Září - 2022
Vítám vás u dalšího, tentokrát už zářijového, shrnujícího článku.. to je strašný, jak ten čas letí, že? Ani nemrkneme a za tři měsíce máme po Vánocích a slavíme nový rok 2023.. děsivé jak to letí, fakt 🤦🏽♀️
Mám tu hned z 1. září fotky z podvečerní procházky s Bárnym, na kterých vidíte břízy a - jak jsem předešlého dne slíbila - Bárnyho ostříhaného na štěňátko, naší společnou fotku + taky moje dvě fotky, které jsem vyfotila, protože jsem jednou jedinkrát nemohla najít tílko na venčení, tak jsem si vzala civilní a samozřejmě hned jsem na něm měla psí chlupy.. nevím jestli je to vidět, ale měla jsem fakt radost 🤦🏽♀️
Kromě toho jsem ale zařídila důležité úkoly týkající se naší dovolené s mamkou, na kterou jedeme za pár dní.. kam, to se nechte překvapit, každopádně jsem nám zadala v práci dovolenou a pořešila v práci jednu příjemnou záležitost toho se týkající, která vlastně tenhle nápad spustila. No ale víc se dozvíte za pár dní z článků tomu týkajících se...
Z 2. září tu mám spíš různé psaní, než fotky, i když něco málo tu mám i z fotek.
Za 1) mě trošku naštvali hradecké služby, protože mi posekali šípek kousek od baráku, který už plodil šípky.. já se těšila a trochu doufala, že letos už nějaké natrhám.. doma už o tom mluvím X let, že bych chtěla udělat šípkovou polévku (tenkrát mi ten nápad vnukl pořad Herbář a od té doby to chci zkusit), ale ještě jsem se k tomu nedostala. Tak snad teď, když jsem to sem napsala, se k tomu konečně odhodlám! 😂
Druhá věc je, že se mi vybil mobil, takže jsem jela vyvenčit Arsinku, po cestě se mnou jel nějaký kluk, co na mě upřeně hleděl až mi to bylo nepříjemné a měla jsem vybitý mobil, takže kdyby něco, tak jsem víte kde..
každopádně proč tady vůbec tuhle story píšu.. důvod je, že jsem mohla mít naprosto nádherné fotky. Byly jsme u rybníka, měli pláž jen pro sebe.. Arsa se i koupala, byla tam řada barevných stromů v řadě, všude krásná, ještě převážně zelená příroda, nádherné kameny a já to neměla na co zdokumentovat.. musím si opravdu koupit a naučit se s sebou nosit už nějaký fotoaparát nebo aspoň Power banku!
Poslední dobou nad shrnujícími články dost přemýšlím a je dost pravděpodobné, že od nového roku je budu dělat jinak, nebo je nebudu dělat vůbec, ale tak to vám všechno když tak povím v prosincovém shrnujícím článku podle toho jak to zrovna bude aktuální.
Tím jsem asi řekla vše, co jsem chtěla a tak se můžeme vrhnout na fotky.. to tady mám zajímavé nebe, krásný západ slunce, který ale nešel vyfotit bohužel jinak než s dráty a sloupy a pokročení domečku ve formě oken, celkového zateplení a začínání natírání.
Z 3. září tu mám východ slunce, Bárnyho na louce a západ slunce.
4. září jsem byla opět brzy ráno s Bárnym na louce (už asi kolem 7 hodiny) a měla jsem z toho neskutečnou radost.. pak jsem si přebrala jak doma říkáme "natahanou skříň" a konečně si srovnala krabice, abych měla přehled, kde mám kalhoty/kraťasy, trika/tílka/topy, mikiny a svetry a další věci a teď už mi zbývala pouze ta největší skříň s čistým oblečením, ale i do toho jsem se do konce měsíce vrhla.
Večer, když jsem šla vyvenčit Bárnyse mi způsobil smrt tenhle pavouk (kterého níže na fotkách uvidíte), který se spouštěl a zase lezl nahoru na pavučině visící z jednoho balkónu. Vím, že se o zvířatech nemá říkat fuj, ale pavouky nesnáším a takovéto už vůbec ne.
No a pak už tu mám jen a jen západ sluníčka a následuje další den.
Z 5. září tu nemám nic, takže přejdeme k 6. září, ze kterého tu mám konečně aspoň maličko času pro sebe ve formě jógy na podložce. Moc ale nevyšla, protože jsem si vybrala špatnou, na mě příliš rychlou jogínku, která sice byla na doporučení holek z A cup of style, ale vůbec mi nevyhovovala a to tak, že než jsem nacítila jakoukoliv pozici, tak ona už byla o dvě pozice dál a zajedno mě totálně otrávila celé to cvičení a za další jelikož jsem na něj měla jen pár minut, tak už jsem neměla čas hledat a cvičit s někým jiným.. ani se známými tvářemi, které vím, že mi vyhovovali.
