Knihy
V dnešním dalším, tentokrát šestnáctém článku na téma Knihy jsem přečetla a pro vás si připravila tyto tři knihy:
První knihou dnešního článku je kniha Hotýlek, poslední kniha od Aleny Mornštajnové, kterou jsem ještě nečetla.
Kniha pojednává vlastně o hlavním hrdinovi Václavovi a prochází celým jeho životem. Začíná i končí to jeho smrtí (kdy začátek je pod názvem Ráno a konec pod názvem Večer) zmiňuje celý jeho život a to v období války, socialismu a podobně.
Ve stejný den, kdy se narodil zemřel jeho otec, byl to maličko i srabík a díky nevlastnímu otci neměl určitou část dětství nejsnadnější. Přemýšlím, co vám ke knize říct.. napadá mě, že jeho největšími zálibami byly motory a běh, byla do něj zamilovaná nevlastní sestra, se kterou se později dal i dohromady a v dospívání randil s dívkou Renatou, kterou si měl i vzít, do čehož ho uvrtala jeho rodina a někteří byli smutní z jejich rozchodu.
Rozešli se, když Václavovi do života přišla jeho životní láska Lucie. Tu si vzal i dobrovolně.. Lucie mu porodila dva syny a zaplatila za to stejnou poporodní psychickou nemocí, jakou měla její matka. Do konce života už byla bohužel odkázána na ústavní péči a nebyla schopná normálního života. Zkráceně řečeno Václav neměl zrovna nejjednodušší život a i když možná méně než na ostatní, stejně na něj doléhali venkovní záležitosti a politický systém.
Tím bych ukončila Václavův osobní život, nějaké důležité body jsem i vynechala, některé teprve navazují a i když u mě stále asi vede Hana, jsem ráda, že jsem touto knihou dočetla poslední knihu od Aleny Mornštajnové, která mi ještě chyběla a mám tak momentálně srovnání všech jejích knih, vím o čem jsou a jak mě bavili.
Na závěr si tu uložím básničku, která se mi moc líbila a která byla originálně psána v názvech kapitol.
,,Krásná
jako kvítka
na modranském džbánku
je ta země
která vlastí ti je
sladká
jako střídá dalamánku
do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti
jako kvítka
na modranském džbánku
je ta země
která vlastí ti je
sladká
jako střídá dalamánku
do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti
stokrát zklamán
rady nevěda si
znovu vždycky navracíš se
domů
k zemi bohaté
a plné krásy
k chudé
jako jaro v čerstvém lomu
těžká, těžká
jako vlastní vina
jako vlastní vina
není z těch
na než se zapomíná
naposledy
kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlína."
Druhou knihou dnešního článku je kniha Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize.
Knihu Čtyři dohody jsem četla, ale ještě předtím jsem viděla film. Za sebe můžu říct, že si myslím, že kniha je lepší na pochopení, ty myšlenky nejen vidíte, ale i čtete a když je čtete nahlas, tak je i slyšíte, můžete si je přečíst několikrát za sebou a jdou vám lépe do hlavy. Na druhou stranu u filmu se i zasmějete.. Jarda Dušek má skvělé podání. Mamka poslouchala zase audioknihu, protože jí tištěná kniha nebavila.. prostě každý podle svého, tím bych shrnula naše názory na různé druhy Čtyř dohod.
Když by nic jiného, tak myslím, že by vám tato kniha mohla pomoci uvědomit si, jak můžeme ubližovat jiným lidem třeba pouze slovem a aniž bychom si to uvědomovali.. jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla ještě než jsem počala své první dítě a to z toho důvodu, že doufám, že mi to pomůže si více uvědomovat co slova mohou způsobit a jaký komplex u dotyčného vytvořit.
