Srpen - 2022
Vítám vás u tentokrát srpnového shrnujícího článku.
Z 1. srpna tu mám nové zábradlí, které nám dělali, kytičky, bazalku a předčasný podzim.
Z 2. srpna jsem měla extra radost, protože se mi Bárnyse podařilo dostat na procházku dál než kolem baráku asi po měsíci, kdy jsme doma honili háravé feny kolem baráku a ono vás to po chvíli přestane bavit, protože za chvíli nemáte kam jít, stále chodíte dokola, takže tohle mi hned zlepšilo den.
Pak jsme byli fotit v Botanické, mám tu třeba řeku z cesty tam a pár výsledných fotografií. Ty v červených šatech se mi líbí opravdu moc, akorát jsem se převlékala z těch bílých šatů a myslela si, že nemám pásek, objevila jsem ho až později, dalo by se říct těsně po těchto fotkách, ale bohužel tyhle fotky to zkazilo.. je to u nich asi jediná vada na kráse, ale přesto jsem se rozhodla dát je do tohoto článku a ne do toho druhého.
No a kdyby jste se ptali, proč mě na to neupozornil fotograf, tak ten si toho taky nevšiml prý. 😂🙈
Z 4. srpna tu mám to samé co předchozího dne, jenom verzi v práci a pouze na jedné fotce.
Z 5. srpna tu mám poslední snídani a oběd u ségry. K obědu jsem si udělala těstovinový salát s tuňákem, olivami, červenými a žlutými domácími rajčaty a sýrem - pokud jsem na něco nezapomněla. Večer jsem jela na noční, druhý den jsem jela do Rakouska a ségra se vracela.
Z 6., 7., 8. a 9. srpna jsou všechny fotky v Rakouských článcích.. některé soukromější jsem si teda dala pouze do fotoknihy, ale jinak žádné další myslím nemám. Akorát teď teda koukám, že kecám.. mám tu dvě fotky z cesty domů.
Z 1. srpna tu mám nové zábradlí, které nám dělali, kytičky, bazalku a předčasný podzim.
Z 2. srpna jsem měla extra radost, protože se mi Bárnyse podařilo dostat na procházku dál než kolem baráku asi po měsíci, kdy jsme doma honili háravé feny kolem baráku a ono vás to po chvíli přestane bavit, protože za chvíli nemáte kam jít, stále chodíte dokola, takže tohle mi hned zlepšilo den.
Pak jsme byli fotit v Botanické, mám tu třeba řeku z cesty tam a pár výsledných fotografií. Ty v červených šatech se mi líbí opravdu moc, akorát jsem se převlékala z těch bílých šatů a myslela si, že nemám pásek, objevila jsem ho až později, dalo by se říct těsně po těchto fotkách, ale bohužel tyhle fotky to zkazilo.. je to u nich asi jediná vada na kráse, ale přesto jsem se rozhodla dát je do tohoto článku a ne do toho druhého.
No a kdyby jste se ptali, proč mě na to neupozornil fotograf, tak ten si toho taky nevšiml prý. 😂🙈
Z 3. srpna tu mám dvě fotky ze snídaně, ke které jsem si vlastně dala jen mátový čaj a horkou čokoládu.
Z 5. srpna tu mám poslední snídani a oběd u ségry. K obědu jsem si udělala těstovinový salát s tuňákem, olivami, červenými a žlutými domácími rajčaty a sýrem - pokud jsem na něco nezapomněla. Večer jsem jela na noční, druhý den jsem jela do Rakouska a ségra se vracela.
Z 6., 7., 8. a 9. srpna jsou všechny fotky v Rakouských článcích.. některé soukromější jsem si teda dala pouze do fotoknihy, ale jinak žádné další myslím nemám. Akorát teď teda koukám, že kecám.. mám tu dvě fotky z cesty domů.
Z 10. srpna tu nic nemám a z 11. srpna, mě poprvé napadlo, že se začínám těšit na podzim a hned jsem se za to sprdla, protože pak budu nadávat, že zima je dlouhá, a jelikož léto je mé nejoblíbenější roční období, tak bych si ho měla užívat dokud to jde.
Co se týče fotek, tak tu mám lavičky pod vrbami u vody v Šimkáčích, bombičku, na kterou jsem mamču pozvala, kačenky a pár fotek s Bárnyskem.
Co se týče fotek, tak tu mám lavičky pod vrbami u vody v Šimkáčích, bombičku, na kterou jsem mamču pozvala, kačenky a pár fotek s Bárnyskem.
