Rozvoj
V dnešním článku se vám mimo jiné nově představí Helena Houdová nebo Čestmír Strakatý, kterého znáte z rozhovorů Prostor X, který moderuje. S Janinou a jejím mužem Adamem se podíváte na jejich pohled ohledně porodu a jako bonus si můžete vyslechnout novou "meditaci" jestli se to tak dá nazvat od Venduly Šmídke.
Já se strašně těšila na rozhovor číslo 6 s Tamarou Klusovou v podcastu Slyšíme se? Davida Vaníčka (možná znáte pojem Dva tátové, kanál, který právě David tvoří se svým partnerem Michalem a dvěma dcerkami) a mě ten rozhovor nadchl už během pár prvních minut.. ale nechám vás, abyste si na to udělali svůj názor.
Rozhovor s Janem Vojáčkem mi zde přišel nejen takový jiný, ale ten způsob, kterým to je tvořeno, to pokládání otázek - jejich předčítání toho co je na obrazovce - pro mě bylo celkem rušivé.
No a nezmínila jsem snad už jen Petra Horkého, ale k tomu asi ani nemám co dodat, tak si užijte rozhovory, snad se vám budou líbit a něco vám zase dají.
Já se strašně těšila na rozhovor číslo 6 s Tamarou Klusovou v podcastu Slyšíme se? Davida Vaníčka (možná znáte pojem Dva tátové, kanál, který právě David tvoří se svým partnerem Michalem a dvěma dcerkami) a mě ten rozhovor nadchl už během pár prvních minut.. ale nechám vás, abyste si na to udělali svůj názor.
Rozhovor s Janem Vojáčkem mi zde přišel nejen takový jiný, ale ten způsob, kterým to je tvořeno, to pokládání otázek - jejich předčítání toho co je na obrazovce - pro mě bylo celkem rušivé.
No a nezmínila jsem snad už jen Petra Horkého, ale k tomu asi ani nemám co dodat, tak si užijte rozhovory, snad se vám budou líbit a něco vám zase dají.
- Helena Houdová
- Helena Houdová
- Jan Vojáček
- Petr Horký
- Petr Horký
- Tamara Klusová
- Tamara Klusová
- Tamara Klusová
- Janina & Adam - cesta k miminku
- Čestmír Strakatý
Bonus:
Na závěr bych ráda řekla asi hlavně to, že jsem tento článek chtěla vydat hned prvního na Apríla, k tomu jsem letos neměla co dodat a proto jsem nic na toto téma nevydala a důvody, proč jsem nakonec nevydala ani tento článek byly hned dva.
Prvním důvodem bylo, že se tak moc zkazilo počasí, že jsem neměla fotku, kterou bych do tohoto článku dala a uložila a víte, že nějaká fotka je jedna z mých podmínek.. a kdybyste se náhodou chtěli zeptat, proč jsem tam nedala nějakou fotku třeba ze března, tak já jsem si tam ty fotky nějak dala, nějak uložila, pak už to i vydala a nechtěla to úplně předělávat.
Druhým důvodem bylo, že asi týden, čtrnáct dní před koncem března (spíš týden) jsem měla nějaké téma, které mě napadlo a řekla jsem si, že to bude první článek v dubnu.. jenomže to bych si ho musela zapamatovat, nebo aspoň zapsat.. nezapomenout ho, že jo 😂🤦🏽♀️
Teď už vím, že tím co jsem chtěla vydat by byl nějaký článek týkající se toho, že jsem měla výročí jednoho roku práce na dráze, 6. to bude rok od úplně první směny, což je pro mě vlastně úplně normální a zároveň velká událost.. oboje. Ale trochu pozdě, no.. tudíž na Apríla budu mít výročí.. to by se mohlo dobře pamatovat 😁🤔😘
Takže to jsou důvody, proč jsem ho nevydala hned předevčírem.
A já se dnes na to, že to je rozvojový článek nějak rozepsala, takže končím.. přeji vám krásný zbytek večera a dobrou noc 😊🥱🥰
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).