Focení
V dnešním článku vám ukážu fotky z focení v nových šatech.. určitě vám v nich časem přidám i nějaké outfity.
Než začnu cokoliv psát, jestli mě vůbec napadne, co vám k tomu víc napsat, tak bych vám chtěla připomenout, abyste v těchto vedrech sebou pořád nosili čistou vodu k pití.. ať jdete fotit, na túru, nebo jdete dělat cokoliv jiného.
Mluvím o tom proto, že jsem na tomto focení omdlela. Nějak mě to asi ani nenapadlo, nebo jsem ho zapomněla doma, ale prostě to pití jsem neměla. Najednou jsem dostala žízeň a jelikož nefotím s cizím člověkem, ale s kamarádem, který měl s sebou pomerančový džus, který mi nabídl, já mám jinak tento džus ráda, ale tentokrát mi to ještě přitížilo. Když mi s větou ,,Napij se pořádně" nabídl k pití džus, tak jsem se teda pořádně napila a bylo mi najednou na zvracení (asi šok z cukru, pokud to není blbost - nejsem lékař, tak nevím). Ani ne do dvou minut mě už chytal, protože se mi podlomila kolena a já se začala kácet k zemi. Naštěstí mě hned nahodil zpět, já si sedla, on mi došel pro pití (čistou vodu) a chvíli jsme počkali než se mi udělalo ještě lépe.. pak jsme to dofotili.
Než začnu cokoliv psát, jestli mě vůbec napadne, co vám k tomu víc napsat, tak bych vám chtěla připomenout, abyste v těchto vedrech sebou pořád nosili čistou vodu k pití.. ať jdete fotit, na túru, nebo jdete dělat cokoliv jiného.
Mluvím o tom proto, že jsem na tomto focení omdlela. Nějak mě to asi ani nenapadlo, nebo jsem ho zapomněla doma, ale prostě to pití jsem neměla. Najednou jsem dostala žízeň a jelikož nefotím s cizím člověkem, ale s kamarádem, který měl s sebou pomerančový džus, který mi nabídl, já mám jinak tento džus ráda, ale tentokrát mi to ještě přitížilo. Když mi s větou ,,Napij se pořádně" nabídl k pití džus, tak jsem se teda pořádně napila a bylo mi najednou na zvracení (asi šok z cukru, pokud to není blbost - nejsem lékař, tak nevím). Ani ne do dvou minut mě už chytal, protože se mi podlomila kolena a já se začala kácet k zemi. Naštěstí mě hned nahodil zpět, já si sedla, on mi došel pro pití (čistou vodu) a chvíli jsme počkali než se mi udělalo ještě lépe.. pak jsme to dofotili.
Každopádně k fotkám bych asi řekla, že jsme fotili v Žižkových sadech v Hradci. Některé fotky jsou možná maličko odvážnější, ale rozhodně nebylo záměrem, aby bylo něco vidět, na to jsme si dávali sakra pozor, takže na fotkách, kde mi je vidět pod sukni jde čistě o to, aby bylo vidět, že mám na sobě samo držící silonky.
V silonkách jsme fotili jen chvíli, bylo to už po tom omdlení, takže jsme si hlídali hodně nejen pití, ale i stín - to píšu jen proto, aby mi někdo nenapsal, že ve vedrech mám silonky a divím se, že mi je vedro a že omdlívám.. mimochodem to byla moje první zkušenost s omdlením, v životě se mi to nestalo.
Každopádně to jsem opět maličko odbočila, o tom se tu nechci bavit, tak můžete posoudit, jak se fotky povedli a já to zde prozatím ukončím.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).