Třebechovická obora
Dnes vám ukážu fotky z dalšího Třebechovického focení. Tenhle měsíc jsem se zjevně rozhodla fotit jen v Třebechovicích, aniž by to teda byl záměr. Každopádně tentokrát jsme pro fotky zvolili okolí Třebechovické obory a ráda bych někdy fotila třeba i uvnitř ní.. samozřejmě ne v době, kdy budou mít třeba divoká prasátka mladé.
Příroda tam je moc krásná, ale fotek bude jen pár, protože nás po chvíli vyhnal docela slušný ceres deště. Měli jsme s sebou pejsky a my si sice vzali pro jistotu deštníky, ale i tak byli pejsci zejména úplně mokrý, že.. no jo, už nám prostě začíná podzim a s ním i tímto článkem otevírám podzimní focení.
No nic, pro focení, jak můžete vidět jsem si tentokrát vybrala černé kalhoty, bílé tílko a botasky a červenou kostkovanou košili. Na focení jsem jela ještě v něčem jiném a zapomněla jsem si k tomu vzít podprsenku (na cestu jsem měla pohodlnou sportovní, ale ta by na tohle vypadala blbě), takže prosím omluvte případné bradavky někde.. no a pokud bych si to měla vzít v outfitu, tak bych možná zvolila buď černou ledvinku k tomu (kterou mi mamka koupila jako dárek a brzy vám ji ukážu) anebo černou malou kabelku přes rameno. Možná by k tomu mohla jít i ta moje béžová, ale ruku do ohně bych za to nedala.
Z jiného soudku bych vám ještě ráda řekla dvě věci. Zaprvé, dnes jsem sama doma a tak jsem se dnes rozhodla udělat si takový odpočinkový den, možná až trošičku první hygge den a zejména hygge večer, až se setmí (protože mamka se vrátí až zítra) a tak jsem si udělala pohodičku s teplým čajem u nového videa, nového (hygge) vlogu mé nejoblíbenější MF.
Druhá věc, už jsem myslela, že budu muset dnes stejně do té kavárny, o které jsem vám včera povídala, protože když jsem přišla z prvního dnešního venčení Bárnyho, tak zase asi na 20 minut vypadla Wi-Fi.. nevím co se to děje s ní, přijde mi to trochu divné, každopádně teď až dopíšu a odešlu tento článek, tak půjdu znovu venčit.
Fotky jsem měla naštěstí stažené už ze včerejšího dne a proto jsem se jimi probrala, vybrala si a pak už internet naskočil, takže jsem vám mohla dopsat článek v klidu z pohodlí domova, z pohodlí gauče.
A jinak kupuju propriety na Halloweenské focení už pomalu, tak snad to dobře dopadne a budu je mít brzy a moc na tom neprodělám, protože jsem to chtěla rychle koupit a nikde jsem si nic nepřečetla, takže jsem si naběhla a možná o nějaké peníze přijdu.. tudíž pro vás varování, prosím vás, ať spěcháte jakkoliv, vždy si přečtěte v klidu vše k podmínkám koupi a to zejména z méně známých eshopů. Mě nezbývá než se modlit, aby mi ty peníze vrátili!
Příroda tam je moc krásná, ale fotek bude jen pár, protože nás po chvíli vyhnal docela slušný ceres deště. Měli jsme s sebou pejsky a my si sice vzali pro jistotu deštníky, ale i tak byli pejsci zejména úplně mokrý, že.. no jo, už nám prostě začíná podzim a s ním i tímto článkem otevírám podzimní focení.
No nic, pro focení, jak můžete vidět jsem si tentokrát vybrala černé kalhoty, bílé tílko a botasky a červenou kostkovanou košili. Na focení jsem jela ještě v něčem jiném a zapomněla jsem si k tomu vzít podprsenku (na cestu jsem měla pohodlnou sportovní, ale ta by na tohle vypadala blbě), takže prosím omluvte případné bradavky někde.. no a pokud bych si to měla vzít v outfitu, tak bych možná zvolila buď černou ledvinku k tomu (kterou mi mamka koupila jako dárek a brzy vám ji ukážu) anebo černou malou kabelku přes rameno. Možná by k tomu mohla jít i ta moje béžová, ale ruku do ohně bych za to nedala.
Z jiného soudku bych vám ještě ráda řekla dvě věci. Zaprvé, dnes jsem sama doma a tak jsem se dnes rozhodla udělat si takový odpočinkový den, možná až trošičku první hygge den a zejména hygge večer, až se setmí (protože mamka se vrátí až zítra) a tak jsem si udělala pohodičku s teplým čajem u nového videa, nového (hygge) vlogu mé nejoblíbenější MF.
Druhá věc, už jsem myslela, že budu muset dnes stejně do té kavárny, o které jsem vám včera povídala, protože když jsem přišla z prvního dnešního venčení Bárnyho, tak zase asi na 20 minut vypadla Wi-Fi.. nevím co se to děje s ní, přijde mi to trochu divné, každopádně teď až dopíšu a odešlu tento článek, tak půjdu znovu venčit.
Fotky jsem měla naštěstí stažené už ze včerejšího dne a proto jsem se jimi probrala, vybrala si a pak už internet naskočil, takže jsem vám mohla dopsat článek v klidu z pohodlí domova, z pohodlí gauče.
A jinak kupuju propriety na Halloweenské focení už pomalu, tak snad to dobře dopadne a budu je mít brzy a moc na tom neprodělám, protože jsem to chtěla rychle koupit a nikde jsem si nic nepřečetla, takže jsem si naběhla a možná o nějaké peníze přijdu.. tudíž pro vás varování, prosím vás, ať spěcháte jakkoliv, vždy si přečtěte v klidu vše k podmínkám koupi a to zejména z méně známých eshopů. Mě nezbývá než se modlit, aby mi ty peníze vrátili!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).