Waflárna Le Waff
Včera se stal zázrak! Přestože jsme se domlouvali už před Vánoci, pak po Vánocích/před Novým rokem, tak to klaplo až včera a my konečně, celkem dlouho po Novém roce, skoro na konci ledna, vyrazili s kamarádkou Míšou do Le Waff!
Jak můžete na fotkách vidět, velmi mě zaujala kytička na stole, moc se mi líbila a proto je asi na stopadesáti fotkách pokaždé jinak! Sebe jsem tam teda nefotila, ale moje fotky už jsou z cesty domů od Pink Roses, ale k tomu se dostanu později.
S Míšou jsme si skvěle popovídali, začali plánovat nějaké věci do budoucna, třeba společnou dovolenou v letošním roce! K občerstvení jsme si dali obě slané vafle, v mém případě jak jsem slíbila v předchozím článku, kde jsem o Le Waff mluvila.
Nechci mluvit přesně za Míšu, nezapisovala jsem si, co si dala, abych vám to tu mohla sdělit. I když mám pocit, že vafli Farmer a nějakou kávu, lungo tuším. Každopádně co vám mohu říct s jistotou je, že já si dala vafli Good Morning (i když ráno už nebylo, jak můžete vidět i na čase naší rezervace) a k pití, pokud mě sledujete už delší dobu, tak vás to asi nepřekvapí, mátový čaj!
Já jsem teď i mírně prostydlá, zejména co se kašle týče, takže jsem si i chtěla prohřát krk! Bohužel, když jsme si pak chtěli dát ještě obě (v mém případě znovu) mátový čaj, tak jim došla máta a tak jsem si krk trochu zastudila, protože co jsme v paměti zapátrali, tak mě až pozdě napadl zázvorový čaj, ale ten samotný stejně nevypiji a sice bych k němu měla citrón, ale aktuálně neměli med, dávali cukr, což bylo v krásném balení, ale cukrem nesladím já vůbec. A když už sladím, tak medem, ale to spíš kvůli ozdravným účinkům, nebo v případě naředění chutě zázvoru. Jinak nesladím čaje vůbec, kávu ano a proto jí nepiji, abych do sebe nemusela dostávat cukry. Každopádně Míšu napadla limonáda z dračího ovoce nebo jak přesně se jí říká a tak jsme si jí dali obě - já navíc nechtěla zdržovat a chtěla jsem něco k pití, abych byla schopná dojíst svou vafli, protože s tou velkou porcí už jsem byla plná a věděla jsem, že bez pití už bych to dojíst nezvládla! Navíc mi na talíři zbývali zvířecí produkty (slanina, sýr Cheddar a trochu vejce) a já mám zásadu, že co pochází ze zvířat (zejména maso) se nevyhazuje, i kdyby mi z toho mělo být zle.
Takže když už na talíř dostanu maso třeba (které pořád platí, že se snažím omezovat a jíst ho co nejméně), tak neexistuje, abych ho nesnědla, abych ho vyhodila. Protože to zvíře kvůli tomu zabili, některá mohla nedej bože i trpět, záleží odkud to maso pochází (samozřejmě, že doma si když už snažíme vybírat to, kde se ty zvířata měli co nejlépe a nechceme podporovat velkochovy a tak), ale když vám to naservíruje kdokoliv mimo domov a nevíte kde k tomu masu přišel, tak už to tak pod kontrolou nemáte. No a když už je sakra krize, tak se snažím, aby ho snědl aspoň pes - Bárny, nebo jakýkoliv jiný dostupný (s čímž ty psi takový problém teda nemají, co si budeme), aby se to maso nevyhodilo úplně, ale snažím se to vždy spotřebovat do posledního kousíčku.
No ale to jsem trochu (dost) odbočila od tématu včerejší waflárny Le Waff. Jinak na fotkách níže můžete vidět hezký výhled i s útulným místečkem, odraz v zrcadle nádherné kytičky osvětlené a pak už odchod z Le Waff. K Le Waff asi můžu ještě říct, že jsme se nejvíce nasmáli u placení, protože jsme obě platili kartou a platební terminál měl blbý kontakt s Wi-Fi, takže mu to dlouho trvalo, jednou to dokonce zamítl, slečna co obsluhovala u toho měla vtipné hlášky (že zítra to bude, nebo že bude muset běžet, aby ten terminál měl teda Wi-Fi a tak dále) a fakt jsme se u toho nasmáli.
Mimochodem obsluha opět velmi příjemná, zejména blonďatá slečna servírka mi byla sympatická, ale i druhá slečna servírka byla moc milá.
No a po odchodu z Le Waff jsme šli kousíček k Pink Roses, kde jsme si každá vzala čaj na cestu a domů zákusky pro maminky, v Míšině případě i sourozence (ale já teda sestřičku doma neměla).
