Focení ve slunečnicích
Včera jsme ukončili téma mé dovolené, konkrétně Lipnici a dnes tu pro vás mám fotky z nového focení, tentokrát ve slunečnicích. Co na ně říkáte?
Fotili jsme teda ve Stéblové a tam byli dost nízké slunečnice a taky asi po několikadenním horku byli některé dost seschlé. Měli jsme totiž problém sejít se časově, takže jsme fotili ještě po dešti, což je vidět na Bárnym. Původní plán byl fotit s odraznou deskou, vyzkoušet to při západu slunce a hlavně ve vysokých slunečnicích.
Původní plán byl pak také fotit v písáku (před nebo potom), kvůli tomu jsme i vybrali Stéblovou, protože to není tak daleko od sebe, ale na to bohužel potom nebyl ani čas, protože jsme oba někam spěchali. Já ten den potřebovala jet za Arsinkou, kterou jsme ten den začali hlídat a čekalo nás poměrně krušných 14 dní.
Taky jsme měli fotit asi v pěti, fotograf a čtyři modelky (tři beze mě), které chtěli buď fotit vodu, nebo slunečnice, ale ani jedna se neozvala nakonec a dorazili jsme na místo jen fotograf a já. Je to vážně veselá spolupráce kolikrát pro ty fotografy, když váží cestu zbytečně.
Fotili jsme teda ve Stéblové a tam byli dost nízké slunečnice a taky asi po několikadenním horku byli některé dost seschlé. Měli jsme totiž problém sejít se časově, takže jsme fotili ještě po dešti, což je vidět na Bárnym. Původní plán byl fotit s odraznou deskou, vyzkoušet to při západu slunce a hlavně ve vysokých slunečnicích.
Původní plán byl pak také fotit v písáku (před nebo potom), kvůli tomu jsme i vybrali Stéblovou, protože to není tak daleko od sebe, ale na to bohužel potom nebyl ani čas, protože jsme oba někam spěchali. Já ten den potřebovala jet za Arsinkou, kterou jsme ten den začali hlídat a čekalo nás poměrně krušných 14 dní.
Taky jsme měli fotit asi v pěti, fotograf a čtyři modelky (tři beze mě), které chtěli buď fotit vodu, nebo slunečnice, ale ani jedna se neozvala nakonec a dorazili jsme na místo jen fotograf a já. Je to vážně veselá spolupráce kolikrát pro ty fotografy, když váží cestu zbytečně.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).