Z 12. srpna tu mám fotky z prvního rodinného oběda s mamkou a sestrou z tohoto měsíce a pak nějaký hmyz, který jsem měla v práci, do které jsem večer šla.
Z 13. srpna tu mám myšlenku, že se mi Bárnyse konečně podařilo dostat na všechny naše okruhy v jeden den bez nějakých nátlaků (které stejně nepomáhaly), takže jsem z toho měla neskutečnou radost a doufala, že to tak bude pokračovat.. v hlavě mi stále dokola hrálo ,,Jen tak dál" a modlila jsem se, abych to nezakřikla!
Z fotek tu mám první mozzarellu s rajčaty, nebe, místo kousek od mého oblíbeného místa při východu slunce a pár fotek z druhého focení tohoto měsíce, které jsme využili po Baby Shower focení a plán, který nevyšel zněl pod vrbami.
Z fotek tu mám první mozzarellu s rajčaty, nebe, místo kousek od mého oblíbeného místa při východu slunce a pár fotek z druhého focení tohoto měsíce, které jsme využili po Baby Shower focení a plán, který nevyšel zněl pod vrbami.
Z 15. srpna tu je východ slunce, Bárny znavený horkým sluncem a další podzimní záblesk s názvem šípky. Pak už jen nebe.
Z 16. srpna tu mám strom, pod kterým je super stín na čtení. Další slepýš a mňamka v podobě kari s ananasem, kokosovým mlékem, slanými arašídami a s rýží.
Ze 17. srpna tu mám tuším západ slunce.. nebo východ? Už si nepamatuji.
Z 18. srpna nebe se zbytky západu slunce, jenom nebe a po dlouhé době výjimka a hřích v podobě smaženého sýra, na kterém jsem si stejně nepochutnala kvůli zkažené tatarce. 😌
Z 19. srpna tu mám opět prostě nebe, místo kousek od mého oblíbeného místa a pokročení na domě v podobě komína a zjevně zateplení.
Z 20. srpna tu mám první takovou podzimní švestkovou buchtu z domácích švestek, oblíbené místo a místo kousek od oblíbeného místa z druhé strany.
Z 21. srpna tu mám botanickou na balkóně, zalitou deštěm.
Z 19. srpna tu mám opět prostě nebe, místo kousek od mého oblíbeného místa a pokročení na domě v podobě komína a zjevně zateplení.
Z 20. srpna tu mám první takovou podzimní švestkovou buchtu z domácích švestek, oblíbené místo a místo kousek od oblíbeného místa z druhé strany.
Z 21. srpna tu mám botanickou na balkóně, zalitou deštěm.
Z 22. srpna byl první chladnější den. Byla jsem v práci, do které jsem ráno šla po létě poprvé za tmy a byla mi dokonce taková zima, že jsem musela naplno zapnout topení.. tím deštěm se neskutečně ochladilo.. pomalu až na podzimní teploty a na to já ještě fakt nejsem připravená. Ano říkala jsem si, že by bylo fajn, kdyby se trochu deštěm pročistil vzduch, ale až takhle jsem si to nepřála.
Je pravda, že mám pocit, že jsem vám v nějakém z uplynulých dní chtěla ještě něco říct, ale jaksi jsem se nedostala včas k tomu, si to někde zapsat a hádejte co, samozřejmě jsem zapomněla o co šlo a jaký den.
Z 23. srpna podzim a místa zamlžená kvůli kazům na fotkách (přišli mi větší než tyhle), ale líbilo se mi to ohnutí a zavlnění stromů. Pak už jen máta!
Z 24. srpna mlha a ačkoliv mám ráda pak ty fotky po, kdy je to srovnané, tak vzhledem k tomu, že jde o spodní prádlo, tak vám asi nebudu ukazovat fotku po, ale konečně jsem si srovnala šuplík po dlouhé době, tak aspoň něco z průběhu. Pak už jen západ slunce.
Z 25. srpna nebe!
Z 26. srpna jsem jela na focení a ve vlaku si trhala obočí.. říkala jsem si, že vám to musím zdokumentovat, abyste věděli jak jsem na palici.. nedoporučuji.. vidíte prd a buď nic nevytrhnete a když, tak budete vypadat jak šašek! 😂
Fotky uvidíte během pár dní, měli by to pravděpodobně být první dva články během září pokud je něco nepředběhne na poslední chvíli. A dvě fotky vám dám i sem. Ta první fotka z těch dvou mě baví.. propadl se mi podpatek do hlíny a takhle to dopadlo. 😂
Z 27. srpna tu jsou další fotky z východu slunce..
