Apartmánový dům Simmer
V dnešním článku tu mám další recenzi na ubytování.. letos jich je teda hodně, ale myslím, že tento je jeden z posledních, ne-li úplně poslední pro letošní rok.
Byli jsme ubytováni v Apartmánech Simmer a jako byli jsme ohromené! To nebyl apartmán, ale byt. Mělo to tři místnosti a dalo by se říct terásku s dvorkem, i když to bylo společné se sousedy, ale stejně.. za ty peníze bych tohle nečekala. Našli jsme ubytovaní za asi 10 000 Kč cca pro obě, tedy 5 000 Kč cca na osobu a Rakousko je drahé, takže za mě luxus jak cena, tak i ubytování.
Začala bych asi tím, že ubytování poskytovali dva lidé už přibližně v důchodovém věku, možná pár let před (důchodem) a byli neskutečně sympatičtí. Nevím co bych k nim měla říct, ale přímo oni půjčovali kola, o kterých budu mluvit v pozdějších článcích. Taky nám dovolili si tam nechat poslední den ještě věci, abychom je nemuseli táhnout a mohli se ještě někam podívat, což bývá často samozřejmost, ale nemyslím si, že vždy. A celkově cokoliv po nich člověk chtěl, tak bez problému vyřídili, zařídili, byli neskutečně ochotní.
No a teď asi k ubytování. Bydleli jsme v pokoji v přízemí s číslem 2. A jak to tam vypadalo?
Když jste vešli, po levé straně za dveřmi byl věšák a prostor pro boty i s možností vypůjčení bačkor, což jsem teda nakonec nevyužila, i když jsem v jednu chvíli chtěla.
Po pravé straně jsou dvoje dveře. Když se postavíte k těmto dveřím čelem, tak jsou jedny dveře přímo před vámi a druhé po vaší pravé ruce.. opět! Takže vlastně čelem vzad od vchodu. Ty dveře před vámi vedou do koupelny. Na té bylo nejzajímavější asi zrcadlo se světelným rámečkem (fotky uvidíte dole) a zrcadlo, které bylo na takové kovové pružině a dalo se natáhnout od zdi nebo ho nechat u zdi jakoby složené. Na dveřích byly takové jakoby houbičky a "věšák" na fén se samotným fénem. Jinak tam asi nic extra zajímavého nebylo, sprchový kout, umyvadlo, záchod, odkládací stolek, mříže, na které si můžete dát třeba ty ručníky, když jsou pak mokré (nemůžu si vzpomenout jak se tomu říká) a zrcadla.. asi víc to představovat nemusím.
Byli jsme ubytováni v Apartmánech Simmer a jako byli jsme ohromené! To nebyl apartmán, ale byt. Mělo to tři místnosti a dalo by se říct terásku s dvorkem, i když to bylo společné se sousedy, ale stejně.. za ty peníze bych tohle nečekala. Našli jsme ubytovaní za asi 10 000 Kč cca pro obě, tedy 5 000 Kč cca na osobu a Rakousko je drahé, takže za mě luxus jak cena, tak i ubytování.
Začala bych asi tím, že ubytování poskytovali dva lidé už přibližně v důchodovém věku, možná pár let před (důchodem) a byli neskutečně sympatičtí. Nevím co bych k nim měla říct, ale přímo oni půjčovali kola, o kterých budu mluvit v pozdějších článcích. Taky nám dovolili si tam nechat poslední den ještě věci, abychom je nemuseli táhnout a mohli se ještě někam podívat, což bývá často samozřejmost, ale nemyslím si, že vždy. A celkově cokoliv po nich člověk chtěl, tak bez problému vyřídili, zařídili, byli neskutečně ochotní.
No a teď asi k ubytování. Bydleli jsme v pokoji v přízemí s číslem 2. A jak to tam vypadalo?
Když jste vešli, po levé straně za dveřmi byl věšák a prostor pro boty i s možností vypůjčení bačkor, což jsem teda nakonec nevyužila, i když jsem v jednu chvíli chtěla.
