Opožděné Vánoce
Tak 8. 1. (včera) jsme se konečně dostali do Liberce na opožděné Vánoce, které vždycky dřív bývali 26. 12. (což není podstatné), ale letos jsme se hned z několika důvodů prostě nesešli dřív.
Přemýšlím odkud začít, abych vám o dnešku řekla co nejvíce, ale asi bych měla začít tím, že jsem v některým z minulých článků, na tři krále (tuším, že to byl duchovní rozvoj - speciál o porodech) říkala, že ukončuji téma Vánoc, nedošlo mi však, že jedeme ještě na tyhle Vánoce a hlavně jsem z nich neplánovala úplně psát článek, ale mám tu celkem dost fotek.. 😇
Musím říct, že na rozdíl od loňského roku, kdy jsme jeli pohodlně autem, jsme letos neměli úplně auto k dispozici, takže jsme jeli vlakem.. což co si budeme, cesta je delší, méně pohodlná a otravnější, i když musím říct, že letos nám těch 5 hodin ve vlaku uteklo skutečně rychle. Těch pět hodin, abyste se nedivili, je sečteno 2,5 hodiny tam a 2,5 hodiny zpět.
Ve vlaku jsem si chtěla číst, protože cestou tam na mě mluvila pořád ségra, i když původně tvrdila, že si též bude číst, tak jsem se jí chtěla věnovat a při cestě zpět mě rušila zase nějaká parta mladých kluků hulákajících přes celý vagón, takže jsem přečetla všeho všudy tak 4 - 5 dvoustránek.
Úplně dole jsem nechala ještě fotky ze včerejška, mojí polovinu dárků, co jsem vezla, nejsou to všechny dárky, protože něco měla u sebe i ségra.
Ale první fotky ze dneška jsou právě zde s Ernískem.. z těch fotek jsem úplně nadšená. Mimochodem za necelý měsíc.. v únoru nám přibude k Erniemu ještě malá fenečka stejné rasy.. Cira. Čte se to samozřejmě Kira.
K obědu, u krásně prostřeného stolu jsme měli domácí vepřový vývar a nesměli chybět naprosto vynikající špízy s bramborovou kaší na objednávku.
Pak už jsme šli k dědovi, u kterého byly Vánoce. Tam už jsem nefotila, byla tam navíc úplně celá část rodiny a tím pádem i občas trochu nějaké zmatky. Ale Ježíšek byl nádherný.. dárky co jsem dostala vám ukážu třeba někdy příště zase, ale musím zmínit tílko od značky Lelosi.
Pravda tento vzor bych si sama asi nevybrala, jsou to takové kytičky, lístečky a růžičky a víte, že já z 90% vzorované věci nenosím, že dávám přednost spíš těm jednobarevným, kterých je na eshopu uznávám celkem málo.. ale tohle tílko budu rozhodně nosit, už jenom kvůli tomu materiálu, za který bych vraždila jak je boží. A taky díky tomu kříži na zádech, který já na moc tílkách nemám, a který miluji.
Na tenhle eshop jsem pravda slyšela už nespočet reklam a viděla nespočet ambassadorek, které na ně upozorňovali, ale já si říkala, že nemusím mít všechno a právě proto, že to byly většinou barvy nebo vzory, případně oboje dohromady, které jsem nenosila, tak mě to až dosud nezlákalo.. už jsem koukala na eshop, určitě do budoucna něco objednám. 😍
No ale já už začínám být unavená, začínám zívat, takže vám přeji dobrou noc a zase u nějakého článku příště.. tak pa 👋
Musím říct, že na rozdíl od loňského roku, kdy jsme jeli pohodlně autem, jsme letos neměli úplně auto k dispozici, takže jsme jeli vlakem.. což co si budeme, cesta je delší, méně pohodlná a otravnější, i když musím říct, že letos nám těch 5 hodin ve vlaku uteklo skutečně rychle. Těch pět hodin, abyste se nedivili, je sečteno 2,5 hodiny tam a 2,5 hodiny zpět.
Ve vlaku jsem si chtěla číst, protože cestou tam na mě mluvila pořád ségra, i když původně tvrdila, že si též bude číst, tak jsem se jí chtěla věnovat a při cestě zpět mě rušila zase nějaká parta mladých kluků hulákajících přes celý vagón, takže jsem přečetla všeho všudy tak 4 - 5 dvoustránek.
Úplně dole jsem nechala ještě fotky ze včerejška, mojí polovinu dárků, co jsem vezla, nejsou to všechny dárky, protože něco měla u sebe i ségra.
Ale první fotky ze dneška jsou právě zde s Ernískem.. z těch fotek jsem úplně nadšená. Mimochodem za necelý měsíc.. v únoru nám přibude k Erniemu ještě malá fenečka stejné rasy.. Cira. Čte se to samozřejmě Kira.
K obědu, u krásně prostřeného stolu jsme měli domácí vepřový vývar a nesměli chybět naprosto vynikající špízy s bramborovou kaší na objednávku.
Pak už jsme šli k dědovi, u kterého byly Vánoce. Tam už jsem nefotila, byla tam navíc úplně celá část rodiny a tím pádem i občas trochu nějaké zmatky. Ale Ježíšek byl nádherný.. dárky co jsem dostala vám ukážu třeba někdy příště zase, ale musím zmínit tílko od značky Lelosi.
Pravda tento vzor bych si sama asi nevybrala, jsou to takové kytičky, lístečky a růžičky a víte, že já z 90% vzorované věci nenosím, že dávám přednost spíš těm jednobarevným, kterých je na eshopu uznávám celkem málo.. ale tohle tílko budu rozhodně nosit, už jenom kvůli tomu materiálu, za který bych vraždila jak je boží. A taky díky tomu kříži na zádech, který já na moc tílkách nemám, a který miluji.
Na tenhle eshop jsem pravda slyšela už nespočet reklam a viděla nespočet ambassadorek, které na ně upozorňovali, ale já si říkala, že nemusím mít všechno a právě proto, že to byly většinou barvy nebo vzory, případně oboje dohromady, které jsem nenosila, tak mě to až dosud nezlákalo.. už jsem koukala na eshop, určitě do budoucna něco objednám. 😍
No ale já už začínám být unavená, začínám zívat, takže vám přeji dobrou noc a zase u nějakého článku příště.. tak pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).