Z 28. srpna tu žádné fotky nemám a tak přejdeme k 29. srpnu, ze kterého jsem vám dala všechny fotky do včerejšího článku Inflagranti. Zůstala mi tu jediná a to taková sluníčková fotka.Ze včera 30. srpna tu mám jen další mozzarellu s rajčaty, tentokrát jsem se odhodlala a zkusila to i se slunečnicovými semínky a za mě vizuálně překrásný, chuťově dobrý, ale asi lepší bez nich. Toť můj verdikt.. Taky jsem koukala, že začali dávat zase seriály některé, například Zoo, která mi ještě před prázdninami přišla jako naprostá hovadina a teď jsem si jí za prázdniny poměrně oblíbila, hlavně kvůli dvojici Anička a Adam, tak jsem ráda, že se vše už zase vrací do normálu.
I když, dnes je 31. srpna, což znamená poslední prázdninový den.. zítra začíná škola.. školáci těšíte se? Asi ne, že? Možná tak prvňáčci a pár výjimek, já jsem upřímně ráda, že se mě tohle už netýká.. vždycky jsem měla z tohoto dnu trauma a začínala jsem zase odpočítávat do dalších prázdnin.. někdy hned, někdy za 14 dní, někdy za měsíc, ale vždy do konce září jsem začala odpočítávat dny do Vánoc a následně do dalších letních prázdnin, protože školu - tu nesvobodu, omezený čas na záchod, jídlo, přestávku a pak muset 45 minut sedět a čumět na tabuli, nechat se zkoušet písemkami a nemoct odejít z té budovy dřív - jsem nesnášela.
Vůbec tu nechci pouštět negace, spíš jsem chtěla popsat, že vás chápu. Děti, žáci a studenti, přeji vám, ať do nového školního roku vkročíte pravou nohou a ať vám to jde ještě lépe než si umíte představit. Možná bych vám přála i ať vám to utíká, ale jelikož mi přijde, že každý další rok utíká rychleji než ten předchozí, tak vám to přát nebudu, protože i když bych si to v době školy přála, tak teď bych si přála ten čas spíše zastavit a užít si ten čas na tomto světě v pomalejším rytmu.
Nic nebudu se tu déle rozepisovat, jen jsem vás chtěla podpořit, dnes jsem byla v práci, zítra jsem taky a proto vám přát už nebudu, ale mohlo by pro vás být pozitivní, že se to časem změní ne? Uvidíte, že když ne během školy, tak po ní, pokud si najdete práci, kterou budete milovat, budete milovat celý svůj život a veškerý čas, nejen určitou jeho část! Jsem toho zářným příkladem.. tak krásnou dobrou noc a nezapomeňte.. pravou nohou!
Jo a málem jsem zapomněla na ještě jednu novinku a na fotky. Novinka je, že když jsem ráno odcházela do práce, tak měl Bárny dvouměsíční srst a vypadal jak Ezau, ale když jsem se vrátila z práce, čekalo na mě doma štěňátko zase.. mamka mě překvapila a došla s ním na stříhání, abych nemusela já 8. 9. tam jet znovu, když mamka měla cestu kolem. Takže fotky asi budou v dalším shrnujícím článku a co se týče fotek, tak tu mám dvě z východu slunce, ta druhá je teda spíš temná ulička osvětlená autem, protože od domu k nádraží nebyla jediná rozsvícená lampa snad a pak večeři, kterou jsem měla před chvílí, protože jsem si dnes jídlo zapomněla a měla jsem ho v práci málo, takže bříško už mi hlásilo, že mám hlad. Tak a teď už opravdu, jak výše píšu, přeji krásnou dobrou noc a nevím jak vy, ale já se docela těším, co nám přinese září.
Z 23. srpna podzim a místa zamlžená kvůli kazům na fotkách (přišli mi větší než tyhle), ale líbilo se mi to ohnutí a zavlnění stromů. Pak už jen máta!
Z 24. srpna mlha a ačkoliv mám ráda pak ty fotky po, kdy je to srovnané, tak vzhledem k tomu, že jde o spodní prádlo, tak vám asi nebudu ukazovat fotku po, ale konečně jsem si srovnala šuplík po dlouhé době, tak aspoň něco z průběhu. Pak už jen západ slunce.
