Spolu
Proč se tento článek jmenuje Spolu? Kromě toho, že mi to přišlo nejlepší, nejlepší způsob pojmenování, to má dva důvody. Článek je na téma kino a v tom kině jsme byli spolu s kamarádem a zároveň jsme byli na filmu s názvem Spolu. Myslím, že to všechno hezky zapadlo do sebe a pro článek tak vyšel zajímavý, několika významový super název!
Ještě než se na to vrhnu bych chtěla říct, že se mi moc líbí vánoční výzdoba ve Futuru! Chvíli jsem přemýšlela, že tyto fotky využiji spíš do nějakého vánočního článku, ale patří k tomuto a aspoň můžete v rychlosti vidět můj dnešní outfit.
Dále co se kina týče, ještě jsme chtěly s kamarádkou na Top Gun 2, ale začaly jsme se domlouvat příliš pozdě a vypadá to, že už to v kině nedávají, takže jsme to nestihly.. tak snad brzy doma a co nejdříve spolu na něčem jiném.
Taky si balím kufr, protože zítra vyrážím opět na několikadenní výlet, zatím nebudu prozrazovat kam, ale teď už k tématu.
Film Spolu má tři hlavní herce jimiž jsou má oblíbená Kamila Janovičová v roli Terezy, sestry autismem "postiženého" Michala, kterého hraje Štěpán Kozub a jejich maminku hraje Veronika Žilková.
Tereza odešla od rodiny za láskou, kde ale kvůli postiženému bratrovi odmítala mít děti. Trochu by mě zajímalo, jestli názor změnila, když zjistila, že se Michal narodil jako zdravé dítě, kterého autismus dostal ve chvíli, kdy chránil svojí matku před opilým násilným otcem, jenž ho chytil za ruku, když do něj Michal strčil, oba spadli, otec mrtví a syn zůstal takto postižený. Ale to už ve filmu nebylo.
Ale to předbíhám, nechci zde říct celý příběh, abych vám to neprozradila a mohli jste ještě do toho kina jít aniž byste vyloženě znali děj.. musím uznat, že ačkoliv pana Kozuba nemusím, z téhle herecké trojky ho mám ráda asi nejméně, tak to zahrál bravurně.. to jako klobouček dolů. Chtěla bych k tomuto říct asi jen, že vlastně příběh začíná, když se Tereza po dvou letech vrátí domů a neudělá všechny věci správně, ale to ani jejich matka. Občas se spolu pohádají, vymění si názory, pohled na věc, který má každá úplně jiný a já se dokážu vžít do obou a obě chápu.
Ačkoliv Tereza na konci něco podělá totálně, tak má příběh krásný usmířený konec, kdy jako celá rodina, už mnohem víc chápající se řekla bych, tráví čas spolu.. snad jsem neprozradila moc, jen nakousla příběh, který jsem se snažila nechat co nejvíce tajemný.. ale teď už půjdu spát, tak vám přeji krásnou dobrou noc. 😊👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).