Volby + význam mé práce

Dnes jsem článek vůbec neplánovala, ale pak jsem najednou dostala myšlenku, při které jsem si uvědomila, že jsou dnes a zítra volby. Což samo o sobě by mě asi taky nedonutilo kvůli tomu psát samostatný článek, ale pak mě nakopl ještě o to víc rozhovor skupiny slečen, který jsem si vyslechla (nechtěně) ve vlaku, když jsem si dnes jela něco zařídit.

Slečny koukaly na jednoho mého kolegu, jak stojí u vlaku a bavily se o tom, že nechápou, co to ty lidé mají za zaměstnání, když se jenom postaví k vlaku. Měla jsem velkou tendenci jim na to odpovědět, odolala jsem, ale řekla jsem si, že bych tu osvětu mohla sdělit pro stejně smýšlející lidí aspoň zde. To nemyslím nijak ošklivě..

Po pravdě vám řeknu, že ta práce není jenom o tom se postavit k tomu vlaku, ale pokud se trochu zamyslíte, tak by vám asi mohlo i dojít, že ty vlaky nejezdí sami od sebe, že to někdo musí řídit a mít za to zodpovědnost, aby se ty vlaky nestřetli třeba s jiným vlakem.

Ta část postavení se k tomu vlaku je zejména kvůli kontrole toho vlaku. Kontroluje se, jestli je všechno v pořádku - dveře zavřené, aby nikdo z vlaku za jízdy nevypadl, kola aby nebyla zabrzděná (což pokud jsou, tak vidíte od nich lítat jiskry). Kontroluje se jestli je ten vlak celý - podle (červených) světel popřípadě viaflexů (takových těch červeno-bílých destiček) na konci - (a nezůstala nějaká část třeba někde na trati, ač to třeba není moc pravděpodobné, protože by pak měl utéct snad i vzduch jestli se nepletu a zabrzdit tak celý vlak). Ale tohle si sama upřímně nejsem stoprocentně jistá, protože to jak to funguje jsem jen slyšela někde z doslechu, ale zkušenosti s tím nemám.

Každopádně message (asi moje nové oblíbené slovo) tohoto článku je, že každé zaměstnání má nějakou pointu a že by se to chtělo jen zamyslet nad tím jakou.. i když vám to přijde sebevíc zbytečné, věřte, že ty lidi na dráze mají neskutečnou zodpovědnost za lidské životy a že pro bezpečnost cestování to musí někdo řídit.

No a teď tedy k těm volbám. Je to těžké, musím říct, že z těchto voleb jsem měla upřímně strach, včera jsem nemohla usnout a přemýšlela nad tím.. vlastně vím koho tam nechci, ale úplně stoprocentně nevím koho tam chci. Zvažovala jsem i, že k volbám nepůjdu, protože nemůžu zodpovědně odvolit toho koho chci. Na druhou stranu, ač to není úplně smysl voleb, jsem si řekla, že odhlasuji případně menší zlo, než aby tam bylo to větší, které nechci.
Pak se mi ale i líbil příspěvek Marka Lambory na IG.. ten si přečtěte. Píše tam něco o tom, že bychom si měli vážit toho, že žijeme ve svobodné, demokratické zemi a máme tato privilegia, kterých bychom si měli vážit a hájit je. Že volby jsou prostor pro vyjádření svého názoru, což je zase do určité míry pravda.

Poslední volby jsem celkem prožívala, ale tyhle teda spíš přežívám. Vy jste mohli zodpovědně říct, že kandidáta, kterého jste si zvolili znáte po všech potřebných stránkách a že všechny vám sedí? Já jsem měla dva kandidáty, kteří se hlásili, ale jeden nakonec odstoupil sám (Jaroslav Turánek) a druhý se nedostal, protože mu vyškrtali hlasy (Karel Janeček), takže tím moji dva hlavní kandidáti odpadli, ale nakonec jsem přeci jen kandidáta našla, vybrala, došla k volbám a odvolila! A jsem na svého kandidáta hrdá! Můžu říct, že jsem odvolila s čistým svědomím. Nebudu vám říkat konkrétní jméno kandidáta, zajedno nechci nikoho ovlivňovat a za další si myslím, že to je soukromí každého, ale řeknu vám, že jeden z ústředních bodů podle kterých jsem vybírala byl ten, že nechce eura.

Taky se přiznám ještě k takové asi trochu tabu věci, já nemůžu sledovat třeba ani ty prezidentské debaty, mě politika obecně nedělá moc dobře a věci, které mi nedělají dobře, tak prostě nesleduji, proč zatěžovat sebe něčím, z čeho vím, že mi pak prostě není dobře? Tudíž je ještě o to těžší si utvořit nějaký názor.. názor si utvářím zejména podle toho co mi kdo řekne, ale díky své bublině nejsem schopná moc argumentovat a neříkám, na něco málo jsem se podívala, ale asi nemůžu říct, že jsem to sledovala nějak dostatečně.

Dále vám řeknu ještě dvě věci, které mi dnes udělali radost. Za jedno jsem si asi po deseti, možná spíš patnácti, letech konfliktů vyříkala nějaké věci s jednou velmi nepříjemnou paní důchodkyní, která bydlí poblíž mě a musím říct, že se opět potvrdilo pravidlo, že nikdy nevíte proč se ten člověk tak chová, co se mu stalo a co se odehrává uvnitř něj. Vím, že nejsem jediná, kdo s ní měl zde v okolí problémy.

Druhá věc je, že jsme si s mamkou poslechli rozhovor Hynka Medřického a vlastně na to konto si stáhli aplikaci Twilight, která dává automaticky večer telefon do červeného režimu, chrání oči proti modrému světlu a jsem z toho naprosto nadšená!

Poslední věc, kterou zde zmíním je to, že níže vidíte těsto na vosí hnízda. Kolem Vánoc se mi nechtěli dělat, ale moc jsem jich obecně neměla a miluju je, takže jsem si je musela prostě udělat alespoň takhle po Vánocích.. a těsto se povedlo, je vynikající!
No a to je dnes asi vše, co bych vám řekla.. na to, že jsem neměla v plánu článek psát se to dnes tak jako hezky všechno sešlo, že jsem vám měla co říct a myslím, že článek už je dostatečně dlouhý. Tak snad se vám líbil. Krásný zbytek večera. 😊

Výše vidíte ještě i fotky, kdy jsem nad tím kandidátem přemýšlela. Udělala jsem si kupičku ne (ty na fotkách vůbec neuvidíte), pak jsem si udělala kupičku možná (to jsou ty dva volební lístky a jména na nich bokem) a nakonec jsem vybírala kandidáta z těch papírů co zbyly. Což nevím jestli jsem vám právě neprozradila jméno svého kandidáta, každopádně z těch tří nejvíce preferovaných stejně vidíte mého vítěze!