Po pravé straně jsou dvoje dveře. Když se postavíte k těmto dveřím čelem, tak jsou jedny dveře přímo před vámi a druhé po vaší pravé ruce.. opět! Takže vlastně čelem vzad od vchodu. Ty dveře před vámi vedou do koupelny. Na té bylo nejzajímavější asi zrcadlo se světelným rámečkem (fotky uvidíte dole) a zrcadlo, které bylo na takové kovové pružině a dalo se natáhnout od zdi nebo ho nechat u zdi jakoby složené. Na dveřích byly takové jakoby houbičky a "věšák" na fén se samotným fénem. Jinak tam asi nic extra zajímavého nebylo, sprchový kout, umyvadlo, záchod, odkládací stolek, mříže, na které si můžete dát třeba ty ručníky, když jsou pak mokré (nemůžu si vzpomenout jak se tomu říká) a zrcadla.. asi víc to představovat nemusím.
Dveře vedoucí doprava vedli do místnosti, které se říká ložnice. Tam byla logicky postel, krásná a velká, noční stolek trochu jinak a poměrně prostorná (otevřená) skříň, se všemi šuplíky venku, což paradoxně vypadalo velice dobře (samozřejmě se to dalo pozavírat a po zasouvat). Ale hlavně s dalším zrcadlem. Víc k ložnici asi neřeknu.
Když se vrátíme před hlavní dveře a stoupneme si před ně zády k nim, uvidíme další dveře. Ty vedou řekla bych tak jako do společenské místnosti. Ještě než se dostanu k tomu, co je za nimi, tak těsně před nimi je po levé straně další zrcadlo. No a za nimi je napravo kuchyň - pozor, dokonce s myčkou!, kterou jsme nakonec ale bohužel nevyužili a myli jsme to v ruce (já na ní úplně zapomněla a vzpomněla jsem si na to při posledním mytí asi v půlce) -, jídelní stůl před vámi, na kterém byla sada s možností výběru různých čajů.. kdyby jsem neměla svojí jistotu, tak možná nějaký zkusím. A po vaší pravé ruce je gauč s konferenčním stolkem a naproti němu taková polička s televizí, spoustou knih a nějakých hraček pro děti. Takový obývák anebo obývací koutek. Fakt vymakané do posledního detailu. Jak jsem řekla, asi se tam s dětmi jednou vrátím, až je budu mít.
Taky jsem vám vyfotila židli, která mi přišla poměrně zajímavá a bylo zajímavé na ní sedět a taky výhled z okna v ložnici nebo detailněji svícen na stole na terase.. těch božích detailů bylo dost.
No a šikmo od dveří, kterými jste do místnosti přišli jsou naproti dveře na nádhernou terasu a možná ještě krásnější dvorek. Čímž asi končí můj popis ubytování, protože vám už asi nemám co víc říct, bylo těžké se s takovým ubytováním rozloučit a jet domů.
Dále ubytování je asi 150 metrů od jezera Hallstatt odhadem, takže poměrně blízko od "pláže" a možnosti koupání. Taky je kousíček od vlakového nádraží Obertraun, kde jsme vlastně byli ubytovaní, což jsem vám chtěla říct v nějakém příštím článku, ale nevadí.. někdy příště. No a to byli poslední informace, které mě k tomuto tématu napadají.
Když se vrátíme před hlavní dveře a stoupneme si před ně zády k nim, uvidíme další dveře. Ty vedou řekla bych tak jako do společenské místnosti. Ještě než se dostanu k tomu, co je za nimi, tak těsně před nimi je po levé straně další zrcadlo. No a za nimi je napravo kuchyň - pozor, dokonce s myčkou!, kterou jsme nakonec ale bohužel nevyužili a myli jsme to v ruce (já na ní úplně zapomněla a vzpomněla jsem si na to při posledním mytí asi v půlce) -, jídelní stůl před vámi, na kterém byla sada s možností výběru různých čajů.. kdyby jsem neměla svojí jistotu, tak možná nějaký zkusím. A po vaší pravé ruce je gauč s konferenčním stolkem a naproti němu taková polička s televizí, spoustou knih a nějakých hraček pro děti. Takový obývák anebo obývací koutek. Fakt vymakané do posledního detailu. Jak jsem řekla, asi se tam s dětmi jednou vrátím, až je budu mít.