Jinak musím říct, že jsem včera moc nestíhala, takže jsem přišla z venku s Bárnym a měla asi 10 minut na přípravu než mi jelo MHD, možná ani to ne. No nezapomněla jsem si nic podstatného, jen jsem neměla svetr, takže venku mi docela byla zima a rolák, který jsem měla jako tričko, jsem si dala obráceně, takže mě celou dobu škrábala cedulka zepředu do krku. No veselé.. tak to jen takový detail pro zasmání a už končím. Budu se na vás těšit pravděpodobně už zítra u dalšího článku. Tak se zatím mějte krásně a pa! 👋
Jak můžete na fotkách vidět, velmi mě zaujala kytička na stole, moc se mi líbila a proto je asi na stopadesáti fotkách pokaždé jinak! Sebe jsem tam teda nefotila, ale moje fotky už jsou z cesty domů od Pink Roses, ale k tomu se dostanu později.
S Míšou jsme si skvěle popovídali, začali plánovat nějaké věci do budoucna, třeba společnou dovolenou v letošním roce! K občerstvení jsme si dali obě slané vafle, v mém případě jak jsem slíbila v předchozím článku, kde jsem o Le Waff mluvila.
Nechci mluvit přesně za Míšu, nezapisovala jsem si, co si dala, abych vám to tu mohla sdělit. I když mám pocit, že vafli Farmer a nějakou kávu, lungo tuším. Každopádně co vám mohu říct s jistotou je, že já si dala vafli Good Morning (i když ráno už nebylo, jak můžete vidět i na čase naší rezervace) a k pití, pokud mě sledujete už delší dobu, tak vás to asi nepřekvapí, mátový čaj!
Já jsem teď i mírně prostydlá, zejména co se kašle týče, takže jsem si i chtěla prohřát krk! Bohužel, když jsme si pak chtěli dát ještě obě (v mém případě znovu) mátový čaj, tak jim došla máta a tak jsem si krk trochu zastudila, protože co jsme v paměti zapátrali, tak mě až pozdě napadl zázvorový čaj, ale ten samotný stejně nevypiji a sice bych k němu měla citrón, ale aktuálně neměli med, dávali cukr, což bylo v krásném balení, ale cukrem nesladím já vůbec. A když už sladím, tak medem, ale to spíš kvůli ozdravným účinkům, nebo v případě naředění chutě zázvoru. Jinak nesladím čaje vůbec, kávu ano a proto jí nepiji, abych do sebe nemusela dostávat cukry. Každopádně Míšu napadla limonáda z dračího ovoce nebo jak přesně se jí říká a tak jsme si jí dali obě - já navíc nechtěla zdržovat a chtěla jsem něco k pití, abych byla schopná dojíst svou vafli, protože s tou velkou porcí už jsem byla plná a věděla jsem, že bez pití už bych to dojíst nezvládla! Navíc mi na talíři zbývali zvířecí produkty (slanina, sýr Cheddar a trochu vejce) a já mám zásadu, že co pochází ze zvířat (zejména maso) se nevyhazuje, i kdyby mi z toho mělo být zle.
Takže když už na talíř dostanu maso třeba (které pořád platí, že se snažím omezovat a jíst ho co nejméně), tak neexistuje, abych ho nesnědla, abych ho vyhodila. Protože to zvíře kvůli tomu zabili, některá mohla nedej bože i trpět, záleží odkud to maso pochází (samozřejmě, že doma si když už snažíme vybírat to, kde se ty zvířata měli co nejlépe a nechceme podporovat velkochovy a tak), ale když vám to naservíruje kdokoliv mimo domov a nevíte kde k tomu masu přišel, tak už to tak pod kontrolou nemáte. No a když už je sakra krize, tak se snažím, aby ho snědl aspoň pes - Bárny, nebo jakýkoliv jiný dostupný (s čímž ty psi takový problém teda nemají, co si budeme), aby se to maso nevyhodilo úplně, ale snažím se to vždy spotřebovat do posledního kousíčku.
No ale to jsem trochu (dost) odbočila od tématu včerejší waflárny Le Waff. Jinak na fotkách níže můžete vidět hezký výhled i s útulným místečkem, odraz v zrcadle nádherné kytičky osvětlené a pak už odchod z Le Waff. K Le Waff asi můžu ještě říct, že jsme se nejvíce nasmáli u placení, protože jsme obě platili kartou a platební terminál měl blbý kontakt s Wi-Fi, takže mu to dlouho trvalo, jednou to dokonce zamítl, slečna co obsluhovala u toho měla vtipné hlášky (že zítra to bude, nebo že bude muset běžet, aby ten terminál měl teda Wi-Fi a tak dále) a fakt jsme se u toho nasmáli.
Mimochodem obsluha opět velmi příjemná, zejména blonďatá slečna servírka mi byla sympatická, ale i druhá slečna servírka byla moc milá.
No a po odchodu z Le Waff jsme šli kousíček k Pink Roses, kde jsme si každá vzala čaj na cestu a domů zákusky pro maminky, v Míšině případě i sourozence (ale já teda sestřičku doma neměla).
Jinak musím říct, že jsem včera moc nestíhala, takže jsem přišla z venku s Bárnym a měla asi 10 minut na přípravu než mi jelo MHD, možná ani to ne. No nezapomněla jsem si nic podstatného, jen jsem neměla svetr, takže venku mi docela byla zima a rolák, který jsem měla jako tričko, jsem si dala obráceně, takže mě celou dobu škrábala cedulka zepředu do krku. No veselé.. tak to jen takový detail pro zasmání a už končím. Budu se na vás těšit pravděpodobně už zítra u dalšího článku. Tak se zatím mějte krásně a pa! 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).