Šaty na tři způsoby
V dnešním článku, vám ukážu fotky z posledního letního focení, respektive první část v černo-bílých šatech, které, jak píšu v nadpisu, se dají nosit určitým způsobem na tři způsoby.. tím nemyslím, že by to byly takové ty šaty na převazování, co se dají různě uvázat, ale tyhle mají k dispozici kytičku, která by se měla nosit jakoby na prsou, takhle i přišla.. ale mě se to líbí i bez ní a i s kytičkou ve vlasech. Abych byla upřímná, ta třetí varianta se mi líbí asi úplně nejvíc.
Je to teda takové asi zvláštní a neobvyklé, ale když si udělám culík a připnu si to na gumičku, tak mi to zároveň přijde moc hezké. Tyto šaty jsou spíše do společnosti, to je na nich asi i vidět, proto je hezké si k nim vzít podpatky jako to vidíte na fotkách, případně psaníčko a hurá do společnosti (třeba do tanečních, tam jsem si je tehdy koupila i já).. toto je takové neúplné, i proto, že jsem si kabelku zapomněla, ale asi bych se měla vrátit k outfitovým článkům a tohle by byl jeden takový honosnější, společenštější.. a kdo ví, třeba vám brzy zase nějaký outfit nafotím.. určitě to v plánu mám, teď ještě jak to vyjde.
No každopádně jak můžete vidět, šaty jsou převážně bílé a mají jen jeden černý proužek přes ramena a jeden černý proužek v pase. Sukně je bílá a stejně tak širší pruh přes prsa mezi černými proužky. A kytička je ve stejném barevném provedení. Přemýšlím, jestli se vám mám prásknout s jednou věcí ohledně těchto fotek, nebo ne, ale asi si jí nakonec nechám pro sebe, ať zbytečně nebystřím vaše smysly, což se možná po tomto souvětí stejně nepovede. 😂🤔
Poslední věc, co mě k tomu ještě napadá je, jestli uhodnete, co se mi odehrávalo v hlavě, když jsem se opírala o tu dřevěnou zábranu na mostě přes vodu s rozpřaženými pažemi? Sice to bude asi velká nápověda, ale abyste pochopili jak to myslím - na jaký způsob je to focené? Pokud vás něco napadne pište do komentářů a já zkusím vymyslet nějakou odměnu. Nebo si i můžete zkusit napsat, co byste si za takový postřeh (bude-li správný) přáli.
No asi vám k tomu už nemám víc co říct, myslím, že lépe popsat jak se to dá nosit se mi stejně nepovede, nehledě na to, že si myslím, že i takhle ve zkratce to všichni pochopili a tak mi asi nezbývá než doufat, že se vám fotky budou líbit a tím se s vámi rozloučit.
Je to teda takové asi zvláštní a neobvyklé, ale když si udělám culík a připnu si to na gumičku, tak mi to zároveň přijde moc hezké. Tyto šaty jsou spíše do společnosti, to je na nich asi i vidět, proto je hezké si k nim vzít podpatky jako to vidíte na fotkách, případně psaníčko a hurá do společnosti (třeba do tanečních, tam jsem si je tehdy koupila i já).. toto je takové neúplné, i proto, že jsem si kabelku zapomněla, ale asi bych se měla vrátit k outfitovým článkům a tohle by byl jeden takový honosnější, společenštější.. a kdo ví, třeba vám brzy zase nějaký outfit nafotím.. určitě to v plánu mám, teď ještě jak to vyjde.
No každopádně jak můžete vidět, šaty jsou převážně bílé a mají jen jeden černý proužek přes ramena a jeden černý proužek v pase. Sukně je bílá a stejně tak širší pruh přes prsa mezi černými proužky. A kytička je ve stejném barevném provedení. Přemýšlím, jestli se vám mám prásknout s jednou věcí ohledně těchto fotek, nebo ne, ale asi si jí nakonec nechám pro sebe, ať zbytečně nebystřím vaše smysly, což se možná po tomto souvětí stejně nepovede. 😂🤔
Poslední věc, co mě k tomu ještě napadá je, jestli uhodnete, co se mi odehrávalo v hlavě, když jsem se opírala o tu dřevěnou zábranu na mostě přes vodu s rozpřaženými pažemi? Sice to bude asi velká nápověda, ale abyste pochopili jak to myslím - na jaký způsob je to focené? Pokud vás něco napadne pište do komentářů a já zkusím vymyslet nějakou odměnu. Nebo si i můžete zkusit napsat, co byste si za takový postřeh (bude-li správný) přáli.
No asi vám k tomu už nemám víc co říct, myslím, že lépe popsat jak se to dá nosit se mi stejně nepovede, nehledě na to, že si myslím, že i takhle ve zkratce to všichni pochopili a tak mi asi nezbývá než doufat, že se vám fotky budou líbit a tím se s vámi rozloučit.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).