Leden - 2022
Tak vás vítám u prvního kalendářního článku, prvního shrnujícího článku v novém roce, prvního článku psaného formou diáře.
Začala bych asi až dnem 3. 1. 2022, protože 1. 1. jsem nic nevyfotila z důvodu, že jsem byla celý den v práci. Říká se jak na nový rok, tak po celý rok.. tak uvidíme. 2. 1. jsem nic nevyfotila taktéž, ale asi i z důvodu, že nebylo moc co a taky, že jsem možná byla i líná "si pro nějaké fotky jít".
Každopádně 2. 1. večer (už v době, kdy nebylo denní světlo) mi jeden kolega pomohl sestavit skříň pro mamku, kterou jsem jí dala k Vánocům. Respektive on jí skládal a já pomáhala jemu.. 😂
No ale výsledná pointa, mamka měla ze skříně obrovskou radost (prý větší jak na Vánoce).. bylo to překvapení, které jí čekalo po noční směně a já jí tedy hned 3. 1. ráno musela zdokumentovat. Stejně jako o pár minut později zatažené nebe s (pro)bojujícím (se) sluníčkem.. no nádhera.
Přemýšlela jsem, jestli vám zde dát fotku z 4. 1. mojí oblíbené rajčatové omáčky se špagetami a sýrem. 🤔 Nakonec jsem se rozhodla, že to sem dám, protože se mi prostě ta fotka líbí.Každopádně 2. 1. večer (už v době, kdy nebylo denní světlo) mi jeden kolega pomohl sestavit skříň pro mamku, kterou jsem jí dala k Vánocům. Respektive on jí skládal a já pomáhala jemu.. 😂
No ale výsledná pointa, mamka měla ze skříně obrovskou radost (prý větší jak na Vánoce).. bylo to překvapení, které jí čekalo po noční směně a já jí tedy hned 3. 1. ráno musela zdokumentovat. Stejně jako o pár minut později zatažené nebe s (pro)bojujícím (se) sluníčkem.. no nádhera.
Poslední dobou mě napadá spousta témat na články, už jsem si musela na to vyhradit poznámky v mobilu, protože jich bylo tolik, že už jsem některé pozapomínala, ale to uvidíte vše postupně. Co jsem vám chtěla skutečně říct, 5. 1. jsme našly s mamkou DVD a CD několik kusů.. euforie jako blázen, protože na některých jsou dětské hry a vzdělávací učivo pro děti prvního stupně a na jiných jsou osobní záznamy, to vám třeba někdy postupně malinko zmíním a ukážu, abyste mě lépe poznali.
Fotku z tohoto dne jsem vám dala do speciálního porodního dílu duchovního rozvoje, ale hned ze 6. 1. tu mám další fotky sluníčka na nebi.
Ze 7. ledna tu mám jednu drzou mouchu na lžičce, ze které Bárny dostal trauma a tři dny skoro nežral a byl jenom ve tmě na záchodě. Mušce asi chyběl cukr, tak se nasosala medu a já jí na lžičce a talířku vyhodila na hlavní chodbu, aby jsem jí nepodepsala rozsudek smrti tím, že jí hodím do toho mrazu venku.
No a u Bárnyho už to trvá několik let hlavně v létě, ale dosud se mi to nespojilo. Po téhle zkušenosti mám ale dojem, že budeme muset řešit jeho psychické zdraví, protože nejen že se klepe kdykoliv slyší hmyz doma bzučet a chce okamžitě na záchod (do tmy a malého prostoru), ani u mě a ani u mamky se necítí dostatečně bezpečně, aby tu byl s námi místo na záchodě, pod peřinou schovaný se taky necítí bezpečně.. ještě se cítí bezpečně pod postelí a dříve pod stolem, který už jsme ale z domu odvezli.. nejvíc však využívá ten záchod. Když mi začal večer zvracet šťávy, dřív mi to nedošlo, ale teď konečně se mi spojilo, že to nejspíš bude ze stresu z těch much a to není dobré u nikoho, ani u lidí, natož u takhle malého tvorečka.. kolega mi naposílal nějaké odkazy, abych si přečetla něco o tom, chci to zkonzultovat s veterinářkou a uvidíme jaké řešení vymyslíme.. každopádně pokud by jste k tomu měli nějaké informace, asi za ně budu dost ráda a proto to zde všechno píšu.
