Pardubická Dobrá čajovna
Tak krásný den.. zase přemýšlím, co bych vám dnes napsala. V pardubické čajovně jsme byli pár dní zpět.. první dvě fotky jste už mohli vidět na IG. Plán toho dne byl čajovna a focení, ze kterého budu mít zase určitě jeden nebo dva outfitové články. Ale o tom jindy.
Co se čajovny týče, personál milý, dali jsme si nějaký modrozelený čaj, ale název si nevybavím. Každopádně u něj psali o cestování v myšlenkách a skutečně já jsem po chvíli, aniž bych si to uvědomila, v myšlenkách cestovala.
Upozornila mě na to až má společnost, ale to už jsem stihla povyprávět, že bych asi v Asii chtěla navštívit ty čajové plantáže, že bych chtěla jet letos na dovolenou k moři s kamarádkou a nejspíše na Tenerife, i když třeba se ještě shodneme, pokud to vůbec klapne, i na jiné destinaci a také, že na Santorini by bylo také krásně.
Tak to jen, jaké účinky měl na mě ten čaj.. ale zpět k čajovně, ještě bych chtěla k tomu říct dalších pár věcí. 😂
Čajovna byla také krásná, hlavně mě zde uchvátil ten Buddha na třetí fotce, ale ta Hradecká mi přišla hezčí ve smyslu, že bylo třeba větší přítmí a přišlo mi, že člověk tam měl víc soukromí.
Každopádně příště plánujeme jít ještě do čajovny Chelsea též v Pardubicích a až bude tepleji, tak plánujeme zkusit jít na zahrádky.. ty tam prý také jsou.
No a já se rozhodla, že si udělám asi takový celoživotní tour po čajovnách všude po České republice a celkově po světě. Hrozně mě baví ochutnávat, poznávat nové čaje i interiéry a porovnávat. To neznamená, že do těch, co jsem již navštívila se už nevrátím, naopak, ale je fajn objevovat nové. A tímto moudrem se s vámi pro dnešek asi loučím.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).