CineStar

Ve čtvrtek 24. 2. 2022 jsem se sešla s kamarádkou, se kterou jsem se neviděla už delší dobu.. asi půl roku. Myslím, že naposledy jsme se viděli, když jsme šli do kina na After (ten poslední), což bylo myslím někdy v zářijovém článku Pátek. Tentokrát jsme se sešli po třetí hodině ve Futuru, vyzvedli si opět lístky do CineStaru a šli si sednout do kavárny Cafe Nok Nok právě ve Futuru, abychom si trochu pokecali. Šáry si po dlouhém přemýšlení dala latté a já mátový čaj z čerstvé máty (moje klasika, kdekoliv v nabídce je).
Jinak ještě teda rovnou přiznávám, že si jsem vědoma toho, že na fotky tento článek bude odfláknutý, protože po kavárně jsme došli do kina, jenže jsme nepočítali se školou a snad 50 nerozhodnými dětmi, takže jsme popcorn měli tak tři minuty před začátkem kina a šli si rovnou sednout. Tudíž žádná fotka v kině jak jsem plánovala (po kině už Šáry spěchala domů), žádné vstupní lístky a popcorn jenom tak zběžně.. takže nejpovedenější je ta z kavárny. Seděli jsme v rohu, tak aspoň to mělo určitou výhodu

V 16:45 nám začínalo kino, ještě jsem neřekla, že tentokrát jsme šli na Tajemství staré bambitky 2. Moje recenze by byla asi taková, že pohádka nebyla špatná, ale jednička přece jenom byla lepší. Ale byly tu některé výborné hlášky, třeba když královna Anička říká králi Jakubovi ,,Musíme se o ně postarat, dej jim suché šaty a horkou polévku, to zvládneš, já jdu pro naši dceru", protože Johanka je aktuálně u dědy, který žije dole ve vesnici a kterou vytopila voda a právě všichni poddaní přišli na hrad a o nich Anička mluví, když říká, že o ně se musejí postarat.. Jakub chtěl jít s ní pro dceru, ale to mu zakázala, protože neumí plavat a dala mu tento úkol. No a Jakub na to říká ,,Samozřejmě že to zvládnu, jsem přece král" zavolá si jednoho služebného a řekne mu ,,Dejte jim horké šaty a suchou polévku." A to jsem se vážně musela smát.. 😂
Přemýšlím co vám ještě napsat a jestli vůbec něco.. co jsem měla k občerstvení jsem vám myslím psala už v minulém článku Pátek, kde též bylo zmiňované kino. Já si dávám totiž vždy to samé, Colu a sladký popcorn.. no ale nic dalšího mě už nenapadá, co jsme se Šárkou například řešili, to bych si nechala pro nás, zase tolik nám do soukromí vidět nemusíte. Tak takhle bych to asi ukončila. 🤔
No a ještě než ukončím článek bych chtěla říct, že ačkoliv jsem celý den byla v práci, tak k večeru se ke mně začalo probourávat více a více informací a nakonec to mojí bublinu úplně propíchlo. Takže já, která se vždy snažím udržet si právě tu pomyslnou bublinu a nic moc nesleduji, abych se nemusela bát, tak mě najednou přepadl neuvěřitelný strach a moje psychika, ač jsem si myslela, jak jí mám pevnou, byla rozsekaná na malé kousíčky.

Nechci se k tomu příliš vyjadřovat, dávat tomu energii nebo tak něco, ale ať teď napíšu cokoliv, samozřejmě to neznamená, že necítím s Ukrajinou soucit, ten samozřejmě cítím velmi silně. Ale ačkoliv bych jim ráda na jednu stranu pomohla a pokud najdu způsob, kterým by to pro mě bylo vhodné, tak jim s největší pravděpodobností i pomohu, tak ale zároveň možná trochu sobecky doufám, že se do toho Česko nezaplete. Už teď mám informaci, že s největší pravděpodobností zaplete, ale já se nechci bát a Rusko mi přijde jako příliš velký plamínek na zahrávání si.