nezesměšňujete sebe, když to chcete dělat tak hrubou formou? Ten dotyčný poškozený nemusí být suchar ani v nejmenším, může si umět ze sebe dělat srandu klidně každý den, ale nějakou svojí formou a někde ty hranice má. Což znamená, že když vy přijdete a zopakujete 5x jeden vtip, který opravdu není vtip, ale urážka a zesměšnění, vtip by to možná mohl být napoprvé, možná ještě napodruhé, ale ne na pětkrát, tak mu vnucujete něco, co je nejen naprosto nevhodné, ale navíc to dělá obrázek vám a to ne zrovna hezký.
Nechci se do toho ponořovat na osobní rovině, sdělovat zde nějak svůj příběh, jenom vám tímto článkem chci říct, abyste si to zvědomili, pokud se vám to děje a nedali se. Nenechali si líbit co se vám nelíbí, ale jasně si nastavili hranice, přes které nikoho nepustíte. Vím, že je to někdy těžké, protože někteří lidé jsou tak natvrdlý, že nepoznají dle výrazu, ani dle toho, že vám to vtipné nepřijde, že se tomu nesmějete, že je to moc a měli by s tím přestat. Chápu jaké to je, když nechcete zacházet do konfliktů, když je nemáte rádi, ale sami se ty věci bohužel nevyřeší a opravdu není na místě, aby vás někdo urážel nebo zesměšňoval, není to vhodné. A proto píšu tento článek, kde vám chci vyjádřit podporu a říct vám, že pokud s vámi ti lidé chtějí jednat takto ošklivě, i když vám to není příjemné, tak jim řekněte klidně, že než takto, ať s vámi raději nekomunikují vůbec!
Myslím, že zde je hlavní komunikace ve všech směrech, ale je naprosto vyloučené, aby někdo přišel a zničehonic do vás začal až nepříjemně rýpat v možném domnění, že je to přece sranda. Není! Nebo aspoň nemusí být pro toho druhého a je naprosto nevhodné ho takové situaci vystavovat.
Pokud už mám rýpavý humor a chci ho někde používat, nestačí se domnívat, že dotyčnou osobu znám. Musím jí opravdu do detailů znát, abych věděl, že to dokáže přijmout a na to nestačí se občas potkat v práci, to mi věřte. Nikdy v takovém případě neznáte minulost té osoby, nevíte čím si prošla v minulosti ani čím si prochází nyní.. nebo vy se snad svěřujete se všemi detaily svého života někomu, koho vidíte jednou za čas, nebo ho třeba potkáte občas někde na chodbě v práci? Jestli jste na tuto otázku odpověděli ano, pak vězte, že jste opravdová výjimka, ale ve většině případech jsem si poměrně jistá, že padlo slůvko ne. A právě o to jde..
Vnucujete někomu svůj humor, své zesměšnění toho dotyčného, ale proč teda nezesměšňujete sebe, když to chcete dělat tak hrubou formou? Ten dotyčný poškozený nemusí být suchar ani v nejmenším, může si umět ze sebe dělat srandu klidně každý den, ale nějakou svojí formou a někde ty hranice má. Což znamená, že když vy přijdete a zopakujete 5x jeden vtip, který opravdu není vtip, ale urážka a zesměšnění, vtip by to možná mohl být napoprvé, možná ještě napodruhé, ale ne na pětkrát, tak mu vnucujete něco, co je nejen naprosto nevhodné, ale navíc to dělá obrázek vám a to ne zrovna hezký.
Nechci se do toho ponořovat na osobní rovině, sdělovat zde nějak svůj příběh, jenom vám tímto článkem chci říct, abyste si to zvědomili, pokud se vám to děje a nedali se. Nenechali si líbit co se vám nelíbí, ale jasně si nastavili hranice, přes které nikoho nepustíte. Vím, že je to někdy těžké, protože někteří lidé jsou tak natvrdlý, že nepoznají dle výrazu, ani dle toho, že vám to vtipné nepřijde, že se tomu nesmějete, že je to moc a měli by s tím přestat. Chápu jaké to je, když nechcete zacházet do konfliktů, když je nemáte rádi, ale sami se ty věci bohužel nevyřeší a opravdu není na místě, aby vás někdo urážel nebo zesměšňoval, není to vhodné. A proto píšu tento článek, kde vám chci vyjádřit podporu a říct vám, že pokud s vámi ti lidé chtějí jednat takto ošklivě, i když vám to není příjemné, tak jim řekněte klidně, že než takto, ať s vámi raději nekomunikují vůbec!
Čímž doufám, že jsem sdělila vše podstatné, co jsem zde sdělit chtěla, snad jsem na nic nezapomněla. Mám pocit, že víc bych vám to asi osvětlila na konkrétním příkladu, kdyby jsem do toho nakonec na osobní rovině zašla, ale to bychom tu byly opravdu dlouho a já zde asi nechci vysvětlovat své "trable" nebo trable někoho z mých blízkých, tak snad to takto bude stačit. My se uvidíme brzy u dalšího článku. No a jelikož k tomuto článku nemám tematické fotky, tak zde dám fotky ze dneška, protože se mi prostě líbí, tak si je zde uložím.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).