Domácí jablečný štrúdl
V dnešním článku jsem se rozhodla vám dát recept na jablečný štrúdl z domácího těsta a nejlépe i domácích jablek + takový tip, který mě naučil můj taťka jak zaplétat štrúdl, samozřejmě mimo toho klasického motání.
Ingredience:
Ingredience:
- 500 g hladké mouky
- 30 g třtinového cukru
- 5 g prášku do pečiva
- 150 g změklého másla (můžete ho i rozpustit, ale pak uberte samozřejmě na vodě ať vám neplave)
- 2 ks vajec
- cca 100 - 120 ml vody (podle potřeby)
- 1 500 g oloupaných jablek bez jadřinců
- 100 g vlašských ořechů
- skořice
- strouhanka na podsypání jablek
Postup:
- Nejdříve si oloupeme jablka, nakrájíme na čtvrtiny zbavíme je jadřinců a omyjeme. Můžeme je rovnou nastrouhat.
- Když máme hotová jablka, připravíme si těsto. Do misky si dáme mouku, 20 g cukru, prášek do pečiva, máslo, 1 ks vejce a vodu. Propracujeme dokud se těsto nepřestane patlat a lepit.
- Poté rozdělíme na 2 - 3 kusy a jednotlivé kusy postupně vyválíme a nařežeme po stranách na proužky, kterými to poté budeme zaplétat.
- Na rozválený kus dáme trochu strouhanky, jablka, rozdělíme zbytek cukru tak, aby bylo přibližně v každém štrúdlu stejně, skořici a nasekané vlašské ořechy.
- Zapleteme, vložíme na plech vyložený pečícím papírem, rozklepneme vejce a štrúdly jím pomažeme.
- Nakonec vkládáme do předehřáté trouby a pečeme na 180°C po dobu asi 30 minut.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).