Luční královna
V dnešním článku uvidíte fotky, které jsem si jen tak pro sebe nazvala Luční královna ve společenských šatech. Je to tedy druhá část fotek focených o posledním letním focení, jak už můžete vidět, v zelených šatech a jak i výše píšu, tak opět společenských. Tyto šaty se mi moc líbí zepředu, mají nádhernou květinu na rameni a líbí se mi ty kamínky v pase. Co se mi na nich úplně nelíbí, je to řešení zad, kde asi i pro hezčí a užší pas, aby se lépe zvýraznil, je vázání na mašli a to mě ruší.
Ale tak tehdy jsem si je též koupila do tanečních, jako ty šaty ze včerejšího článku, a na tento úkol posloužili skvěle. Pak jsem je ještě měla na tátově (druhé) svatbě - první měl samozřejmě s mamkou ještě než jsme se se ségrou narodili - (tam jsem se taky rozhodovala jestli si vzít tyhle nebo ty ze včerejšího článku, ale nakonec jsem teda zvolila tyhle), no a od té doby (což už je asi pět let, ještě jsem tehdy nebyla plnoletá, i když mi do plnoletosti zbývali asi poslední tři týdny) jsem je na sobě tuším neměla, až teď na focení.
Včera jsem pak odpoledne byla taky fotit teda, pravda ještě bylo celkem teplo, takže to může stále vypadat jako letní focení, ale já už ho beru spíš trošku jako podzimní, protože se srpen přehoupl v září a září já už beru spíš jako podzim než jako léto.. i když teploty tomu né vždy odpovídají že.. třeba loni jsem byla přibližně touhle dobou ještě v Vrtbovských zahradách a měla jsem na sobě letní šaty.
Každopádně to trochu odbočuji, přemýšlím, jestli vám mám ještě co říct k tomuto focení, ale nic moc mě nenapadá.. maximálně, že jsme to fotili v lese v Třebechovicích a tím to asi ukončím. 🤔
Ke včerejšímu focení mám pár dnešních informací, ale to si nechám na příští článek, ať mám co tam povědět!
Tak se zatím mějte krásně a snad brzy příště.. pa 👋
Ale tak tehdy jsem si je též koupila do tanečních, jako ty šaty ze včerejšího článku, a na tento úkol posloužili skvěle. Pak jsem je ještě měla na tátově (druhé) svatbě - první měl samozřejmě s mamkou ještě než jsme se se ségrou narodili - (tam jsem se taky rozhodovala jestli si vzít tyhle nebo ty ze včerejšího článku, ale nakonec jsem teda zvolila tyhle), no a od té doby (což už je asi pět let, ještě jsem tehdy nebyla plnoletá, i když mi do plnoletosti zbývali asi poslední tři týdny) jsem je na sobě tuším neměla, až teď na focení.
Včera jsem pak odpoledne byla taky fotit teda, pravda ještě bylo celkem teplo, takže to může stále vypadat jako letní focení, ale já už ho beru spíš trošku jako podzimní, protože se srpen přehoupl v září a září já už beru spíš jako podzim než jako léto.. i když teploty tomu né vždy odpovídají že.. třeba loni jsem byla přibližně touhle dobou ještě v Vrtbovských zahradách a měla jsem na sobě letní šaty.
Každopádně to trochu odbočuji, přemýšlím, jestli vám mám ještě co říct k tomuto focení, ale nic moc mě nenapadá.. maximálně, že jsme to fotili v lese v Třebechovicích a tím to asi ukončím. 🤔
Ke včerejšímu focení mám pár dnešních informací, ale to si nechám na příští článek, ať mám co tam povědět!
Tak se zatím mějte krásně a snad brzy příště.. pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).