Dachstein a okolí
Po včerejším dva v jednom článku se dnes a zítra podíváme na to, jak vypadalo naše dopoledne v den odjezdu. Přijeli jsme autobusem k lanovce. Nevím jak se jmenuje přestupní zastávka, na kterou jsme nakonec šli, ale na jedné zastávce se přestupuje jak jsme ráno zjistili. Původně jsme měli najité spojení autobusu ze zastávky Obertraun Feriendorf v 7:47 a u lanovky na zastávce Dachsteinseilbahn jsme byli v 8:01.
Jak jsme zjistili, zpět to mělo jet každou hodinu v celou a 17 minut - takže protože to možná píšu krkolomně v 11:17, 12:17, 13:17, 14:17.. atd. teď už se asi chápeme. My chtěli jet tím ve 13:17, což jsme nakonec nestihli a šli pěšky, abychom stihli vlak, ale to předbíhám.. o tom spíš asi v zítřejším článku.
Lanovka začínala jezdit až v 8:40, ale stejně už tam fronta pár lidí byla. Schválně jsem vám dala na druhou fotku ceník lanovky a co všechno s tím můžete vidět. My si koupili 2x ten Dachstein Salzkammergut Tiket, čímž vám asi dochází, co bude v zítřejším článku, ale to nevadí. Každopádně ty oranžové obrázky jsou výhledy a samozřejmě může se to změnit, ale aktuálně nechápu, proč jsme za to platili, kdybychom to věděli, tak si asi koupíme vstupenku jen na ten modrý obrázek, který vám zatím nebudu říkat co znamená.. buď vydržíte do zítřejšího článku a když ne, tak si to najdete sami, ale já bych vás ještě chvíli chtěla napínat.
Lanovka měla tři stanice, na tu třetí jsme ani nedojeli, za a) si myslím, že tam stejně nebylo nic zajímavého, protože to nejzajímavější bylo na první a druhé stanici a za b) na to už pak ani nebyl čas.
Pokud vám můžu radit, vyjeďte si nejdříve na druhou stanici, tam jste nejvýš a jděte nejdříve na vyhlídku pěti prstů, tak jako my.. měli jsme to chvíli pro sebe a mohli jsme jak dole na fotkách vidíte nafotit vše co jsme chtěli, včetně všech prázdných prstů najednou.. pak už přišli lidi a myslím, že do večera už to tak prázdné rozhodně nebylo. Zkoušela jsem vám udělat i pár panorama fotek, tak uvidíte, jak se vám budou líbit. Každopádně z téhle vyhlídky bylo vidět na jezero i na mraky, hory a vesnice či města třeba.
Ale já měla teda více prvenství ten den, než jen to, že jsem byla jako první na téhle vyhlídce.. dalším prvenstvím bylo, že jsem byla poprvé v Alpách, několikrát jsem byla v Tatrách, ale v Alpách nikdy.. taky jsem poprvé viděla na vlastní oči naprosto překrásný ledovec, to byli takové poprvé, které mi udělali určitou radost. A pak jsme taky potkali vojáka s odstřelovací puškou.. jak vidíte, píšu články, takže jsme to přežili a upřímně nás by asi ani nebyl důvod odstřelovat, ale i tak - jak říkala parťačka ,,Hned se cítím bezpečněji"! Na pocitu bezpečí vám to zrovna nepřidá, no..
Každopádně cestou z pěti prstů jsme šli na další vyhlídku, která vypadala jako loď a to na vyhlídku, která se tuším jmenovala World Heritage Spiral anebo Welterbespirale, což oboje by v překladu mělo znamenat něco jak Spirála světového dědictví... z vrcholu mám fotku, která se mi úplně nelíbí, takže jsem se rozhodla, že jí nebudu zveřejňovat, ale mám tu fotku těsně pod vrcholem na lehátku a někde bude i panorama fotka odsud.
No a třetí vyhlídkou na kterou jsme se šli podívat byl Dachstein Shark, mám dojem že se jmenovala ještě nějak jinak, že obsahovala slovo Hill, ale internet mi to nechce najít jinak než jak výše píšu, takže se asi pletu. No jak slovíčko Shark vypovídá, jedná se o vyhlídku, která vypadá jako žralok. Dá se dokonce vlézt i do žraloka a skrz jeho zuby si vyfotit výhled na hory, vodu a podobně.. jak níže uvidíte, i já mám fotku v žralokovi.
Jinak taková vtipná vsuvka, ráno jsme věděli, že chceme jít na Krippenstein a samozřejmě by jsme nebyli Češi, kdybychom to blbě nepřečetli a nečetli to jako Krippelstein, tudíž jsme tomu nějakou dobu, než jsme si naší chyby všimli říkali zkráceně kripl.. takový klasický český humor, že.. a museli jsme se vážně smát, když jsme zjistili, že to není Krippelstein, ale Krippenstein.
No ale to byla poslední vyhlídka, pak jsme se vrátili k lanovce, kde jsme si dali v restauraci hned u ní k obědu mrkvovo-zázvorovou polévku s pečivem a kochající se výhledem na hory se naobědvali. Milé bylo, že tam byla i česká obsluha, takže mnohem snazší pro nás na komunikaci.. ne že bychom jinak nedokázali říct co chceme, ale v rodném jazyce je to vždy nejsnazší, že?! Po zaplacení jsme šli rovnou na lanovku, která nám akorát ujela a další jela až za 15 minut, takže jsme si stihli dojít aspoň na záchody, které jsem vám musela aspoň trošku taky vyfotit, protože v cca 2 000 metrech byly naprosto luxusní. No a pak jsme už sedli na lanovku a jeli na stanici lanovky číslo jedna, ale odtamtud budu pokračovat zase zítra.. tak pa.
