Cuketová polévka
V dnešním dalším receptovém článku, který vychází po delší době, bych vám ráda dala recept na tuto skvělou cuketovou polévku.
Jsem si vědoma, že jsem vám ještě nevydala minimálně jednu, možná dvě z nejoblíbenějších polévek a ostatní jsem chtěla vydávat až všechny ty (nej)oblíbenější budu mít vydané, ale ačkoliv jsem do nich tuto polévku zatím nikdy nezařazovala, tak se k nim hodně blíží, a proto bych udělala dnes výjimku.
Ingredience:
Jsem si vědoma, že jsem vám ještě nevydala minimálně jednu, možná dvě z nejoblíbenějších polévek a ostatní jsem chtěla vydávat až všechny ty (nej)oblíbenější budu mít vydané, ale ačkoliv jsem do nich tuto polévku zatím nikdy nezařazovala, tak se k nim hodně blíží, a proto bych udělala dnes výjimku.
Ingredience:
- 565 g (2 ks menších) cuket
- 220 g (2 ks středně velkých) brambor
- 90 g (1 ks) cibule
- 15 g (3 stroužky) česneku
- 20 ml olivového oleje
- 1 l vody
- Himalájská sůl a pepř
- pečivo na krutonky, nori vločky
- Popřípadě masox nebo v původním receptu byl zmíněn i tymián.
Postup:
- Brambory, cibule a česnek oloupeme a i s cuketami omyjeme.
- Na olivovém oleji si osmažíme cibuli a česnek nakrájené na kostičky do zlatova. Přidáme na drobno pokrájené cukety, brambory, malinko podusíme (případně přidáme masox) a zalijeme vodou.
- Ještě ochutíme solí, pepřem, případně tymiánem a vaříme 15 - 20 minut, dokud brambory nezměknou.
- Mezitím si nakrájíme z pečiva krutonky a opečeme.
- Poté zeleninu v polévce rozmixujte a na talíři můžeme kromě krutonků ozdobit i třeba dalším olivovým olejem či nori vločkami.
A já už vám jen přeji dobrou chuť. 😇
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).