Outfit číslo 18.
Jak už jste asi pochopili v předchozích dvou článcích, kde jsem o tom i konkrétně psala, tak dnešní článek bude outfitový a nejen, že vám sem dám zbylé fotky, které jsem se rozhodla uveřejnit, ale hlavně vám na ty věci dám odkazy.
Tak si užijte fotky, snad se vám budou líbit, snažila jsem se vám najít co nejvíce podobné věci, tak níže mrkněte, snad se vám z toho něco bude líbit, pokud byste si něco chtěli pořídit.
Proklik na kabát, čepici a kabelku tady.
Tak si užijte fotky, snad se vám budou líbit, snažila jsem se vám najít co nejvíce podobné věci, tak níže mrkněte, snad se vám z toho něco bude líbit, pokud byste si něco chtěli pořídit.
Svetr jsem si upřímně chtěla koupit v jednom butiku, ale pak jsem ho sehnala snad úplně stejný, ale za poloviční cenu u Vietnamců, každopádně takhle nemůžu koukat na cenu pokud vám mám najít nějaký podobný, to se omlouvám, ale nevím jestli bych nějaký levný a skoro stejný sehnala, spíš si myslím že ne.. proto podobný asi tady a možná v kratší verzi tady.
Šaty jsou původně mamčiny, i když teď už víc asi moje.. koupila je tuším v New Yorkeru, pár let zpátky, ale nedokážu říct přesně kolik. Každopádně podobné například tady nebo tady, možná ještě tady, ale v olivové barvě, dokonce jsem našla i pro těhotné tady a ty jsou až na to bříško paradoxně bych řekla možná úplně nejvíc podobné.
Silonky nevím odkud jsou, ale černé silonky není problém sehnat.. pár odkazů na nějaké co se mi zalíbí vám zde nalinkuji.. tady, tady a tady.
Kozačky jsou staré už tak pět let, většinu času je využívám už spíš jen na venčení Bárnyho a to zejména proto, že už se začínají trošičku rozpadat, ale když se umyjí, tak jsou stále krásné a originální, takže vám zde zkusím najít co nejpodobnější. Mimochodem, myslím, že jsou původně z Deichmannu. Podobné tady, tady nebo tady. Podobnější jsem bohužel nedohledala, a když tak byly vyprodané. 😌
Silonky nevím odkud jsou, ale černé silonky není problém sehnat.. pár odkazů na nějaké co se mi zalíbí vám zde nalinkuji.. tady, tady a tady.
Kozačky jsou staré už tak pět let, většinu času je využívám už spíš jen na venčení Bárnyho a to zejména proto, že už se začínají trošičku rozpadat, ale když se umyjí, tak jsou stále krásné a originální, takže vám zde zkusím najít co nejpodobnější. Mimochodem, myslím, že jsou původně z Deichmannu. Podobné tady, tady nebo tady. Podobnější jsem bohužel nedohledala, a když tak byly vyprodané. 😌
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).