No z 8. 1. jsem vám psala článek Opožděné Vánoce, takže všechny použitelné fotky z toho dne (a dvě i z předešlého dne) jsou tam a z 9. 1. kdy jsem si zkoušela tílko to je zase v článku Předsevzetí hlavně, ale ještě jednu vám sem dám.
Fotku z tohoto dne jsem vám dala do speciálního porodního dílu duchovního rozvoje, ale hned ze 6. 1. tu mám další fotky sluníčka na nebi.
Ze 7. ledna tu mám jednu drzou mouchu na lžičce, ze které Bárny dostal trauma a tři dny skoro nežral a byl jenom ve tmě na záchodě. Mušce asi chyběl cukr, tak se nasosala medu a já jí na lžičce a talířku vyhodila na hlavní chodbu, aby jsem jí nepodepsala rozsudek smrti tím, že jí hodím do toho mrazu venku.
No a u Bárnyho už to trvá několik let hlavně v létě, ale dosud se mi to nespojilo. Po téhle zkušenosti mám ale dojem, že budeme muset řešit jeho psychické zdraví, protože nejen že se klepe kdykoliv slyší hmyz doma bzučet a chce okamžitě na záchod (do tmy a malého prostoru), ani u mě a ani u mamky se necítí dostatečně bezpečně, aby tu byl s námi místo na záchodě, pod peřinou schovaný se taky necítí bezpečně.. ještě se cítí bezpečně pod postelí a dříve pod stolem, který už jsme ale z domu odvezli.. nejvíc však využívá ten záchod. Když mi začal večer zvracet šťávy, dřív mi to nedošlo, ale teď konečně se mi spojilo, že to nejspíš bude ze stresu z těch much a to není dobré u nikoho, ani u lidí, natož u takhle malého tvorečka.. kolega mi naposílal nějaké odkazy, abych si přečetla něco o tom, chci to zkonzultovat s veterinářkou a uvidíme jaké řešení vymyslíme.. každopádně pokud by jste k tomu měli nějaké informace, asi za ně budu dost ráda a proto to zde všechno píšu.
No z 8. 1. jsem vám psala článek Opožděné Vánoce, takže všechny použitelné fotky z toho dne (a dvě i z předešlého dne) jsou tam a z 9. 1. kdy jsem si zkoušela tílko to je zase v článku Předsevzetí hlavně, ale ještě jednu vám sem dám.
Další záznam bych tu měla asi z 10. 1., kdy se stalo takové neplánované focení, byl nádherný západ slunce, který jsem si nestihla vyfotit sama na svůj telefon, ale zaznamenaný ho mám právě díky tomuto neplánovanému focení aspoň maličko. Každopádně plánovaná focení mají za výsledek lepší fotky, protože jak outfit, tak čas i místo jsou vybrané lépe a je na to ten čas, aby ty fotky byly hezké.
A hned z 11. 1. tu mám jednu krásnou fotku nebíčka se sluníčkem. Bohužel při odpolední procházce se mi vybil mobil, takže jsem přišla o dalších 5 fotek, ale na to, že ještě nebyla ani půlka ledna, tak mám pocit, že to letos od začátku vypadalo hodně jako chladnější jaro. O to víc doufám, že i skutečné jaro a následné léto budou krásné a teplé, že nebudeme klepat kosu skoro ještě v květnu, jako loni.
No a taky tu mám po dlouhé době fotku jedné kaše, ačkoliv tato není tak fotogenická jako bývali jiné, tak ale jedla jsem to přesně takhle (v tomhle složení - kaše, čaj, voda s citrónem) po trochu delší době, takže se to celkem hodilo zdokumentovat.
