Vánoční návštěvy
Dnes jsem si pro vás připravila si myslím úplně poslední článek vánoční a to konkrétně na téma Vánoční návštěvy. Už asi i z názvu vyplývá, že se jedná o návštěvy mé rodiny okolo Vánoc, včera byla poslední. K tomuto článku mě inspirovala rodinná fotka z 25. prosince, kdy jsme byli u babi, pak jsme 29. byli u dědy, 30. jsem si udělala soukromé Vánoce a včera 07. 01. 2023 jsem se ségrou a jejím přítelem byla za rodinou v Liberci.
No co bych vám k tomuto článku, respektive tématu, řekla.. člověk je sice po těch cestách rád, že může být konečně doma, protože my víceméně nikoho nemáme hned za barákem, takže se okolo Vánoc docela projedeme. Ale samozřejmě se nechci rouhat, rodina je to nejdůležitější a Vánoce, ač za tím vidíme zejména dárky, jsou také o rodině. To je na tom to nejvíc nejdůležitější, i když je to možná klišé, je to zároveň i obrovská pravda.
A buďme rádi za každého jednoho člověka, který je v našem okolí. Znám totiž lidi, kterým už třeba rodiče zemřeli, sourozence nemají a pravých přátel také moc ne. A smutné na tom je, že jsou po většinu času skoro úplně samy. Třeba i na štědrý den, kdy je to hlavně o té rodině (a to my rve upřímně srdce), takže buďme vděční za každého člena rodiny i dobrého přítele! Není to samozřejmost, i když si to velmi často myslíme.
Tak to jen taková message tohoto článku. A to, jak jsem na začátku psala, že člověk je po tom ježdění všude možně rád, že může být konečně doma, bylo spíše proto, že kolem Vánoc se ty návštěvy nahrnou do co možná nejkratšího možného časového úseku. I když je pravda, že jsme v tom teď měli poměrně velké mezery. Zejména co se týče té poslední návštěvy.
Ke konkrétním návštěvám ale asi nemám vyloženě co říct. Jedná se zejména o nějaké pohoštění, krátké obdarování a pokec. Nejlepší to je ještě se zvířaty (v našem případě psy) a s dětmi, když tam jsou a třeba zrovna včera tam byly tři děti a jeden pes, ostatní psi zůstali doma, protože i takhle tam byl slušný blázinec. Ale byla to sranda a užila jsem si to.. tohle je nejvíc. 😍
No a ať usilovně přemýšlím jak chci, nenapadá mě, co bych ještě dodala, takže bych řekla, že hlavní poselství, které v tomto článku mělo zaznít zaznělo a článek je nyní dostatečně dlouhý, abych ho mohla ukončit. Tak tedy hezký zbytek večera! 😊
No co bych vám k tomuto článku, respektive tématu, řekla.. člověk je sice po těch cestách rád, že může být konečně doma, protože my víceméně nikoho nemáme hned za barákem, takže se okolo Vánoc docela projedeme. Ale samozřejmě se nechci rouhat, rodina je to nejdůležitější a Vánoce, ač za tím vidíme zejména dárky, jsou také o rodině. To je na tom to nejvíc nejdůležitější, i když je to možná klišé, je to zároveň i obrovská pravda.
A buďme rádi za každého jednoho člověka, který je v našem okolí. Znám totiž lidi, kterým už třeba rodiče zemřeli, sourozence nemají a pravých přátel také moc ne. A smutné na tom je, že jsou po většinu času skoro úplně samy. Třeba i na štědrý den, kdy je to hlavně o té rodině (a to my rve upřímně srdce), takže buďme vděční za každého člena rodiny i dobrého přítele! Není to samozřejmost, i když si to velmi často myslíme.
Tak to jen taková message tohoto článku. A to, jak jsem na začátku psala, že člověk je po tom ježdění všude možně rád, že může být konečně doma, bylo spíše proto, že kolem Vánoc se ty návštěvy nahrnou do co možná nejkratšího možného časového úseku. I když je pravda, že jsme v tom teď měli poměrně velké mezery. Zejména co se týče té poslední návštěvy.
Ke konkrétním návštěvám ale asi nemám vyloženě co říct. Jedná se zejména o nějaké pohoštění, krátké obdarování a pokec. Nejlepší to je ještě se zvířaty (v našem případě psy) a s dětmi, když tam jsou a třeba zrovna včera tam byly tři děti a jeden pes, ostatní psi zůstali doma, protože i takhle tam byl slušný blázinec. Ale byla to sranda a užila jsem si to.. tohle je nejvíc. 😍
No a ať usilovně přemýšlím jak chci, nenapadá mě, co bych ještě dodala, takže bych řekla, že hlavní poselství, které v tomto článku mělo zaznít zaznělo a článek je nyní dostatečně dlouhý, abych ho mohla ukončit. Tak tedy hezký zbytek večera! 😊
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).