Polsko den 3. a 4.

Máme tu druhou polovinu článku zaměřených na dovolenou v Polsku.

Den 3. jsme, jak už jsem naznačila v předchozím článku, opět vyjeli ve stejný čas na Kasprowy Wierch, ale tentokrát jsme šli směrem na Kondratovu kopu, která leží ve výšce 2005 m.n.m. a odtud směr Giewont, před kterým jsme to stočili dolů. I z důvodu předpovědi bouřek. Každopádně to zase předbíhám.
3 den dovolené jsem měla svátek, takže touto cestou ještě jednou děkuji všem, co mi přáli. Vyjeli jsme tedy znovu nahoru a šli další trasu. Tentokrát se mi nahoru ani moc nechtělo, protože předpovídali opravdu ošklivé počasí a paradoxně na to, že podle předpovědi mělo být hezčeji předešlý den, tak v realitě tento den bylo od rána krásně a rozhodně mnohem lépe než den předtím. No jo, zase jim ta předpověď nevyšla.
Každopádně pro mě ten den byl největší zážitek kamzík, kterého jsem viděla poprvé naživo a ještě z blízka. Pán si šel normálně po cestě, kde chodili lidi, jako by se nechumelilo. Vůbec jsme mu nevadili. Byl sám a před námi pravda sešel do trávy, ale byl naprosto boží.
Když jsme se odpoledne dostali domů, tak už jsme měli vlastně všechno nakoupeno, zjištěno a tím pádem jsme nikam nemuseli. Tehdy nám taky asi na půl dne začala téct teplá voda a pak zase přestala. Každopádně večer jsme si udělali ještě večeři a najedli se, během odpoledne ještě něco dofotili a tím skončili naše plány v Polsku.

Den 4. jsme se už totiž jenom nasnídali a pravda, šli na chvíli do parku, protože jsem chtěla fotku u nápisu Zakopané. Pokud byste takovou fotku chtěli bez lidí, tak vám radím běžte tam brzy ráno. Nejlépe mezi šestou a nejpozději osmou hodinou, to budete mít prostoru dost. Pak už tam jsou lidi ve frontě a čekají až se budou moct oni nebo jejich ratolesti u nápisu vyfotit a je to už pak trošičku hlava na hlavě. Rozhodně už pak tam není takový prostor na fotky. Možná by stejná možnost byla i večer, ale to určitě ne dřív jak při stmívání a i tak si myslím, že by možná byl problém, protože jsme šli jednou kolem těsně před stmíváním a lidí tam bylo přehršel.

Po návratu z parku jsme se sbalili, uklidili po sobě Willu a čekali na paní majitelku, která měla přijet v 11 a byla tam v 11:15 jak už jsem říkala. Po opuštění ubytování jsme ještě asi na hodinku šli do parku, tam jsme si lehli na taková dřevěná lehátka a po cca hodině šli na ten autobus, který tam měl být ve 12:35.
Jiné autobusy té společnosti byli na místě 20 minut před odjezdem a odjížděli na čas. Náš přijel s 30 minutami zpoždění, už jsme byli celkem nervózní, protože samozřejmě informace o zpoždění nikde a jediný spoj za den, že?!
Ještě jsem vám neřekla, že zatímco tam jsme jeli přes Kraków, tak zpět jsme jeli přes Poprad na Slovensku. Aby toho nebylo málo náš řidič škrábl autobus i auto nějakého chytráka, který stál v zastávce, když jsme vyjížděli z té zastávky. To jsme popojeli asi 20 minut z místa, kde nás vyzvedl a na tomto místě zkejsli dalších 50 minut. Takže původní přípoj nám ujel a tudíž jsme museli jet pendolinem. Tím jsme jeli teda i tam přes Olomouc a Ostravu třeba, stejně tak zpět. Museli bychom původním spojem přestupovat v Púchově, takhle jsme jeli přímo. No a na místo jsme přijeli asi mezi desátou a jedenáctou večer. A já se budu těšit u nějakého jiného článku někdy příště.