V knize je například příklad (😂), ve kterém Don Miguel Ruiz říká, že jedna matka, která nejvíc na světě milovala svou dceru, jednoho dne přišla domů s velkou bolestí hlavy. Dcera to ale nevěděla, nevysvětlila jí to, a jelikož dcera měla dobrou náladu, tak si zpívala a poskakovala stále hlasitěji tak dlouho, až se matka přestala ovládat a řekla holčičce ať drží hubu, že má hnusný hlas. Holčička se sebou uzavřela dohodu a tímhle slovem získala trauma, díky kterému už nikdy nezpívala a dokonce měla problém mluvit s jinými lidmi, protože přece měla ten hnusný hlas, i když to nebyla pravda. Nejhorší ale možná bylo to, že matka si ani neuvědomila co provedla. A přesně pro takové případy si myslím, že je dobré si knihu přečíst a vědět, čemu tak předcházet.
Asi víte, že čtyři dohody zní takto:
Asi víte, že čtyři dohody zní takto:
- Nehřešte slovem
- Neberte si nic osobně
- Nevytvářejte si žádné domněnky
- Dělejte vše, jak nejlépe dovedete
A jelikož je to rozvojová kniha, tak vám sem klasicky dám i pár příkladů, které se mi zalíbily.
Ukázka číslo 1.:
,,Nehřešte slovem:
Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.
Neberte si nic osobně:
Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.
Nevytvářejte si žádné domněnky:
Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.
Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete:
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti."
Ukázka číslo 2.:
,,První tři dohody budou fungovat jen tehdy, budeme-li dělat vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že budeme vždy schopni nehřešit slovem. Naše návyky jsou příliš silné a máme je pevně zakořeněné v mysli. Ale dokážeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že nebudeme nikdy brát nic osobně; dělejme jen vše tak, jak nejlépe to dovedeme. Neočekávejme, že si již nikdy nevytvoříme nějakou domněnku, určitě však můžeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme.
Při takovémto způsobu konání budou naše návyky zneužívat slovo, brát věci osobně a vytvářet domněnky postupně slábnout. Nebudeme mít potřebu soudit sami sebe, cítit se vinní nebo se trestat, když nebudeme schopni tyto dohody dodržet. Budeme-li dělat vše, jak nejlépe dovedeme, budeme sami se sebou spokojeni i tehdy, kdy si budeme ještě stále vytvářet domněnky, ještě stále brát věci osobně a ještě stále hřešit slovem.
Pokud děláme vždy vše, jak nejlépe dovedeme, staneme se mistry proměny. Praktikování dělá mistra. Tím, že budeme vše dělat, jak nejlépe dovedeme, se staneme mistry. Vše, čemu jsme se naučili, jsme se naučili opakováním. Naučili jsme se psát, řídit auto a dokonce i chodit. Jsme mistry rodného jazyka, protože jsme jej používali."
Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.
Neberte si nic osobně:
Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.
Nevytvářejte si žádné domněnky:
Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.
Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete:
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti."
Ukázka číslo 2.:
,,První tři dohody budou fungovat jen tehdy, budeme-li dělat vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že budeme vždy schopni nehřešit slovem. Naše návyky jsou příliš silné a máme je pevně zakořeněné v mysli. Ale dokážeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že nebudeme nikdy brát nic osobně; dělejme jen vše tak, jak nejlépe to dovedeme. Neočekávejme, že si již nikdy nevytvoříme nějakou domněnku, určitě však můžeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme.
Při takovémto způsobu konání budou naše návyky zneužívat slovo, brát věci osobně a vytvářet domněnky postupně slábnout. Nebudeme mít potřebu soudit sami sebe, cítit se vinní nebo se trestat, když nebudeme schopni tyto dohody dodržet. Budeme-li dělat vše, jak nejlépe dovedeme, budeme sami se sebou spokojeni i tehdy, kdy si budeme ještě stále vytvářet domněnky, ještě stále brát věci osobně a ještě stále hřešit slovem.
