Pařížské rohlíčky
V dnešním článku bych vám ráda předala další z receptů, kterým jsou tentokrát naprosto vynikající Pařížské rohlíčky.
Letos mi to teda mamka zakázala, ale docela vážně uvažuji, že bych příští rok zkusila pusinky, tak se možná můžete těšit na další recept. Jednou jsem ještě takhle zkoušela domácí raffaella, ale jak všichni tvrdí, že to chutná tak jako to kupovaný, tak buď jsem měla špatný recept anebo nechutná. Každopádně pokud by někdo měl opravdu výtečný ozkoušený recept, tak já za něj budu jenom ráda.. ale toť jen taková mini odbočka, teď už zpátky k Pařížským rohlíčkům. 😊
Letos mi to teda mamka zakázala, ale docela vážně uvažuji, že bych příští rok zkusila pusinky, tak se možná můžete těšit na další recept. Jednou jsem ještě takhle zkoušela domácí raffaella, ale jak všichni tvrdí, že to chutná tak jako to kupovaný, tak buď jsem měla špatný recept anebo nechutná. Každopádně pokud by někdo měl opravdu výtečný ozkoušený recept, tak já za něj budu jenom ráda.. ale toť jen taková mini odbočka, teď už zpátky k Pařížským rohlíčkům. 😊
Ingredience na jednu dávku:
Na základ:
Na základ:
- 300 g vlašských ořechů
- 250 g moučkového cukru
- 2 ks vajec
Na krém:
- 250 g (změklého) másla
- 150 g moučkového cukru
- 60 g třtinového cukru
- 60 g kakaa
- 1 ks celého vejce
- 4 ks žloutku
Na polevu:
Postup:
- 200 g hořké čokolády
- 100 g másla
Postup:
- Na základ si nejdříve vyloupeme 300 g vlašských ořechů, které si následně rozmixujeme.
- V misce si vyšleháme vejce s cukrem do tuha na co nejvyšší rychlost a pak jen vmícháme připravené ořechy vařečkou.
- Budeme potřebovat cukrářský pytlík a hladkou trubičku (buď vám přidám fotky, nebo vám dám odkaz dole na loňský článek, kde to je poměrně vidět, pokud byste nevěděli co myslím), kterými těsto nastříkáme na plech.
- Pečeme na cca 170°C asi 15 až 20 minut.
- Na krém vyšleháme žloutky, vejce, kakao a třtinový cukr nad parou. Vedle si vyšleháme moučkový cukr s 250 g změklého másla. A první vyšlehanou směs po vychladnutí přidáme právě do vyšlehaného másla s cukrem.
- Vezmeme si zase sáček, tentokrát s ozdobnou trubičkou (špičkou) a na rohlíčky takovým krouživým pohybem nahoru a doprava nastříkáme rohlíčky, které poté necháme ztuhnout v lednici.
- Na polevu si rozpustíme čokoládu s máslem a ztuhlé rohlíčky postupně namočíme vršky v čokoládové polevě.
- Opět necháme ztuhnout a máme hotové pařížské rohlíčky.
Asi by vám to došlo, ale pro jistotu, alespoň za sebe bych vám doporučila, abyste základ, krém i polevu dělali pokaždé jiný den. Takže základ první, krém druhý a polevu třetí den. Je to časově možná náročnější, ale věřte mi.. stojí to za to..! 😘
Já se vám včera ani nestihla ozvat, byla čtvrtá adventní neděle, ale já jela na noční, tak doufám, že vy jste si jí maximálně užili. 😇
No a tímto bych asi dnešní článek už ukončila.. snad se vám fotky budou líbit, mějte se krásně a pa 👋
Já se vám včera ani nestihla ozvat, byla čtvrtá adventní neděle, ale já jela na noční, tak doufám, že vy jste si jí maximálně užili. 😇
No a tímto bych asi dnešní článek už ukončila.. snad se vám fotky budou líbit, mějte se krásně a pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).