Únor - 2022
Vítám vás u dnešního shrnujícího článku za měsíc Únor.
Na konci lednového článku jsem vám říkala něco ve smyslu, že jsem po denní a budu ze začátku února dost v práci, ale že vám to vysvětlím příště, což je tedy dnes 28. února.
V práci nám začal slušně řádit covid, nebo možná už spíše omikron a tudíž koncem ledna/začátkem února šli tři kolegyně (málem čtyři) najednou na nemocenskou, tudíž já jsem měla čtyři denní za sebou a pak ještě noční. Tudíž jsem byla v práci 31. ledna a pak 1., 2., 3., února a 4. února jsem šla na noční.
Přemýšlela jsem, že tady udělám takovou smíchaninu fotek z těchto dní, aby nebyla jako první fotka jídla, ale nakonec jsem si řekla, že to tak nechám být, tudíž z 1. února tu mám jen fotku chleba s hummusem z červené řepy, nejen že se mi líbí ta barva, ale byl fakt dobrý, takže doporučuji. Mimochodem pár dní na to jsem ještě měla hummus z dýně a cizrny a taky mi chutnal.
Přemýšlela jsem, že tady udělám takovou smíchaninu fotek z těchto dní, aby nebyla jako první fotka jídla, ale nakonec jsem si řekla, že to tak nechám být, tudíž z 1. února tu mám jen fotku chleba s hummusem z červené řepy, nejen že se mi líbí ta barva, ale byl fakt dobrý, takže doporučuji. Mimochodem pár dní na to jsem ještě měla hummus z dýně a cizrny a taky mi chutnal.
A taky mi přišla jedna bunda do práce.. já když jsem to slyšela, tak jsem měla radost, protože jsem si myslela, že budu mít stejnou bundu (svojí bundu) jako má mamka.. už jste jí na fotkách určitě viděli minimálně v článku tuším, že ,,V uniformě" se jmenuje ten článek. Nebo případně v nějakých shrnujících. Každopádně, když jsem tu bundu viděla, tak jsem byla docela zklamaná (očekávání), a když jsem si jí oblékla, tak jsem si připadala jako obří pomeranč.
Z 4. února tu nemám snad nic, kromě pár knih, které jste viděli už v knižním článku a jednu teda ještě uvidíte v následujícím knižním článku. Leda bych vám zde možná mohla dát tuto fotku, kde jsem se vzbudila po 4 denních a maminka mi udělala na posteli závěs, aby mě nebudilo světlo z oken 🥰
Z 5. února tu mám pár fotek sluníčka, které mám dojem pořádně svítilo po trošku delší době a vyvolávalo pocit příchodu jara. 🥰
Ze 6. 2. zde nemám nic, protože doslova bylo hnusné počasí, takže další fotku bych tu měla až ze sedmého, ale tu jsem vám dala do tuším sedmého vydaní Duchovního rozvoje (prvním v tomto měsíci).. 😇
Takže z 8. 2. tu mám fotku nádherných nehtů (první zkušenost s gel lakem si myslím velmi dobrá, ale o tom někdy příště..).
Z 9. - 11. 2. zde fotky nenajdete, protože jsem vám je dala do článku Cira.
12. 2. jsem sice byla v práci, ale bylo tak nádherně, že tu pro vás stejně pár fotek mám.. a to nejen snídaně, ale i třeba slepičky obcházející mi práci. Byla bych možná schopná říct, že dnes byl takový stále trochu chladnější, ale první opravdu jarní den.
Takže z 8. 2. tu mám fotku nádherných nehtů (první zkušenost s gel lakem si myslím velmi dobrá, ale o tom někdy příště..).
Z 9. - 11. 2. zde fotky nenajdete, protože jsem vám je dala do článku Cira.
12. 2. jsem sice byla v práci, ale bylo tak nádherně, že tu pro vás stejně pár fotek mám.. a to nejen snídaně, ale i třeba slepičky obcházející mi práci. Byla bych možná schopná říct, že dnes byl takový stále trochu chladnější, ale první opravdu jarní den.
Něco málo tu mám ze 13. i ze 14. února, ale většina fotek těchto dní je v článcích Valentýn, Valentýnské focení a Outfit číslo 18. 😉
To bylo tedy ze 13. a ze 14. vám dám fotky teprve teď.
To bylo tedy ze 13. a ze 14. vám dám fotky teprve teď.
15. února bylo ošklivo, odpoledne jsem našla konečně první sněženky, ale neměla jsem s sebou zrovna jak na potvoru telefon a tak jsem si je nevyfotila. Maximálně tu mám tuto fotku z vany.
16. února jsem byla opět v práci, pár fotek tu z toho mám a taky kytičky z večerní cesty z práce.. už nám začíná jaro, no..😘
Mimochodem, zase mi tam přišli slepice, najednou vidím, jak mi běží přes přejezd, který byl zrovna ve výstraze.. pěkně ve mně hrklo, ale tentokrát jsem je nefotila (protože jsem na ně zapomněla) 😂
Mimochodem, zase mi tam přišli slepice, najednou vidím, jak mi běží přes přejezd, který byl zrovna ve výstraze.. pěkně ve mně hrklo, ale tentokrát jsem je nefotila (protože jsem na ně zapomněla) 😂
Ze 17. února tu mám Bárnyska s hnisajícím očičkem, kytičky a večerní nebe zatažené před deštěm a na poslední fotce ještě s vlakem při cestě do práce, protože jsem měla noční.
Jednu tu sněženkovou jsem vám dala i do toho posledního klasického duchovního rozvoje.
Jednu tu sněženkovou jsem vám dala i do toho posledního klasického duchovního rozvoje.