Pokud děláme vždy vše, jak nejlépe dovedeme, staneme se mistry proměny. Praktikování dělá mistra. Tím, že budeme vše dělat, jak nejlépe dovedeme, se staneme mistry. Vše, čemu jsme se naučili, jsme se naučili opakováním. Naučili jsme se psát, řídit auto a dokonce i chodit. Jsme mistry rodného jazyka, protože jsme jej používali."
Třetí knihou je kniha Tajemství od Rhondy Byrne.
Pokud mě sledujete na IG, tak jste si asi všimli, že jsem nejdříve vydala jinou knihu než tuto, nebudu zmiňovat kterou, ať lidé, kteří mě tam nesledují nevědí hned úvodní knihu dalšího knižního článku. Každopádně kdybyste se divili, jaktože tu je tahle kniha, tak je to z jednoduchého důvodu. Já četla prvně tuhle knihu, ale pak jsem si jí nechala v tašce v práci, když jsem z práce odjížděla rovnou na dovolenou (do Rakouska) a potom vzniklo pár dní, kdy jsem se pro knihu nemohla dostat a tak jsem výjimečně rozečetla další - tamtu a dočetla jí večer předtím, než jsem se dostala pro tuhle, ale jelikož už jsem u téhle knihy neměla tolika stránek na dočtení, tak jsem jí dočetla dalo by se říct během dalšího večera a tím, že byla první rozečtená a ne zase o tolik později dočtená, tak jsem se jí rozhodla vydat první, doufám, že vám to nevadí.
Pokud mě sledujete na IG, tak jste si asi všimli, že jsem nejdříve vydala jinou knihu než tuto, nebudu zmiňovat kterou, ať lidé, kteří mě tam nesledují nevědí hned úvodní knihu dalšího knižního článku. Každopádně kdybyste se divili, jaktože tu je tahle kniha, tak je to z jednoduchého důvodu. Já četla prvně tuhle knihu, ale pak jsem si jí nechala v tašce v práci, když jsem z práce odjížděla rovnou na dovolenou (do Rakouska) a potom vzniklo pár dní, kdy jsem se pro knihu nemohla dostat a tak jsem výjimečně rozečetla další - tamtu a dočetla jí večer předtím, než jsem se dostala pro tuhle, ale jelikož už jsem u téhle knihy neměla tolika stránek na dočtení, tak jsem jí dočetla dalo by se říct během dalšího večera a tím, že byla první rozečtená a ne zase o tolik později dočtená, tak jsem se jí rozhodla vydat první, doufám, že vám to nevadí.
Přemýšlím klasicky, co vám zde napsat a čím začít.. samozřejmě, když tu knihu čtu, tak mám vždycky v hlavě ,,Tohle je úžasná myšlenka" a ,,Tohle jim tam taky nesmím zapomenout zmínit", jednoduchá otázka, myslíte, že zpětně vím, co přesně za myšlenky to bylo? Odpověď zní ne! Co si nevyfotím, nebo nezapíšu, tak samozřejmě pak musím vyhledávat v paměti a rozhodně vám zde nezmíním pak vše, co bych třeba původně chtěla. Ale možná lepší, protože vám toho pak neprásknu tolik a zároveň je to o to více autentické a méně umělé či strojené.
Každopádně, abych se ke knize dostala blíž.. kniha tajemství, skrývá jeden otazník. Co to tajemství je? Asi vám tu můžu rovnou prásknout, že tajemství je zákon přitažlivosti. Teď můžete říct, že to je v každé rozvojové knize, ale já mám dojem, že pár rozvojových knih jsem už přečetla a v žádné to nebylo popsáno až takhle detailně.. přijde mi, že se tomu zde opravdu hodně věnují a jak už jsem řekla, je zde spousta krásných myšlenek, které vás mohou posunout dál, nebo vás aspoň přinutit se nad tím zamyslet a třeba aspoň malilinko pozměnit váš pohled na svět, přístup.. atd. Já to tu asi nebudu zase až tak zdlouhavě okecávat, protože si myslím, že nejvíce vám řeknu stejně až na ukázkách.
