Mlíkovajda
Dnes bych vám chtěla předat recept na poslední z pětice mých oblíbených polévek a poté už se vrhneme i na ty neoblíbené, alias dobré, ale ne tolik jako ty oblíbené.
Ingredience:
- 630 g (5 ks) brambor
- 80 g hub
- 50 g polohrubé mouky na zahuštění
- 1 ks vejce
- 400 ml vody
- 1 l mléka
- Himalájská sůlpřípadně trocha pepře, drceného kmínu (můžete přidat i malinko bobkového listu či řasy Wakame)
Postup:
- Nejdříve si oloupeme a omyjeme brambory, které si nakrájíme na prkénku na spíše menší kousky.
- Pokud jsou houby sušené, tak si je dáme na cca 5 minut namočit do studené vody, kterou můžeme buď nechat nebo scedit. Já jí většinou ráda scedím, protože ta polévka je taková hnědá, když to neudělám.
- Každopádně brambory a houby dáme vařit do trocha vody. Dáme si trochu studeného mléka stranou do hrnku a po chvíli vaření brambor nalijeme zbytek z litru mléka. (Teď když jsem jí dělala naposledy mě napadlo, jaká by asi byla z kokosového mléka, abychom ušetřili kravičky).
- Když se nám to začne vařit, rozkvedláme a přidáme vajíčko. Zahustíme polohrubou moukou pořádně rozmíchanou v odlitém studeném mléce.
- Dochutíme solí, pepřem a hlavně drceným kmínem.
Já už vám jen popřeji dobrou chuť, snad vám bude chutnat!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).