Hallstatt na kolech
Vlastně první den odpoledne jsme jeli kolem jezera Hallstatt do města Hallstatt. Chtěli jsme si půjčit kola a protože jsme si chtěli vyjet i ke kostelíku na kopci (nebo co to bylo), který určitě někde uvidíte na fotkách, tak jsme se rozhodli poprvé v životě vyzkoušet elektrokola. Bohužel odpoledne už byli všechny rozebrané, takže jsme si vzali aspoň ty normální a sjeli jen do Hallstattu. Stejně nás po cestě chytil déšť, tak ono nakonec možná lepší. 🤷🏽♀️
V Hallstattu teda byli o nervy lidé roztažení po celé silnici a kolikrát vám pod to kolo vlezli i na poslední chvíli, to jste prostě víc stáli než jeli.. dokonce jsem jednou spadla při vyrovnávání z kola lidem pod nohy (ne úplně, dopadla jsem na nohy), ale nesnáším pánská kola, je to dost o hubu, když chci slézt, ta tyč nahoře mi nevyhovuje, buď si o ní narazím rozkrok anebo se o ní aspoň přizabiju, když přes ní chci přehodit nohu a třeba rychle slézt. A samozřejmě jsem měla pánské kolo, že.. 🤦🏽♀️
No nic, jinak byl Hallstatt nádherný a samozřejmě, jak už jsem říkala v předešlém článku, se tam chci podívat znovu a víc pořádně, ale tentokrát jsme to i kvůli zmíněnému počasí vzali více z rychlíku a moc toho neviděli až na pár výhledů, ale těch bylo minimum a jezera z různých úhlů.. přemýšlím, co vám ještě říct, ale nic mě nenapadá a spíš mám pocit, že tady protahuji zbytečně text, takže to takhle asi ukončím. Snad se vám fotky budou líbit.
V Hallstattu teda byli o nervy lidé roztažení po celé silnici a kolikrát vám pod to kolo vlezli i na poslední chvíli, to jste prostě víc stáli než jeli.. dokonce jsem jednou spadla při vyrovnávání z kola lidem pod nohy (ne úplně, dopadla jsem na nohy), ale nesnáším pánská kola, je to dost o hubu, když chci slézt, ta tyč nahoře mi nevyhovuje, buď si o ní narazím rozkrok anebo se o ní aspoň přizabiju, když přes ní chci přehodit nohu a třeba rychle slézt. A samozřejmě jsem měla pánské kolo, že.. 🤦🏽♀️
No nic, jinak byl Hallstatt nádherný a samozřejmě, jak už jsem říkala v předešlém článku, se tam chci podívat znovu a víc pořádně, ale tentokrát jsme to i kvůli zmíněnému počasí vzali více z rychlíku a moc toho neviděli až na pár výhledů, ale těch bylo minimum a jezera z různých úhlů.. přemýšlím, co vám ještě říct, ale nic mě nenapadá a spíš mám pocit, že tady protahuji zbytečně text, takže to takhle asi ukončím. Snad se vám fotky budou líbit.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).