A hned z 11. 1. tu mám jednu krásnou fotku nebíčka se sluníčkem. Bohužel při odpolední procházce se mi vybil mobil, takže jsem přišla o dalších 5 fotek, ale na to, že ještě nebyla ani půlka ledna, tak mám pocit, že to letos od začátku vypadalo hodně jako chladnější jaro. O to víc doufám, že i skutečné jaro a následné léto budou krásné a teplé, že nebudeme klepat kosu skoro ještě v květnu, jako loni.
No a taky tu mám po dlouhé době fotku jedné kaše, ačkoliv tato není tak fotogenická jako bývali jiné, tak ale jedla jsem to přesně takhle (v tomhle složení - kaše, čaj, voda s citrónem) po trochu delší době, takže se to celkem hodilo zdokumentovat.
12. a 13. jsem byla v práci. Ze 12. tu mám alespoň fotku jedné bohaté snídaně a z 13. jednu fotku, když byla v práci chvíle času, tak z kreslení.. 🤷🏽♀️😁
No a ze 14. tu mám pár záběrů sluníčka a taky mi přišla už nová fotokniha za rok 2021, ale tu jsem zdokumentovala až následného dne, takže ta níže.. 😂🥰😘
Kromě toho tu však mám ještě fotku svého nejoblíbenějšího jídla (červené čočky s mrkví na kari) a jednu fotku knížky, kterou jsem následného dne dočetla.. a která mi následného dne nejspíš odpomohla od smutku při dokumentu Karla Gotta, ale ten jsem teda neviděla od začátku.
Kromě toho tu však mám ještě fotku svého nejoblíbenějšího jídla (červené čočky s mrkví na kari) a jednu fotku knížky, kterou jsem následného dne dočetla.. a která mi následného dne nejspíš odpomohla od smutku při dokumentu Karla Gotta, ale ten jsem teda neviděla od začátku.
No a z 15. ledna tu mám mimo jiné výše zmíněnou fotoknihu, ale také například fotky západu slunce.. a na instastories jsem vám také toho dne dala video, kde je při tomhle nádherném západu slunce obrovské hejno, obrovské véčko řvoucích kačen.. pokud by vás to zajímalo.. dala jsem to tuším do výběru Memories, protože se mi to strašně líbilo, bez ohledu na kvalitu.
Z 16. ledna tu mám další spoustu krásných přírodních fotek, tentokrát nejen sluníčka na nebi, ale taky třeba zamrzlé přírody a nakonec taky jednoho Bárnyska.
17. ledna pršelo a bylo dost hnusně, takže když jsem musela ven, tak jsem si trošku i zanadávala jak je to počasí unavující.. ale další fotky tu tedy i celkem logicky mám z 18. ledna.
17. ledna pršelo a bylo dost hnusně, takže když jsem musela ven, tak jsem si trošku i zanadávala jak je to počasí unavující.. ale další fotky tu tedy i celkem logicky mám z 18. ledna.
Poté tu mám pár fotek z 20. ledna.. fotku ze západu slunce jsem vám dala do dalšího duchovního rozvoje, večer úplněk jsem nenafotila, protože jsem měla blbý úhel, ale byl krásný 🥰
Každopádně tady je pár fotek s padajícím sněhem a pár fotek Bárnyho.
Z 21. ledna tu mám pár ranních zasněžených sluníčkových fotek. K obědu jsem měla po delší době vynikající hráškovou polévku, která teda konzistencí byla spíš hrášková kaše. Ale co, nám to vyhovovalo a to je hlavní. No a nakonec tu mám pár fotek ze západu sluníčka.
Z 22. ledna tu mám spoustu ranních i odpoledních fotek venku, ve sněhu, při zataženém počasí i při slunci a některé s Bárnym. Nevím jak lépe tuto směsici popsat, aby to zase nebyl sáhodlouhý román.
23. asi bylo ošklivo, protože jediné fotky z toho dne mám fotky knihy, která se vám ukáže jako úvodní fotka následného knižního článku.
Z 24. tu mám fotky svého oblíbeného místa, snad poprvé aspoň mírně zasněženého a taky poprvé v novém roce vyfoceného. Také tu mám kosáčka a díru v chodníku, která prý je nejspíš z třeba propadlé kanalizace, já nejdříve uvažovala, jestli něco nespadlo ze střechy, ale je pravda, že to bylo docela daleko. Kdyby něco spadlo, tak by to asi ke střeše bylo blíž.