Každopádně, abych se ke knize dostala blíž.. kniha tajemství, skrývá jeden otazník. Co to tajemství je? Asi vám tu můžu rovnou prásknout, že tajemství je zákon přitažlivosti. Teď můžete říct, že to je v každé rozvojové knize, ale já mám dojem, že pár rozvojových knih jsem už přečetla a v žádné to nebylo popsáno až takhle detailně.. přijde mi, že se tomu zde opravdu hodně věnují a jak už jsem řekla, je zde spousta krásných myšlenek, které vás mohou posunout dál, nebo vás aspoň přinutit se nad tím zamyslet a třeba aspoň malilinko pozměnit váš pohled na svět, přístup.. atd. Já to tu asi nebudu zase až tak zdlouhavě okecávat, protože si myslím, že nejvíce vám řeknu stejně až na ukázkách.
Pokud byste chtěli nějaký kontakt na učitelé a kouče zmíněné v knize, tak na konci jsou jejich madilonky i s fotkami a s asi nejzákladnějšími informacemi a u většiny z nich jsou i jejich webové stránky, které vám sem vypíší i tak, kdybyste knihu třeba číst nechtěli, nechtěli si jí půjčovat/kupovat, ale chtěli se o těchto lidech něco dozvědět, anebo třeba kdybyste už měli přečteno, kniha ale nebyla vaše, takže jste jí vrátili a webové stránky si už nepamatujete, ale rádi byste se k tomu vrátili.. a ze stejného důvodu to sem dávám pro sebe.
Seznam:
- John Assaraf (stránky neuvedeny)
- Michael Bernard Beckwith - www.Agapelive.com
- Lee Brower - www.empoweredwealth.com nebo www.quadrantliving.com
- Jack Canfield - www.jackcanfield.com
- Dr. John F. Demartini - www.drdemartini.com
- Marie Diamondová - www.mariediamond.com
- Mike Dooley - www.tut.com
- Bob Doyle - www.wealthbeyondreason.com
- Hale Dwoskin - www.sedona.com
- Morris Goodman - www.themiracleman.org
- John Gray - www.marsvenus.com
- John Hagelin - www.hagelin.org
- Bill Harris - www.centerpointe.com
- Dr. Ben Johnson - www.healingcodes.com
- Loral Langemeierová - www.liveoutloud.com
- Lisa Nicholsová - www.lisa-nichols.com
- Bob Proctor - www.bobproctor.com
- James Arthur Ray - www.jamesray.com
- David Schirmer - www.tradingedge.com.au
- Marci Shimoffová - www.marcishimoff.com
- Dr. Joe Vitale - www.mrfire.com
- Dr. Denis Waitley - www.waitley.com
- Neale Donald Walsch - www.nealedonaldwalsh.com
- Fred Alan Wolf - www.fredalanwolf.com
+ historické osobnosti, které jsem vám zde nevypisovala
Ukázka číslo 1.:
,,Buďte šťastní již nyní. Mějte již nyní dobrou náladu. Víc dělat nemusíte. Pokud je to jediná věc, kterou si ze čtení této knihy odnesete, pak jste získali nejcennější část tajemství."
Ukázka číslo 2.:
,,Neexistuje žádná hranice toho, co pro vás tento zákon může udělat. Troufněte si věřit ve vlastní ideál. Myslete na tento ideál jako na již hotovou skutečnost.
Charles Haanel"
Ukázka číslo 3.:
,,Morris Goodman
spisovatel a mezinárodní řečník
Můj příběh začíná 10. března 1981. Tento den opravdu změnil celý můj život. Nikdy na ten den nezapomenu. Zřítil jsem se s letadlem a skončil ochrnutý v nemocnici. Měl jsem rozdrcenou míchu, zlomil jsem si první a druhý krční obratel, můj polykací reflex byl pryč, nemohl jsem jíst ani pít, měl jsem zničenou bránici, nemohl jsem dýchat. Mohl jsem jenom mrkat očima. Lékaři samozřejmě tvrdili, že ze mě po zbytek života bude živá mrtvola. Mohl jsem jenom mrkat. Tak mě viděli, ale nezáleželo na tom, co si mysleli. Hlavní věcí bylo, co jsem si myslel já. Představil jsem si sebe opět jako normálního člověka, který vychází z oné nemocnice.