No a tak jsem si aspoň pro malé zvednutí nálady udělala asi poslední letošní lečo!
7. září byl rainy day.
Z 8. září tu mám nádherné kopretiny co jsem našla v koupelně (přemístěné z balkónu), duhu duhovou a jeden západ slunce.
4. září jsem byla opět brzy ráno s Bárnym na louce (už asi kolem 7 hodiny) a měla jsem z toho neskutečnou radost.. pak jsem si přebrala jak doma říkáme "natahanou skříň" a konečně si srovnala krabice, abych měla přehled, kde mám kalhoty/kraťasy, trika/tílka/topy, mikiny a svetry a další věci a teď už mi zbývala pouze ta největší skříň s čistým oblečením, ale i do toho jsem se do konce měsíce vrhla.
Večer, když jsem šla vyvenčit Bárnyse mi způsobil smrt tenhle pavouk (kterého níže na fotkách uvidíte), který se spouštěl a zase lezl nahoru na pavučině visící z jednoho balkónu. Vím, že se o zvířatech nemá říkat fuj, ale pavouky nesnáším a takovéto už vůbec ne.
No a pak už tu mám jen a jen západ sluníčka a následuje další den.
Z 5. září tu nemám nic, takže přejdeme k 6. září, ze kterého tu mám konečně aspoň maličko času pro sebe ve formě jógy na podložce. Moc ale nevyšla, protože jsem si vybrala špatnou, na mě příliš rychlou jogínku, která sice byla na doporučení holek z A cup of style, ale vůbec mi nevyhovovala a to tak, že než jsem nacítila jakoukoliv pozici, tak ona už byla o dvě pozice dál a zajedno mě totálně otrávila celé to cvičení a za další jelikož jsem na něj měla jen pár minut, tak už jsem neměla čas hledat a cvičit s někým jiným.. ani se známými tvářemi, které vím, že mi vyhovovali.
No a tak jsem si aspoň pro malé zvednutí nálady udělala asi poslední letošní lečo!
7. září byl rainy day.
Z 8. září tu mám nádherné kopretiny co jsem našla v koupelně (přemístěné z balkónu), duhu duhovou a jeden západ slunce.
Z 10. září tu mám, jak jsem výše psala, další a zároveň mou poslední skříň, chtěla jsem vyhodit dvě věci a nakonec jsem si řekla, že jim dám ještě šanci do příštího roku, protože by se mohli možná hodit i k sobě, tak uvidíme, co vymyslíme + jeden tip na outfit mi dala i mamka, tak třeba brzy v nějakém outfitovém článku. Takže oblečení mám pro letošek přebráno a probráno ✔️
Pak tu mám takovou první Hygge četbu a jeden úplněk.
Z 11. září tu mám chudáčka zmoklého svého pejska, protože nás déšť chytil snad přesně v půlce louky a tohle byl první a nejbližší výklenek, pod kterým jsme se mohli aspoň trošičku schovat. Pak tu mám sluníčko, pohodičku ve vaně - koupelovou sůl a četbu knihy Dalajlámova kočka, kterou jste mohli vidět na konci posledního knižního článku.
Pak tu mám takovou první Hygge četbu a jeden úplněk.
Z 11. září tu mám chudáčka zmoklého svého pejska, protože nás déšť chytil snad přesně v půlce louky a tohle byl první a nejbližší výklenek, pod kterým jsme se mohli aspoň trošičku schovat. Pak tu mám sluníčko, pohodičku ve vaně - koupelovou sůl a četbu knihy Dalajlámova kočka, kterou jste mohli vidět na konci posledního knižního článku.
Z 12. září tu mám novou fasádu jednoho domu, o kterém jsem už párkrát slyšela, ale poprvé jsme si s Bárnym udělali při venčení procházku kolem a na druhé fotce můžete vidět veverku, kterou na konci té samé procházky vyhnal do koruny stromů a ona na něj pak takhle hezky číhala (až odejde - respektive až ho odtáhnu skákajícího od stromu já) s oříškem v ústech.
Z 13. září a 14. září tu nic nemám, tak se rovnou přesuneme k 15. září, kdy jsme fotili a Bárny se mnou cestoval, aby nebyl sám samotinký sameček.
Z 13. září a 14. září tu nic nemám, tak se rovnou přesuneme k 15. září, kdy jsme fotili a Bárny se mnou cestoval, aby nebyl sám samotinký sameček.
Z 16. září tu mám jen jednu cestovatelskou do práce s čajem, který vám ukážu níže, který jsem vám ukazovala v Rakouských článcích, odkud jsem si ho i přivezla, a který vám ukážu ještě v jednom článku, né-li dvou, kde o něm budu ještě mluvit víc. Vytáhla jsem už první svetr a i termohrnek.. co si budeme, podzim začíná!
