Vánoční trhy - Praha 2022
K adventním trhům bude mé vyjádření asi rychlé, takže si pak užijete fotky, kterých předpokládám tu bude víc než textu.
Každopádně, dnes je Štědrý den a já vám tedy přeji krásné a klidné prožití vánočních svátků ve zdraví a kruhu těch nejbližších, rozzářená očička vašich dětí a bohatého Ježíška. Doufám, že si tento den užijete bez stresu a už se jenom povezete na vlně atmosféry Vánoc, štěstí a radosti. Doufám, že si pochutnáte na bramborovém salátu, cukroví i chlebíčkách a zakončíte tak letošní krásný advent.
A když jsme u toho zakončování, ráda bych též oznámila, že tímto článkem ukončuji vánoční tématiku adventních článků. Články tu ještě nějaké k vydání mám, ale už nejsou typicky vánoční. Asi jste si všimli, že jsem vydávala co nejvíce to šlo.. nemám zatím rozjeté YouTube, tak jsem se rozhodla pro takové vlogmas formou blogu, ale nechtěla jsem to oznamovat dopředu, protože jsem nevěděla jak mi to nakonec všechno vyjde. Nevím jak vy, ale já myslím, že nakonec to vyšlo relativně dobře.
No a teď už teda ve zkratce k těm trhům. Je to taková smíšenina z obou dní. Víceméně jsme šli večer kolem adventních trhů na Václavském náměstí a odtud je tedy velká spousta fotek, kterou jsme udělali jen tak po cestě.
Pak jsou tu další fotky ze Staroměstského náměstí z rána druhého dne, ale to jen z rychlíku, protože já už spěchala na vlak za Bárnym, abych ho vyvenčila, jelikož byl doma sám. A ještě jsem se tam stihla smeknout a vyválet na zemi (jak to asi tálo, tak z toho byla úplná ledovka). Takže jsem si sedřela ruku, kterou čert vem, ale tím že je pravá, tak v rámci příprav na Vánoce jsem si teď připadala jak jednoruká a hlavně, co mě naštvalo úplně do vrtule bylo, že jsem si kvůli tomu zašpinila celý kabát, takže ho musím odnést do čistírny (ještě jsem to nestihla). Ale aspoň že to nejhorší jsme z toho dostali pomocí vlhčených ubrousků. Ale jak mě pak parťačka i mamka uklidňovali, můžu být ráda, že je to "jen" kabát a nic jsem si nezlomila. V čem zase mají pravdu. Tak jen poselství tohoto článku a odstavce, abyste na sebe byli opatrní.
A když jsme u toho zakončování, ráda bych též oznámila, že tímto článkem ukončuji vánoční tématiku adventních článků. Články tu ještě nějaké k vydání mám, ale už nejsou typicky vánoční. Asi jste si všimli, že jsem vydávala co nejvíce to šlo.. nemám zatím rozjeté YouTube, tak jsem se rozhodla pro takové vlogmas formou blogu, ale nechtěla jsem to oznamovat dopředu, protože jsem nevěděla jak mi to nakonec všechno vyjde. Nevím jak vy, ale já myslím, že nakonec to vyšlo relativně dobře.
No a teď už teda ve zkratce k těm trhům. Je to taková smíšenina z obou dní. Víceméně jsme šli večer kolem adventních trhů na Václavském náměstí a odtud je tedy velká spousta fotek, kterou jsme udělali jen tak po cestě.
Pak jsou tu další fotky ze Staroměstského náměstí z rána druhého dne, ale to jen z rychlíku, protože já už spěchala na vlak za Bárnym, abych ho vyvenčila, jelikož byl doma sám. A ještě jsem se tam stihla smeknout a vyválet na zemi (jak to asi tálo, tak z toho byla úplná ledovka). Takže jsem si sedřela ruku, kterou čert vem, ale tím že je pravá, tak v rámci příprav na Vánoce jsem si teď připadala jak jednoruká a hlavně, co mě naštvalo úplně do vrtule bylo, že jsem si kvůli tomu zašpinila celý kabát, takže ho musím odnést do čistírny (ještě jsem to nestihla). Ale aspoň že to nejhorší jsme z toho dostali pomocí vlhčených ubrousků. Ale jak mě pak parťačka i mamka uklidňovali, můžu být ráda, že je to "jen" kabát a nic jsem si nezlomila. V čem zase mají pravdu. Tak jen poselství tohoto článku a odstavce, abyste na sebe byli opatrní.
Čímž teda ukončuji tento článek. Začátek a konec výletu se úplně nevydařili, bylo to trochu jiné dobrodružství než by člověk čekal a chtěl, ale všechno nakonec dopadlo relativně dobře. Tak text je zase delší než jsem čekala, na to, že jsem moc nevěděla ze začátku co vám k tomuto povědět, tak jsem se zase nějak rozepsala. Každopádně ještě jednou přeji, abyste si užili den a teď si užijte fotky. Pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).