Čajovna Chelsea
Dnes nás článek zavede do další (druhé) čajovny, která se nachází v Pardubicích. Tato čajovna se jmenuje Chelsea a už poměrně dlouho jsme jí chtěli navštívit, ale nevycházelo nám to nějak a dnes to byla taková neplánovaná hurá akce.
Začala bych asi praktickými informacemi, jakože třeba v čajovně se nedá platit kartou. Takže je fajn mít u sebe dostatek hotovosti, pokud se nechcete omezovat. Zároveň pokud nejste z Pardubic a nevíte jak se tam dostat a chtěli byste se tam třeba podívat a nemáte třeba možnost jet autem, tak zde trochu informací k cestě:
Když přijedete třeba vlakem na vlakové hlavní nádraží v Pardubicích, tak nasednete na MHD autobus 2, 9, 12 nebo 13. Většinou by vám měli jet myslím ze stanoviště 1 a pokud náhodou u něčeho ne, tak každopádně pojedete tím směrem, abyste nestáli na bus opačným směrem. Dojedete na zastávku Krajský úřad, přejdete most a půjdete směrem k parku.. když obejdete celé ty domy, jsou to asi 2 minuty chůze, měli byste vidět takovou velkou konvici značící čajovnu. Ujišťuji vás, že je nepřehlédnutelná. No a jste tam! V čajovně Chelsea.
Interiér je naprosto skvostný! To jinak nejde říct.. spousta komůrek, je to tam takové mírné bludiště, ale zvlášť vzadu, kde jsme byli i my, najdete soukromí. Návštěva čajovny nebyla plánovaná, ostatně to ani minule ta Dobrá čajovna jestli si dobře vzpomínám. Každopádně obě dvě Pardubické čajovny jsou od sebe vzdálené zhruba 5 minut chůze.
Každopádně teď asi ve zkratce k těm fotkám, ze kterých se dozvíte asi to podstatné (ohledně čajovny). Něco už jsem okomentovala výše a k tomu zbytku bych chtěla říct, že se mi strašně líbil způsob, jakým mají udělané menu. Ačkoliv se mi tím špatně listovalo, přišlo mi to pěkné a originální.
Objednali jsme si dvakrát vynikající vegetatarák (já na doporučení parťáka), který obsahoval chleby na způsob topinek, misku s hummusem a paprikou, menší misku s kolečky mrkve a okurky a tři mini misky obsahující česnek a nějaké dva druhy koření.
Vlastně se to jí, že si topinku namažete česnekem, na to si rozetřete hummus a posypete kořením. K tomu si pak přikusujete zeleninu.
Na pití jsme si objednali čaj s názvem Zelený sníh tuším. Měl to být zelený čaj (jak už název napovídá) s vůní a možná i příchutí bylinek jako jsou máta, meduňka nebo kopřiva jestli si to dobře pamatuji a nekecám. Ale pro mě to bylo celkem trpké, ač parťák tvrdil, že to je před tou hranicí trpkosti, asi bych si ho znovu nedala. Ze všech čajů, co jsem kdy v čajovně ochutnala, mi tento chutnal asi nejméně.
Ale zase ho přinesli v krásné květinové konvičce s držátkem z bambusu, ke které byli sladěné i hrníčky. Z toho bambusového držátka jsem měla strach, ale bambus evidentně opravdu něco vydrží. Každopádně moc se mi tato čajová souprava líbila.
Jinak se omlouvám za tu fotku se mnou. Přemýšlela jsem, jestli jí tam vůbec dávat. Nemám program na regulaci červených očí, který mi způsobil blesk, musím to pořídit. Každopádně dnes už asi nemám kapacitu to hledat a stahovat a upřímně - tato fotka je nejpoužitelnější. Ostatní jsou třeba i rozmazané, nebo prostě.. z této čajovny nemám povedenou fotku a to jsem ani nedělala takové vylomeniny, ale byla jsem focená jen když to tak vypadalo, třeba když mi nešla ukousnout topinka.