Ze 17. září tu mám výše zmíněný čaj, u kterého jsem vám tady jen chtěla říct, že pokud pojedete do Rakouska, nevím jestli ho mají všude, ale minimálně v supermarketu v Obertraunu ho mají, tak si ho rozhodně musíte koupit. Voní tak jako podzimně až zimně, možná až trochu Vánočně.. obsahuje tuším skořici, rozinky, hřebíček, sušené kousky jablka a ještě určitě spoustu dalšího...
Potom tu mám fotku schovaná pod stromem, protože nás při procházce s Bárnym zase chytil déšť, i když nevím z čeho se spustil, ještě když jsem vycházela, tak jsem si říkala, že pršet určitě nebude, nebe sice nebylo azurové, ale ani nijak zatažené! Tak nevím jestli je ten ceres vidět.
Pak jsem při první procházce toho dne našla první dva kaštany, které letos musím začít sbírat z důvodu jednoho plánovaného focení.. o tom vám teď víc říkat nebudu, každopádně další procházku jsem našla další tři, tudíž už jsem jich měla pět celkem, ale Bárny z nich měl takovou radost, že mi jeden zabavil a dost dlouho to vypadalo, že budu mít už jen čtyři, že mi to nevrátí, a že lepší hračku v životě neměl.. samozřejmě jsem ho hlídala, aby mu to nezaskočilo nějak, když skákal jak pominutý (kousek jste mohli vidět ve stories na Instagramu) a dokonce mi v tom stihl udělat dírku než se mi podařilo mu to zabavit! 😂
No a pak už tu mám jen jídlo, po dlouhé době zapečená rajčata s balkánem, bylinkami a těstovinami.. pod přibližně stejným názvem (myslím, že krom těch bylinek) najdete recept i zde na blogu.
Poslední věc, co jsem chtěla tady teď říct, ale ke které jsem se ještě nedostala, protože se netýká fotek, je, že v září jsou zde v HK zajímavé akce jako třeba Ciaf nebo Dožínky, tak doufám, že za rok už kvůli coronaviru nebude Ciaf zrušen a na Dožínky bude lepší (teplejší) počasí a taky bych se ráda za rok toho zúčastnila. Hudba a nejen hudba tu od nich po HK řvala chvílemi celkem dost slušně.
Z 18. září tu nemám nic, co bych chtěla publikovat, tak se vrhneme na 19. září, ze kterého tu mám nebe, sbírku kaštanů toho dne a jáhlovou kaši se švestkami, skořicí a máslem ke snídani.
Ze 17. září tu mám výše zmíněný čaj, u kterého jsem vám tady jen chtěla říct, že pokud pojedete do Rakouska, nevím jestli ho mají všude, ale minimálně v supermarketu v Obertraunu ho mají, tak si ho rozhodně musíte koupit. Voní tak jako podzimně až zimně, možná až trochu Vánočně.. obsahuje tuším skořici, rozinky, hřebíček, sušené kousky jablka a ještě určitě spoustu dalšího...
Potom tu mám fotku schovaná pod stromem, protože nás při procházce s Bárnym zase chytil déšť, i když nevím z čeho se spustil, ještě když jsem vycházela, tak jsem si říkala, že pršet určitě nebude, nebe sice nebylo azurové, ale ani nijak zatažené! Tak nevím jestli je ten ceres vidět.
Pak jsem při první procházce toho dne našla první dva kaštany, které letos musím začít sbírat z důvodu jednoho plánovaného focení.. o tom vám teď víc říkat nebudu, každopádně další procházku jsem našla další tři, tudíž už jsem jich měla pět celkem, ale Bárny z nich měl takovou radost, že mi jeden zabavil a dost dlouho to vypadalo, že budu mít už jen čtyři, že mi to nevrátí, a že lepší hračku v životě neměl.. samozřejmě jsem ho hlídala, aby mu to nezaskočilo nějak, když skákal jak pominutý (kousek jste mohli vidět ve stories na Instagramu) a dokonce mi v tom stihl udělat dírku než se mi podařilo mu to zabavit! 😂
No a pak už tu mám jen jídlo, po dlouhé době zapečená rajčata s balkánem, bylinkami a těstovinami.. pod přibližně stejným názvem (myslím, že krom těch bylinek) najdete recept i zde na blogu.
Poslední věc, co jsem chtěla tady teď říct, ale ke které jsem se ještě nedostala, protože se netýká fotek, je, že v září jsou zde v HK zajímavé akce jako třeba Ciaf nebo Dožínky, tak doufám, že za rok už kvůli coronaviru nebude Ciaf zrušen a na Dožínky bude lepší (teplejší) počasí a taky bych se ráda za rok toho zúčastnila. Hudba a nejen hudba tu od nich po HK řvala chvílemi celkem dost slušně.
