Kari směs s rýží
Mám neodbytný pocit, že tento recept jsem vám už vydala, ale ať na blogu hledám jak hledám, tak ho tam nevidím. Většinou si pamatuji co jsem vydala za recepty, ale tady jsem fakt marná! Tak pokud už jste to četli, tak mě omluvte a tohle přehlídněte, ale pokud ne, tak tenhle vynikající recept si prostě musíte udělat!
Ingredience:
Ingredience:
- 730 g (asi půlka) květáku
- 615 g (5 ks středně velkých) brambor
- 600 g cizrny
- 520 g (5 ks) rajčat
- 160 ml (1 plechovka) kokosového mléka
- rýže
- Kari, Himalájská sůl
- Olivový olej
Postup:
- Nejdříve si večer předem namočíme cizrnu do vody aby změkla.
- Druhý den si nejdříve oloupeme a omyjeme brambory, očistíme květák, rozpůlíme a tu půlku omyjeme a uvaříme si cizrnu - můžeme i v čisté vodě, ale my to vaříme teda normálně v té, co jsme to v ní namáčeli, jelikož té vodě nic není, maximálně může být obohacená o nějaké vitamíny, které by se jinak vylily. Rajčata též omyjeme a vyloupeme bubáky.
- Nakrájíme si květák, brambory a rajčata na menší kousky a na olivový olej dáme jak květák tak brambory ohřát, možná maličko posmažit.
- Potom přidáme rajčata a kokosové mléko. Ochutíme kari kořením a troškou himalájské soli. A nakonec přidáme cizrnu a promícháme do směsi. Necháme povařit a dovařit.
- Stranou si propláchneme rýži a přibližně v době přidání rajčat do směsi začneme vařit (protože ta rýže většinou trvá kolem 20 minut), abychom nemuseli nakonec čekat a mohli rovnou podávat.
Přiznávám, že recept není tak úplně z mé hlavy, původní verzi jsem našla u MF, ale maličko jsem si to upravila. Na fotkách vidíte třeba můj první pokus o toto jídlo. Tehdy jsem použila rajčata z plechovky podle MF, ale nakonec mi asi vyhovuje víc dělat to z čerstvých rajčat (což není jediná úprava v receptu).
A opravdu doporučuji si k tomu tu přílohu udělat. Poprvé mi ji mamka rozmluvila s tím, že díky cizrně, květáku a bramborám budeme sytý i tak dostatečně. To sice měla pravdu, ale víceméně jsme to snědly najednou a nic nám nezbylo na další den. A byla to takto spíše chuťovka než opravdový oběd.
A opravdu doporučuji si k tomu tu přílohu udělat. Poprvé mi ji mamka rozmluvila s tím, že díky cizrně, květáku a bramborám budeme sytý i tak dostatečně. To sice měla pravdu, ale víceméně jsme to snědly najednou a nic nám nezbylo na další den. A byla to takto spíše chuťovka než opravdový oběd.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).