Jak jsme zjistili, zpět to mělo jet každou hodinu v celou a 17 minut - takže protože to možná píšu krkolomně v 11:17, 12:17, 13:17, 14:17.. atd. teď už se asi chápeme. My chtěli jet tím ve 13:17, což jsme nakonec nestihli a šli pěšky, abychom stihli vlak, ale to předbíhám.. o tom spíš asi v zítřejším článku.
Lanovka začínala jezdit až v 8:40, ale stejně už tam fronta pár lidí byla. Schválně jsem vám dala na druhou fotku ceník lanovky a co všechno s tím můžete vidět. My si koupili 2x ten Dachstein Salzkammergut Tiket, čímž vám asi dochází, co bude v zítřejším článku, ale to nevadí. Každopádně ty oranžové obrázky jsou výhledy a samozřejmě může se to změnit, ale aktuálně nechápu, proč jsme za to platili, kdybychom to věděli, tak si asi koupíme vstupenku jen na ten modrý obrázek, který vám zatím nebudu říkat co znamená.. buď vydržíte do zítřejšího článku a když ne, tak si to najdete sami, ale já bych vás ještě chvíli chtěla napínat.
Lanovka měla tři stanice, na tu třetí jsme ani nedojeli, za a) si myslím, že tam stejně nebylo nic zajímavého, protože to nejzajímavější bylo na první a druhé stanici a za b) na to už pak ani nebyl čas.
Pokud vám můžu radit, vyjeďte si nejdříve na druhou stanici, tam jste nejvýš a jděte nejdříve na vyhlídku pěti prstů, tak jako my.. měli jsme to chvíli pro sebe a mohli jsme jak dole na fotkách vidíte nafotit vše co jsme chtěli, včetně všech prázdných prstů najednou.. pak už přišli lidi a myslím, že do večera už to tak prázdné rozhodně nebylo. Zkoušela jsem vám udělat i pár panorama fotek, tak uvidíte, jak se vám budou líbit. Každopádně z téhle vyhlídky bylo vidět na jezero i na mraky, hory a vesnice či města třeba.
Ale já měla teda více prvenství ten den, než jen to, že jsem byla jako první na téhle vyhlídce.. dalším prvenstvím bylo, že jsem byla poprvé v Alpách, několikrát jsem byla v Tatrách, ale v Alpách nikdy.. taky jsem poprvé viděla na vlastní oči naprosto překrásný ledovec, to byli takové poprvé, které mi udělali určitou radost. A pak jsme taky potkali vojáka s odstřelovací puškou.. jak vidíte, píšu články, takže jsme to přežili a upřímně nás by asi ani nebyl důvod odstřelovat, ale i tak - jak říkala parťačka ,,Hned se cítím bezpečněji"! Na pocitu bezpečí vám to zrovna nepřidá, no..
Každopádně cestou z pěti prstů jsme šli na další vyhlídku, která vypadala jako loď a to na vyhlídku, která se tuším jmenovala World Heritage Spiral anebo Welterbespirale, což oboje by v překladu mělo znamenat něco jak Spirála světového dědictví... z vrcholu mám fotku, která se mi úplně nelíbí, takže jsem se rozhodla, že jí nebudu zveřejňovat, ale mám tu fotku těsně pod vrcholem na lehátku a někde bude i panorama fotka odsud.
No a třetí vyhlídkou na kterou jsme se šli podívat byl Dachstein Shark, mám dojem že se jmenovala ještě nějak jinak, že obsahovala slovo Hill, ale internet mi to nechce najít jinak než jak výše píšu, takže se asi pletu. No jak slovíčko Shark vypovídá, jedná se o vyhlídku, která vypadá jako žralok. Dá se dokonce vlézt i do žraloka a skrz jeho zuby si vyfotit výhled na hory, vodu a podobně.. jak níže uvidíte, i já mám fotku v žralokovi.
Jinak taková vtipná vsuvka, ráno jsme věděli, že chceme jít na Krippenstein a samozřejmě by jsme nebyli Češi, kdybychom to blbě nepřečetli a nečetli to jako Krippelstein, tudíž jsme tomu nějakou dobu, než jsme si naší chyby všimli říkali zkráceně kripl.. takový klasický český humor, že.. a museli jsme se vážně smát, když jsme zjistili, že to není Krippelstein, ale Krippenstein.
No ale to byla poslední vyhlídka, pak jsme se vrátili k lanovce, kde jsme si dali v restauraci hned u ní k obědu mrkvovo-zázvorovou polévku s pečivem a kochající se výhledem na hory se naobědvali. Milé bylo, že tam byla i česká obsluha, takže mnohem snazší pro nás na komunikaci.. ne že bychom jinak nedokázali říct co chceme, ale v rodném jazyce je to vždy nejsnazší, že?! Po zaplacení jsme šli rovnou na lanovku, která nám akorát ujela a další jela až za 15 minut, takže jsme si stihli dojít aspoň na záchody, které jsem vám musela aspoň trošku taky vyfotit, protože v cca 2 000 metrech byly naprosto luxusní. No a pak jsme už sedli na lanovku a jeli na stanici lanovky číslo jedna, ale odtamtud budu pokračovat zase zítra.. tak pa.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Jeskyně Krippenstein
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).