Z 18. září tu nemám nic, co bych chtěla publikovat, tak se vrhneme na 19. září, ze kterého tu mám nebe, sbírku kaštanů toho dne a jáhlovou kaši se švestkami, skořicí a máslem ke snídani.
Z 20. září tu mám nebe, tulícího se Bárnyho, housenku v trávě a navařené rizoto + špenátovou polévku. Oba recepty zde na blogu už najdete.
Z 21. září tu mám své kalhoty s rozparkem na kotníku a nemůžu se dočkat, až vám vymyslím k tomu nějaké boží podzimní outfity.
Z 23. září tu mám fotku v prvním outfitu s těmi kalhoty, který bych vám mohla nafotit ještě někde venku, tohle byly fotky jen do článku o podzimních nákupech. Západ slunce a osvícená příroda.
Z 24. září tu mám další střípky z další vany, tentokrát s knihou Vždy s láskou, Petra od Petry Němcové, čímž jsem vám prozradila první knihu následujícího knižního článku.. a tak tam vám o ní povím víc.
Z 25. září tu mám první fotku, která by se dala charakterizovat slovem zdraví! Je krásně barevná, jak tam je ten citrón a šípky.
Pak tam mám za letošek už třetího slepýše. Nikdy jsem tu v okolí žádného nepotkala a letos už třetího. Hrozně se mi líbí jak na mě kouká, ale pak se rozhodl zmizet, začal se hýbat a během pár vteřin zmizel v trávě.
No a nakonec už jsme vytáhli podzimní výzdobu a to ježečky. To už sice pár dní zpět, ale byly tak zakryté kaštany, že jsem je musela odkrýt, abych vám je mohla vyfotit a ukázat.
Pak tam mám za letošek už třetího slepýše. Nikdy jsem tu v okolí žádného nepotkala a letos už třetího. Hrozně se mi líbí jak na mě kouká, ale pak se rozhodl zmizet, začal se hýbat a během pár vteřin zmizel v trávě.
No a nakonec už jsme vytáhli podzimní výzdobu a to ježečky. To už sice pár dní zpět, ale byly tak zakryté kaštany, že jsem je musela odkrýt, abych vám je mohla vyfotit a ukázat.
Z 26. září dvě velmi brzké ranní fotky z cesty do práce. V ruce teplá voda s citrónem a všude kolem tma!
Z 27. září tu nemám pro vás nic, byla jsem v práci a nebylo nic zajímavého, co bych mohla vám vyfotit a vydat. Takže z 28. září tu mám snídani. Po dlouhé době kaši - základ stejný, koření jsem dostala nějakou směs přímo na kaše, ta už je ale taky celkem dost spotřebovaná, na ozdobení slunečnicová semínka, pár lískových oříšků a hodně švestek + na novém talířku nakrájená hruška. U toho jsem dopisovala článek, který vám ten den vyšel a to Domácí léčitelství!
No a taky jsem dělala Krtkův dort, abych měla k narozeninám aspoň něco, ale trochu jsem ho uspěchala, nedodržela jsem postup na 100% a je to na něm bohužel znát! Jak vizuálně, tak i chuťově..
No a taky jsem dělala Krtkův dort, abych měla k narozeninám aspoň něco, ale trochu jsem ho uspěchala, nedodržela jsem postup na 100% a je to na něm bohužel znát! Jak vizuálně, tak i chuťově..
Ze včera 29. září jsem vám dala všechny fotky do svého narozeninového článku, protože jsem oslavila svých 23 let. A dnes 30. září mi přijde až neuvěřitelné, když koukám na fotky ze začátku měsíce, o kolik více jezdím nabalená, o kolik se počasí ochladilo.. no šátek, čepici i čelenku už jsem během měsíce vytáhla, čelenku jsem měla na hlavě zrovna dnes, jak vidíte na fotce cestou do práce. Co k tomu dodat? Podzim už je opravdu tu.
Rozvojová videa jsem letos nějak nestihla zkouknout vůbec, takže tu pro vás žádné tipy nemám, ale mám některá videa v plánu, tak třeba klapnou příští měsíc! ☺️
No a teď už se budu těšit na říjen. V říjnu plánujeme dovolenou, nebo spíš prodloužený víkend s mamkou v Harrachově. Původně jsem vám nechtěla říkat kam konkrétně jedeme, dokud tam nebudeme, ale máme nějak málo plánů na to, co tam podniknout mi přijde, tak kdyby vás něco napadlo, budu ráda, když napíšete.
Zatím jsou v plánu jen Mumlavské vodopády a tuším že Kamenické se jmenují ty druhé?! 🤔
No a pak už jen wellness, ale v tom asi dlouho taky nevydržíme, takže každý nápad vítán a uvidíme co tam nakonec podnikneme. 😊
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).