Praha

V dnešním článku vám popíšu trochu víc do hloubky náš výlet do Prahy.. kde jsme byli a co jsme kde dělali? Jaké bylo focení na Petříně? Vylezli jsme až nahoru? A byly jsme i v zrcadlovém bludišti? Tohle všechno bych vám dnes ráda pověděla, i když něco už možná tušíte z článku Velikonoce, respektive z fotek zde.

Jak už jsem určitě někde zmínila, do Prahy jsem jela víceméně rovnou z noční, což znamená v 8 z Hradce v 10 v Praze. Chodili jsme ulicemi ani nevím kudy, vím jen, že jsme šli přes Františkánskou zahradu, odkud jsou víceméně všechny tyto fotky až na pár výjimek a pak kolem Starbucksu, Knedlína, který nebyl v plánu tentokrát vůbec, ale když už jsme ho minuli, tak jsme si tam na zkoušku konečně nakoupili.. ale to už víte minimálně z fotek z předešlého článku, pak jsme šli přes most Legií - tam i zpět - a nakonec jsme se objevili pod Petřínem, na který jsme vyjeli lanovkou, vyšlapali schody na Petřínskou rozhlednu, prošli zrcadlové bludiště, které asi ale úplně nedoporučuji, až se k tomu dostanu, tak vám povím proč a nafotili zde minimálně dva další outfity, přičemž říkám hned, že jsem si samozřejmě zapomněla brýle a chtěla jsem si vzít džínovou bundu, nakonec si vzala koženku, ale tak aspoň to má nějaký šmrnc a mě by tahle kombinace asi normálně nenapadla. Ale postupně.. 😊
Cestu už asi komentovat nebudu, k té jsem řekla natolik, že si myslím, že není co dodat. Akorát jsem nezmínila, že jsme teda hned na nádraží potkali kolegyni z práce, čímž jí zdravím pokud to čte (i když si nemyslím). Jak už jsem zmínila nebo aspoň naznačila, tak fotky z dnešního článku jsou převážně z Františkánské zahrady, která teda byla samozřejmě nádherná, pak tu je i pár fotek z Petřína a mezitím několik fotek z cesty na Petřín. Jak níže můžete vidět mám narvaný batoh k prasknutí a asi vám nemusím říkat, co všechno v něm bylo, že? 😂
Teď jsem vlastně nakousla tři věci zároveň. Batoh je můj oblíbený, asi bych si měla koupit nový, ale zatím mám tenhle a až jednou nebude, chtěla jsem ho mít zvěčněný na památku. V batohu jsem tedy kromě základních věcí jako je třeba peněženka nebo svačina (mobil a klíče nezmiňuji, protože jsem je měla v bundě - čímž doufám, že nenavedu teď nějaké zloděje, ale naštěstí si to pokaždé hodím jinam, že i já sama pak musím hledat kam jsem to zase dala, tak snad ne.. snad to tu můžu říct), tak jsem zde měla tašku s šaty a overalem, dvě kabelky a lodičky.
No a další věc, co můžete na fotkách vidět je Knedlín, ale o tom jsem myslím mluvila už i včera, tip na to jsem dostala od nejmilejší MF už asi před půl druhým rokem, ale dosud jsem se tam nedostala. Parťák si dal nějaké veganské Ratatouille a Kokosový s lesním ovocem, já si dala Meruňkový, Jablečný s krémem a Malinový s bílou čokoládou. Co k tomu musím říct je, že byly opravdu kvalitní, neodfláknutý.. prostě poctivý a opravdu chuťově i na pohled famózní! Myslím, že můžu prohlásit, že jsem tam nebyla naposledy.
Každopádně je důležité dělat si radosti, i malé radosti stačí a musím říct, že jsme se vážně nasmáli, protože ve chvíli, kdy jsem měla Knedlín mi hráblo a já to všude nosila jak dítě, když to měl parťák, tak jsem ho furt buzerovala ať to drží rovně a nedej bože, když jsem to nesla a on do mě drkl.. to bylo keců 😁 Ale všechno samozřejmě v rámci srandy.. každopádně bych prý mohla dělat Knedlínu reklamu, protože Knedlín s námi byl jak v zrcadlovém bludišti, tak na Petříně a i vlastně všude jinde. A tu reklamu níže na fotkách také uvidíte..😘
No jak už jsem zmínila, přešli jsme most Legií a lanovkou vyjeli nahoru, kde jsme udělali fotky na nejvíce možných místech, prošli jsme třeba přes Růžový sad a spodem jsme se vrátili směrem k Bludišti a Petřínské rozhledně.. tak teď se vrhneme k popisu toho.
Jak už jsem zmínila, Zrcadlové bludiště úplně nedoporučuji, ne že by to nebylo nějak hezké uvnitř, ale přijde mi, že za to dáte tuším kolem 120 Kč za osobu a jste během nevím pěti až deseti minut venku, jak je to krátké a vy to tudíž neskutečně rychle projdete. Tudíž si myslím, že se to úplně nevyplatí.. ale zase jako plus musím říct, že nás tam skutečně pustili i s jídlem, což jsem si myslela, že jakmile Knedlín uvidí, tak nám řeknou, že tam nemůžeme..
No pak jsme se posunuli k Petřínské rozhledně, kde jsme si vystáli frontu a lezli nahoru. První vyhlídka jak jsem si na místě přečetla je ve výšce 20 metrů a ta druhá, vyšší, krytá je ve výšce 60 metrů nad zemí. Na schodech sice profukuje, ale vyhlídky jsou alespoň částečně kryté, takže tam bylo docela teplo.. troufám si říct, že toto za to stojí už více, i když teda ty lidi vám po chvíli lezou na nervy.. 😂
Za rozhlednu jsme platili tuším dohromady 300 Kč, což znamená 150 na osobu, ale až potom jsme zjistili, že jde koupit i nějaká kombinovaná vstupenka, tak to jen takový tip.
No doufám, že teď dokážu navázat na svůj myšlenkový proud, protože jsem teď musela jít vyvenčit psíčka, který už vypadal nešťastně, protože venku neustále nějaký pejsek štěkal.. Bárny prý dnes moc nebyl říkala mamka (já byla v práci), takže už byl otrávený a nešťastně koukal z okna.. každopádně když už vsuvka, tak pořádná, ještě v myšlenkách odbočím, pamatujete na dobu, kdy jsem byla v zácviku? Tak jsem dnes zjistila, že budu mít další zácvik, akorát úplně poprvé ne jako ta "zácvikantka", ale spíš jako "zacvičovatelka" a jsem z toho teda pekelně nervózní, protože mám pocit, že zacvičovat neumím, i když ostatní si zjevně myslí opak, protože jsem slyšela od kolegy jaký má dotyčný štěstí, že chytil mě a navíc mě chytil hned na svou první směnu.. 
No ale zpět k tématu skončili jsme u Petřínské rozhledny.. my jsme se pak vydali pěšky dolů, podle nějakých skal do rozkvetlých a nádherných Petřínských sadů, kde jsme fotili. Přemýšlím co víc vám k tomu říct a dodat, ale moc mě toho nenapadá, jen že to byla prostě nádhera, co uvidíte na fotkách v příštích článcích a vzhledem k tomu jak je ten článek dlouhý už teď tak vám to asi nebude vadit.
Poté jsme šli víceméně stejnou cestou zpět a jak už jsem zmínila, oběd jsme si dali ve veganském vietnamském Loving Hutu, fotky jídla jste mohli vidět včera, zatímco já si dala jen sushi a trochu salátku, parťák si dal "od všeho trochu".. no a pak už jsme razili na nádraží a vlakem ve čtyři domů.