V nemocnici jsem musel pracovat jedině s myslí, a když jednou máte mysl, můžete věci znovu složit do původního stavu.
Byl jsem napojený na dýchací přístroj a tvrdili mi, že sám nebudu moci už nikdy dýchat, protože mám zničenou bránici. Nějaký tichý hlas mi však nepřestával šeptat: ,,Dýchej zhluboka, dýchej zhluboka." Nakonec mě z přístroje odpojili. Byli v rozpacích, jak to vysvětlit. Nemohl jsem si dovolit vpustit si do mysli cokoli, co by odvrátilo mou pozornost od cíle nebo vize.
Stanovil jsem si cíl, že o Vánocích z té nemocnice odejdu. A také jsem odešel. A odešel jsem sám na vlastních nohou. Řekli mi, že to nikdy nebude možné. Na ten den nikdy nezapomenu.
Čtenářům, kteří právě zkouší bolest, chci říct, že kdybych chtěl zrekapitulovat svůj život a říct lidem, co v životě mohou udělat, shrnul bych to do slov: ,,Člověk se stává tím, na co myslí."
Ukázka číslo 3.:
,,Morris Goodman
spisovatel a mezinárodní řečník
Můj příběh začíná 10. března 1981. Tento den opravdu změnil celý můj život. Nikdy na ten den nezapomenu. Zřítil jsem se s letadlem a skončil ochrnutý v nemocnici. Měl jsem rozdrcenou míchu, zlomil jsem si první a druhý krční obratel, můj polykací reflex byl pryč, nemohl jsem jíst ani pít, měl jsem zničenou bránici, nemohl jsem dýchat. Mohl jsem jenom mrkat očima. Lékaři samozřejmě tvrdili, že ze mě po zbytek života bude živá mrtvola. Mohl jsem jenom mrkat. Tak mě viděli, ale nezáleželo na tom, co si mysleli. Hlavní věcí bylo, co jsem si myslel já. Představil jsem si sebe opět jako normálního člověka, který vychází z oné nemocnice.
V nemocnici jsem musel pracovat jedině s myslí, a když jednou máte mysl, můžete věci znovu složit do původního stavu.
Byl jsem napojený na dýchací přístroj a tvrdili mi, že sám nebudu moci už nikdy dýchat, protože mám zničenou bránici. Nějaký tichý hlas mi však nepřestával šeptat: ,,Dýchej zhluboka, dýchej zhluboka." Nakonec mě z přístroje odpojili. Byli v rozpacích, jak to vysvětlit. Nemohl jsem si dovolit vpustit si do mysli cokoli, co by odvrátilo mou pozornost od cíle nebo vize.
Stanovil jsem si cíl, že o Vánocích z té nemocnice odejdu. A také jsem odešel. A odešel jsem sám na vlastních nohou. Řekli mi, že to nikdy nebude možné. Na ten den nikdy nezapomenu.
Čtenářům, kteří právě zkouší bolest, chci říct, že kdybych chtěl zrekapitulovat svůj život a říct lidem, co v životě mohou udělat, shrnul bych to do slov: ,,Člověk se stává tím, na co myslí."
--- --- ---
Morris Goodman je známý jako zázračný muž. Jeho příběh byl pro Tajemství vybrán, protože ukazuje nesmírnou sílu a neomezený potenciál lidské mysli. Morris věděl, že síla, kterou má, může zrealizovat to, na co bude myslet. Všechno je možné. Příběh Morrise Goodmana inspiroval tisíce lidí k tomu, aby myslí, představivostí a pocity získali zpět své zdraví. Největší problém svého života proměnil na největší dar."
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).