Z 24. tu mám fotky svého oblíbeného místa, snad poprvé aspoň mírně zasněženého a taky poprvé v novém roce vyfoceného. Také tu mám kosáčka a díru v chodníku, která prý je nejspíš z třeba propadlé kanalizace, já nejdříve uvažovala, jestli něco nespadlo ze střechy, ale je pravda, že to bylo docela daleko. Kdyby něco spadlo, tak by to asi ke střeše bylo blíž.
Z 25. tu mám jen fotku svou. Selfie, které už jste mohli vidět u mě na Instagramu.
Fotky z 26. jsou víceméně jen fotky z čajovny, které jste mohli vidět v článku Poprvé v čajovně z 27. ledna. 27. ledna tam mám zase jenom fotky rolády, kterou jsem dělala toho dne a kterou vám dám jako tuším 250 článek, takže ani o ní nepřijdete. Víc vám o ní ale prozradím až v článku o ní. Taky tam mám pár fotek Bárnyho, ale přijdou mi malinko rozmazané. A navíc oba dva dny teda ani nebylo zrovna hezké počasí, takže i z toho důvodu nebylo co navíc fotit.
Ale ještě z toho 26. tam mám kromě fotek z čajovny i fotky, které vyšli 28. ledna v článku Outfit číslo 17. tak můžete mrknout i tam.
Ale ještě z toho 26. tam mám kromě fotek z čajovny i fotky, které vyšli 28. ledna v článku Outfit číslo 17. tak můžete mrknout i tam.
Z 28. ledna tu mám jen jednu fotku a to rozednění.. 🥰
Z 29. ledna tu mám pár fotek z takové relaxační vany. Té předcházela jedna taková nehoda, ale o té si myslím, že tu není úplně vhodno mluvit, takže vám sdílím jenom ty fotky z vany. A přiznávám, že mi přišlo trochu zbytečné a i nudné na to psát článek zvlášť, tak snad vám to nebude vadit, že to je ve shrnujícím. Těch článků na téma relaxace (v jakékoliv podobě) určitě bude ještě mnoho.. 🥰
Ze včerejška tu mám jednu krásnou ranní tulící fotku s Bárníčkem 🥰 A taky přes den strašně foukalo, což jste si asi všimli.. foukalo tak moc, že mi profoukla i čelenka při venčení a pak mě bolela hlava.. a z tohoto vichru tu mám pár fotek spadaných větví.
No a dnes 31. ledna jsem byla v práci, takže ze dneška nemám žádné použitelné fotky. Mám tam jedinou fotku a to spojených čajových sáčků, to jsem nepochopila.. ale ta fotka není ani kvalitní a promyslím to a jestli vám jí někde sdílnu, tak během týdne ve stories na IG, tak to sledujte tam.
A já se na vás budu těšit nejen v únoru u dalších článků během měsíce, uvidíme co nás všechno čeká a moc se na to těším, ale taky u následujícího shrnujícího článku Únor - 2022. Akorát už teď vím, že hlavně ze začátku února nebudu mít moc volna, protože budu mít hodně směn navíc za kolegyně v karanténě s coronavirem, které budu muset zastoupit. Ale o tom vám povím někdy příště, dnes už vám přeji opravdu krásnou dobrou noc a budu se na vás těšit u příštího článku.. pa 🥰👋
A já se na vás budu těšit nejen v únoru u dalších článků během měsíce, uvidíme co nás všechno čeká a moc se na to těším, ale taky u následujícího shrnujícího článku Únor - 2022. Akorát už teď vím, že hlavně ze začátku února nebudu mít moc volna, protože budu mít hodně směn navíc za kolegyně v karanténě s coronavirem, které budu muset zastoupit. Ale o tom vám povím někdy příště, dnes už vám přeji opravdu krásnou dobrou noc a budu se na vás těšit u příštího článku.. pa 🥰👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).