No nic, nebudu to zde okecávat ať se všichni dostaneme spát. Tak snad se vám dnešní neplánovaný článek líbil a zase příště.. krásný večer.
Začala bych asi praktickými informacemi, jakože třeba v čajovně se nedá platit kartou. Takže je fajn mít u sebe dostatek hotovosti, pokud se nechcete omezovat. Zároveň pokud nejste z Pardubic a nevíte jak se tam dostat a chtěli byste se tam třeba podívat a nemáte třeba možnost jet autem, tak zde trochu informací k cestě:
Když přijedete třeba vlakem na vlakové hlavní nádraží v Pardubicích, tak nasednete na MHD autobus 2, 9, 12 nebo 13. Většinou by vám měli jet myslím ze stanoviště 1 a pokud náhodou u něčeho ne, tak každopádně pojedete tím směrem, abyste nestáli na bus opačným směrem. Dojedete na zastávku Krajský úřad, přejdete most a půjdete směrem k parku.. když obejdete celé ty domy, jsou to asi 2 minuty chůze, měli byste vidět takovou velkou konvici značící čajovnu. Ujišťuji vás, že je nepřehlédnutelná. No a jste tam! V čajovně Chelsea.
Interiér je naprosto skvostný! To jinak nejde říct.. spousta komůrek, je to tam takové mírné bludiště, ale zvlášť vzadu, kde jsme byli i my, najdete soukromí. Návštěva čajovny nebyla plánovaná, ostatně to ani minule ta Dobrá čajovna jestli si dobře vzpomínám. Každopádně obě dvě Pardubické čajovny jsou od sebe vzdálené zhruba 5 minut chůze.
Každopádně teď asi ve zkratce k těm fotkám, ze kterých se dozvíte asi to podstatné (ohledně čajovny). Něco už jsem okomentovala výše a k tomu zbytku bych chtěla říct, že se mi strašně líbil způsob, jakým mají udělané menu. Ačkoliv se mi tím špatně listovalo, přišlo mi to pěkné a originální.
Objednali jsme si dvakrát vynikající vegetatarák (já na doporučení parťáka), který obsahoval chleby na způsob topinek, misku s hummusem a paprikou, menší misku s kolečky mrkve a okurky a tři mini misky obsahující česnek a nějaké dva druhy koření.
Vlastně se to jí, že si topinku namažete česnekem, na to si rozetřete hummus a posypete kořením. K tomu si pak přikusujete zeleninu.
Na pití jsme si objednali čaj s názvem Zelený sníh tuším. Měl to být zelený čaj (jak už název napovídá) s vůní a možná i příchutí bylinek jako jsou máta, meduňka nebo kopřiva jestli si to dobře pamatuji a nekecám. Ale pro mě to bylo celkem trpké, ač parťák tvrdil, že to je před tou hranicí trpkosti, asi bych si ho znovu nedala. Ze všech čajů, co jsem kdy v čajovně ochutnala, mi tento chutnal asi nejméně.
Ale zase ho přinesli v krásné květinové konvičce s držátkem z bambusu, ke které byli sladěné i hrníčky. Z toho bambusového držátka jsem měla strach, ale bambus evidentně opravdu něco vydrží. Každopádně moc se mi tato čajová souprava líbila.
Jinak se omlouvám za tu fotku se mnou. Přemýšlela jsem, jestli jí tam vůbec dávat. Nemám program na regulaci červených očí, který mi způsobil blesk, musím to pořídit. Každopádně dnes už asi nemám kapacitu to hledat a stahovat a upřímně - tato fotka je nejpoužitelnější. Ostatní jsou třeba i rozmazané, nebo prostě.. z této čajovny nemám povedenou fotku a to jsem ani nedělala takové vylomeniny, ale byla jsem focená jen když to tak vypadalo, třeba když mi nešla ukousnout topinka.
No nic, nebudu to zde okecávat ať se všichni dostaneme spát. Tak snad se vám dnešní neplánovaný článek líbil a zase příště.. krásný večer.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).