Valentýnské focení
Včera jsem vám sdílela první fotky z Valentýnského focení. Jak už jsem řekla, fotek bylo moc a já se nemohla rozhodnout jak článek pojmenovat, tak jsem se rozhodla udělat více článků s fotkami a pojmenovat každý jinak. Jak už jsem taky řekla, pokud vše dobře půjde, tak vám zítra vydám outfitový článek, ve kterém vám řeknu něco o věcech, které mám na sobě a dám vám odkazy klasicky buď přímo na ně anebo na věci jim co nejvíce podobné.. každopádně zpět k tématu dnešního článku.
Fotit jsme byli s kamarádem, kterého baví fotit, mě baví se nechat fotit a tak poslední dobou mě fotí, jak už jste si asi sami všimli celkem často, protože většina těch víc profi fotek pochází právě od něj.. mimochodem, kdyby jste se chtěl někdo fotit, tak napište, já vás propojím, on bude rád. Ale každopádně tentokrát jsme zkoušeli nový objektiv, který si koupil asi 14 dní zpátky.
Musím říct, že se u toho focení vždycky velmi nasmějeme, ale to jste si už asi všimli z některých fotek. Každopádně toto focení považuji asi za nejvíc úspěšné, co jsme doposud fotili a to si myslím, že mám sakra hezké fotky i z těch jiných focení. Toto focení jsme plánovali zejména na Jiráskovy sady, ale musím říct, že pokud jsme potkali nějaké hezké místo po cestě (a že jsme jich pár potkali), tak jsme toho samozřejmě také využili.
No k oblečení bych vám řekla asi jen, že svetr jsem měla spíš jenom z důvodu, aby mi nebyla zima, protože co si budeme, i když je krásně, tak je stále únor a stále zima, ale jak jste si asi všimli, pár fotek ve svetru jsme taky zblýskli. Co se týče kozaček, původně jsem si plánovala vzít ty nad kolena, ale vzhledem k tomu, že v těch by asi nebyly vidět ty silonky a taky proto, že je mám skoro vždycky úplně všude, tak jsem si nakonec omyla tyto staré kozačky, které jsou sice neskutečně krásné díky tomu ozdobnému zipu, ale už se trochu rozpadají, takže je tak z 95% nosím už jen s Bárnym na venčení na louku. Dole na jedné noze už se mi začíná dělat totiž taková ta rybička, ale jsem ráda, že je mám aspoň na památku zdokumentované.
No a to je asi vše, co mám dnes k tomuto článku co říct.. na závěr bych se s vámi asi klasicky loučila, ale místo toho vám jen řeknu, ať se těšíte na zítřejší outfitový článek. Ještě teda musím říct (kdyby jsem na to zítra zapomněla), že zítra tam bude fotka, kterou kamarád pojmenovat ,,Hele tam je racek.." 😁
A nad těmi posledními fotkami vedle sebe v dnešním článku je fotka, kterou kamarád pojmenoval ,,Výraz : profesionální modelka" 😂 Tak krásný zbytek dne 👋
Fotit jsme byli s kamarádem, kterého baví fotit, mě baví se nechat fotit a tak poslední dobou mě fotí, jak už jste si asi sami všimli celkem často, protože většina těch víc profi fotek pochází právě od něj.. mimochodem, kdyby jste se chtěl někdo fotit, tak napište, já vás propojím, on bude rád. Ale každopádně tentokrát jsme zkoušeli nový objektiv, který si koupil asi 14 dní zpátky.
Musím říct, že se u toho focení vždycky velmi nasmějeme, ale to jste si už asi všimli z některých fotek. Každopádně toto focení považuji asi za nejvíc úspěšné, co jsme doposud fotili a to si myslím, že mám sakra hezké fotky i z těch jiných focení. Toto focení jsme plánovali zejména na Jiráskovy sady, ale musím říct, že pokud jsme potkali nějaké hezké místo po cestě (a že jsme jich pár potkali), tak jsme toho samozřejmě také využili.
No k oblečení bych vám řekla asi jen, že svetr jsem měla spíš jenom z důvodu, aby mi nebyla zima, protože co si budeme, i když je krásně, tak je stále únor a stále zima, ale jak jste si asi všimli, pár fotek ve svetru jsme taky zblýskli. Co se týče kozaček, původně jsem si plánovala vzít ty nad kolena, ale vzhledem k tomu, že v těch by asi nebyly vidět ty silonky a taky proto, že je mám skoro vždycky úplně všude, tak jsem si nakonec omyla tyto staré kozačky, které jsou sice neskutečně krásné díky tomu ozdobnému zipu, ale už se trochu rozpadají, takže je tak z 95% nosím už jen s Bárnym na venčení na louku. Dole na jedné noze už se mi začíná dělat totiž taková ta rybička, ale jsem ráda, že je mám aspoň na památku zdokumentované.
No a to je asi vše, co mám dnes k tomuto článku co říct.. na závěr bych se s vámi asi klasicky loučila, ale místo toho vám jen řeknu, ať se těšíte na zítřejší outfitový článek. Ještě teda musím říct (kdyby jsem na to zítra zapomněla), že zítra tam bude fotka, kterou kamarád pojmenovat ,,Hele tam je racek.." 😁
A nad těmi posledními fotkami vedle sebe v dnešním článku je fotka, kterou kamarád pojmenoval ,,Výraz : profesionální modelka" 😂 Tak krásný zbytek dne 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).