Z 25. srpna nebe!
Z 26. srpna jsem jela na focení a ve vlaku si trhala obočí.. říkala jsem si, že vám to musím zdokumentovat, abyste věděli jak jsem na palici.. nedoporučuji.. vidíte prd a buď nic nevytrhnete a když, tak budete vypadat jak šašek! 😂
Fotky uvidíte během pár dní, měli by to pravděpodobně být první dva články během září pokud je něco nepředběhne na poslední chvíli. A dvě fotky vám dám i sem. Ta první fotka z těch dvou mě baví.. propadl se mi podpatek do hlíny a takhle to dopadlo. 😂
Z 27. srpna tu jsou další fotky z východu slunce..
Z 28. srpna tu žádné fotky nemám a tak přejdeme k 29. srpnu, ze kterého jsem vám dala všechny fotky do včerejšího článku Inflagranti. Zůstala mi tu jediná a to taková sluníčková fotka.Ze včera 30. srpna tu mám jen další mozzarellu s rajčaty, tentokrát jsem se odhodlala a zkusila to i se slunečnicovými semínky a za mě vizuálně překrásný, chuťově dobrý, ale asi lepší bez nich. Toť můj verdikt.. Taky jsem koukala, že začali dávat zase seriály některé, například Zoo, která mi ještě před prázdninami přišla jako naprostá hovadina a teď jsem si jí za prázdniny poměrně oblíbila, hlavně kvůli dvojici Anička a Adam, tak jsem ráda, že se vše už zase vrací do normálu.
I když, dnes je 31. srpna, což znamená poslední prázdninový den.. zítra začíná škola.. školáci těšíte se? Asi ne, že? Možná tak prvňáčci a pár výjimek, já jsem upřímně ráda, že se mě tohle už netýká.. vždycky jsem měla z tohoto dnu trauma a začínala jsem zase odpočítávat do dalších prázdnin.. někdy hned, někdy za 14 dní, někdy za měsíc, ale vždy do konce září jsem začala odpočítávat dny do Vánoc a následně do dalších letních prázdnin, protože školu - tu nesvobodu, omezený čas na záchod, jídlo, přestávku a pak muset 45 minut sedět a čumět na tabuli, nechat se zkoušet písemkami a nemoct odejít z té budovy dřív - jsem nesnášela.
Vůbec tu nechci pouštět negace, spíš jsem chtěla popsat, že vás chápu. Děti, žáci a studenti, přeji vám, ať do nového školního roku vkročíte pravou nohou a ať vám to jde ještě lépe než si umíte představit. Možná bych vám přála i ať vám to utíká, ale jelikož mi přijde, že každý další rok utíká rychleji než ten předchozí, tak vám to přát nebudu, protože i když bych si to v době školy přála, tak teď bych si přála ten čas spíše zastavit a užít si ten čas na tomto světě v pomalejším rytmu.
Nic nebudu se tu déle rozepisovat, jen jsem vás chtěla podpořit, dnes jsem byla v práci, zítra jsem taky a proto vám přát už nebudu, ale mohlo by pro vás být pozitivní, že se to časem změní ne? Uvidíte, že když ne během školy, tak po ní, pokud si najdete práci, kterou budete milovat, budete milovat celý svůj život a veškerý čas, nejen určitou jeho část! Jsem toho zářným příkladem.. tak krásnou dobrou noc a nezapomeňte.. pravou nohou!
Jo a málem jsem zapomněla na ještě jednu novinku a na fotky. Novinka je, že když jsem ráno odcházela do práce, tak měl Bárny dvouměsíční srst a vypadal jak Ezau, ale když jsem se vrátila z práce, čekalo na mě doma štěňátko zase.. mamka mě překvapila a došla s ním na stříhání, abych nemusela já 8. 9. tam jet znovu, když mamka měla cestu kolem. Takže fotky asi budou v dalším shrnujícím článku a co se týče fotek, tak tu mám dvě z východu slunce, ta druhá je teda spíš temná ulička osvětlená autem, protože od domu k nádraží nebyla jediná rozsvícená lampa snad a pak večeři, kterou jsem měla před chvílí, protože jsem si dnes jídlo zapomněla a měla jsem ho v práci málo, takže bříško už mi hlásilo, že mám hlad. Tak a teď už opravdu, jak výše píšu, přeji krásnou dobrou noc a nevím jak vy, ale já se docela těším, co nám přinese září.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).