Taky jsem vám vyfotila židli, která mi přišla poměrně zajímavá a bylo zajímavé na ní sedět a taky výhled z okna v ložnici nebo detailněji svícen na stole na terase.. těch božích detailů bylo dost.
No a šikmo od dveří, kterými jste do místnosti přišli jsou naproti dveře na nádhernou terasu a možná ještě krásnější dvorek. Čímž asi končí můj popis ubytování, protože vám už asi nemám co víc říct, bylo těžké se s takovým ubytováním rozloučit a jet domů.
Dále ubytování je asi 150 metrů od jezera Hallstatt odhadem, takže poměrně blízko od "pláže" a možnosti koupání. Taky je kousíček od vlakového nádraží Obertraun, kde jsme vlastně byli ubytovaní, což jsem vám chtěla říct v nějakém příštím článku, ale nevadí.. někdy příště. No a to byli poslední informace, které mě k tomuto tématu napadají.
No a teď ještě pár informací na závěr. Prvně bych chtěla říct, že během pobytu v Rakousku mě napadalo spousta věcí a různých tipů, které by si zde zasloužili zmínku a ne všechny jsem si stihla zapsat. Některé sice ano, ale vlastně toho co ne je většina a tak klasicky doufám, že na nic nezapomenu. Než se mi teď zapnul počítač, tak mi taky naskakovala různá témata vhodná ke zmínce, tak snad zapíšu vše, co bych chtěla vám říct, ve správných článcích.
Další věc je, že existují fotky, které jsem nevěděla do jakého článku vám zařadit, takže budou ve shrnujícím článku, protože nějak nemůžu v těch všech tématech na články, které jsem pro vás vymyslela, najít nějaký, do kterého by se tyto fotky hodili... i když teď jak to píšu, tak mě jedno téma napadlo.. úplně nové, tak uvidíme, možná v tom shrnujícím nakonec přeci jen nebudou a dám vám je do dalšího článku.
A poslední věc. Dnes jsem mluvila se svým taťkou a dostala nabídku, že bych s nimi jela na dovolenou někde asi za hranice, pravděpodobně znovu Rakousko, nebo Itálie či Německo.. tak uvidíme kam spolu nakonec a jestli vůbec vyrazíme. A zmiňoval i něco o možném spaní v autě, pro mě opět nová zkušenost, ale uvidíme a pokud bych jela a měli bychom ubytování, tak je možné, že tento článek není poslední ubytovávací, ale pokud bychom buď spali v autě anebo bych nejela, tak jak jsem výše psala, pravděpodobně je tento článek z ubytování letos poslední.
Doufám, že se vám článek líbil a že se vám budou líbit i ty další. Krásný večer!
Další věc je, že existují fotky, které jsem nevěděla do jakého článku vám zařadit, takže budou ve shrnujícím článku, protože nějak nemůžu v těch všech tématech na články, které jsem pro vás vymyslela, najít nějaký, do kterého by se tyto fotky hodili... i když teď jak to píšu, tak mě jedno téma napadlo.. úplně nové, tak uvidíme, možná v tom shrnujícím nakonec přeci jen nebudou a dám vám je do dalšího článku.
A poslední věc. Dnes jsem mluvila se svým taťkou a dostala nabídku, že bych s nimi jela na dovolenou někde asi za hranice, pravděpodobně znovu Rakousko, nebo Itálie či Německo.. tak uvidíme kam spolu nakonec a jestli vůbec vyrazíme. A zmiňoval i něco o možném spaní v autě, pro mě opět nová zkušenost, ale uvidíme a pokud bych jela a měli bychom ubytování, tak je možné, že tento článek není poslední ubytovávací, ale pokud bychom buď spali v autě anebo bych nejela, tak jak jsem výše psala, pravděpodobně je tento článek z ubytování letos poslední.
Doufám, že se vám článek líbil a že se vám budou líbit i ty další. Krásný večer!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).