Z 18. února tu mám hlavně ještě kulatý měsíc, který jsem si chtěla 14. po noční vyfotit v práci, protože to tam bylo nádherně vidět, ale nějak jsem to nestihla, tak jsem si to 18. aspoň trochu vynahradila a vyfotila jsem si asi dva dny po úplňku ještě kulatý měsíc a též rozednívající se nebe.
No a pak tam mám taky nějaké sněženky - mimochodem musím říct, že na fotkách sněženek mi vadí to listí, ale jinak to asi nejde vyfotit.. jiné jsem snad ještě nenašla - no a taky jednoho Bárnyho alias Kelišku sledující svět za oknem.
No a pak tam mám taky nějaké sněženky - mimochodem musím říct, že na fotkách sněženek mi vadí to listí, ale jinak to asi nejde vyfotit.. jiné jsem snad ještě nenašla - no a taky jednoho Bárnyho alias Kelišku sledující svět za oknem.
Další fotečky tu jsou hned z 19. února a ještě než k nim začnu něco psát, ráda bych zmínila, že jednu z nich jsem vám dala do Duchovního rozvoje - speciálního dílu Retro a vlastně úplně posledního článku obsahujícím v názvu slovo Duchovní, od teď už to budou pouhé články s názvy Rozvoj, ale stále v rámci pokračování těchto článků.
A teď už teda zkráceně k těm fotkám níže.. jedna snídaně plná ovoce a pak už jen fotky nebe... 🥰
A teď už teda zkráceně k těm fotkám níže.. jedna snídaně plná ovoce a pak už jen fotky nebe... 🥰
Dále z 20. února opět sněženky a nebe.
21. tu mám jednu snídani a vlastně další nebe.. to je stále jen nebe a nebe a nebe 😂
22. února jsem vyfotila jaké je venku sluníčko, protože posledních několik dní mě vždycky zlákalo ven a když jsem se oblékla a vyrazila, tak se zatáhlo a párkrát jsem dostala i spršku. ☔⛅
A pak tři fotečky jak zapadá sluníčko.. takové červánky na nebi 🥰
23. tu mám co jiného než další sluníčko na nebíčku.. 😇
Z 24. února tu mám, když nepočítám nebe, další kytičky, řekla bych, že tentokrát bledulky to jsou ale 😂 a pak taky jednoho nejvíc roztomilého Bárnyska 😇😍
25. února jsem byla v práci, přesto tu mám dvě fotky slepiček.. trochu jsem je tam hlídala, aby z nich nebyla placka, protože mi tam přišli k přejezdu a víceméně hned vedle něj si hrabali potravu.
Netuším odkud zdrhají, ale během posledního měsíce tam už za mě přišli potřetí.. poprvé jste viděli výše, že přišla jen jedna, podruhé přišli dvě a já na ně zapomněla, takže jsem vám je nevyfotila a potřetí jich přišlo už pět. 😂🤷🏽♀️
22. února jsem vyfotila jaké je venku sluníčko, protože posledních několik dní mě vždycky zlákalo ven a když jsem se oblékla a vyrazila, tak se zatáhlo a párkrát jsem dostala i spršku. ☔⛅
A pak tři fotečky jak zapadá sluníčko.. takové červánky na nebi 🥰
23. tu mám co jiného než další sluníčko na nebíčku.. 😇
Z 24. února tu mám, když nepočítám nebe, další kytičky, řekla bych, že tentokrát bledulky to jsou ale 😂 a pak taky jednoho nejvíc roztomilého Bárnyska 😇😍
25. února jsem byla v práci, přesto tu mám dvě fotky slepiček.. trochu jsem je tam hlídala, aby z nich nebyla placka, protože mi tam přišli k přejezdu a víceméně hned vedle něj si hrabali potravu.
Netuším odkud zdrhají, ale během posledního měsíce tam už za mě přišli potřetí.. poprvé jste viděli výše, že přišla jen jedna, podruhé přišli dvě a já na ně zapomněla, takže jsem vám je nevyfotila a potřetí jich přišlo už pět. 😂🤷🏽♀️
26. února tu mám jen jednu jedinou fotku.. až vlastně ze stmívání.
Včera tu mám naopak něco málo z rozbřesku a svítání. Mohla jsem těch fotek mít víc, kdyby jsem si nezapomněla nabít telefon a nezjistila, že je vybitý, zrovna když jsem chtěla jít právě fotit. 😂🤦🏽♀️
Pak tu mám ještě nebe a hlavně nejlepší tiramisu (chuťově, složením jak jsem později zjistila už tolika ne) a kávička a nakonec I love you srdíčko - můj nový přívěšek na klíče - se zvědavým a olizujícím se Bárnym (posílajícím zřejmě pusinky) 😂😘
Pak tu mám ještě nebe a hlavně nejlepší tiramisu (chuťově, složením jak jsem později zjistila už tolika ne) a kávička a nakonec I love you srdíčko - můj nový přívěšek na klíče - se zvědavým a olizujícím se Bárnym (posílajícím zřejmě pusinky) 😂😘
No a dnes máme poslední únorový den, to znamená, že tento článek končí a zítřkem začíná březnový, který už započítávám jako první jarní měsíc.. tak se těším co vše nás v březnu čeká 🥰
Každopádně dnes byl nádherný západ slunce.. úplně boží oranžové kolo.. bohužel jsem západ strávila na cestě vlakem z práce, takže nebyla úplně možnost ho víc nafotit.. a tak aspoň takový pozůstatek na rozloučenou 😊😍
Každopádně dnes byl nádherný západ slunce.. úplně boží oranžové kolo.. bohužel jsem západ strávila na cestě vlakem z práce, takže nebyla úplně možnost ho víc nafotit.. a tak aspoň takový pozůstatek na rozloučenou 😊😍
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).