Rozvoj
V dnešním dalším článku na téma Rozvoj, který je tvořen převážně muži, jsem tam musela dát nakonec aspoň jeden rozhovor s ženou, abych nás zde dámy také zastoupila. Musím říct, že se mi z těchto rozhovorů líbili asi nejvíce rozhovory číslo 8. a 9. s Jiřím Ledvinkou, hlavně ten devátý, tam si myslím, že se toho dá převzít opravdu hodně, ale osmý je také silný a zejména pro mě ta část zaměřená na vztahy. V rozhovoru s Lilií se mi zase líbilo její povídání o historii její rodiny, které mi přišlo zajímavé, možná i trochu poučné a hlavně jsem si říkala, že se o ní aspoň zde dozvíme více.
K zahození ale nejsou ani rozhovory s Jaroslavem Turánkem, který si myslím, že byl z více pohledů docela silný a pak také rozhovory s Janem Skryjou a Rostislavem Václavkem, kteří mám pocit, že mluví o věcech, které spolu v určité míře souvisí.
K zahození ale nejsou ani rozhovory s Jaroslavem Turánkem, který si myslím, že byl z více pohledů docela silný a pak také rozhovory s Janem Skryjou a Rostislavem Václavkem, kteří mám pocit, že mluví o věcech, které spolu v určité míře souvisí.
- Karel Janeček
- Karel Janeček
- Karel Janeček
- Jaroslav Turánek
- Jan Skryja
- Rostislav Václavek
- Jiří Ledvinka
- Jiří Ledvinka
- Jiří Ledvinka
- Lilia Khousnoutdinová
Na závěr jen doufám, že si užijete, nebo jste si již užili tyto rozhovory a mám momentálně dojem, že k tomu už asi nemám co dodat, proto se s vámi loučím a budu se na vás těšit u příštího článku.. teď většinou nevím, co zrovna ten další bude, takže vám nebudu říkat na co se máte těšit a necháme se všichni překvapit. Krásný zbytek dne, případně večera. A v tom případě i dobrou noc.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).