A nakonec na rozloučenou.. náš krásný hotel Praha! 🡓



Tak co k tomu na závěr říci?! Asi jen to, že na 4 pokus to konečně vyšlo a vlastně jsem ráda, že už to nadále nemusíme řešit. Vím však, že mě po ukončení tématu Špindl ještě budou napadat věci, které jsem vám chtěla a stále chci říci, ale zapomněla jsem na ně a pokud se tak stane a bude někde vhodná chvíle, tak vám je určitě řeknu zpětně.
Už ztrácím přehled o tom, co jsem vám řekla tady v předchozích dvou článcích a co jsem vám řekla na IG.. každopádně třetí den nás tam odchytily nějaké dámy s upozorňováním na ekologii. No nevím, nabízeli nám další sáček (igelitový) ke sbírání odpadků - respektive k odnesení našich odpadků, což jsme teda nepotřebovaly, protože jsme i byly sbalené tak, aby těch odpadků po nás bylo co nejméně a ten zbytek jsme si zvládly v pohodě odnést i bez takového dalšího sáčku.
Neříkám, že to nemyslely dobře, to určitě ano, ale shodly jsme se s mamkou, že to je další zbytečné harampádí.. nabízely nám pexeso a nějaké připínáčky, ale byl by to jen další bordel, který bychom táhly zbytečně v batohu a co s tím, že? Připínáčky bychom stejně nenosily, protože kdo si chce propichovat oblečení, kor v našem věku, že? Asi nikdo.. a pexeso, kdybychom chtěly hrát, tak určitě doma nějaké najdeme.. nakonec se s námi alespoň vyfotili, tak by mě celkem zajímalo, kde ta fotka skončila a jak vůbec dopadla.
Ještě jsem nepopsala snídaně.. první den jsme nevěděli moc co, takže jsme si dali jen nějaké buchty a zákusky a já si pak dala ještě nějaké lupínky s mlékem, k pití mátový čaj a pomerančový džus, mamka cappuccino pokud vím.
Druhý den byla snídaně lepší.. ani nevím, co si dala mamka, ale já si dala pudink s malinami, dva chleby s máslem, šunkou a sýrem a trochu zeleninového i ovocného salátku. K tomu jablečný džus (tyhle džusy běžně miluji, ale tady mi nějak nechutnaly, asi byly naředěné vodou a tedy málo sladké, což já úplně nemusím) a taky asi 3 mátové čaje. Mamka vím, že měla snad jen 3 cappuccina. Já dva čaje a mamka 2,5 cappuccina jsme si spolu vypily na zahrádce s pohledem na kopečky.. upřímně, mít tam nějakého chlapa místo mamky, tak je to romantika jako něco. ❤
Než to ukončím, chtěla bych vám ještě říct, že aniž bychom překročily hranice, možná jsme se k nim pouze přiblížily, tak nám při návratu domů oboum přišla zpráva, ať vítáme zpět v ČR a hlavně ať nezapomeneme vyplnit nějaký ten dotazník pro ministerstvo zdravotnictví. Já nechci, aby to vyznělo, že se tomu vysmívám, to určitě ne, a ačkoli já vím, že bych tu nemoc zvládla a stejně tak i moje rodina, tak vím, že spousta lidí takové štěstí nemá, takže ohleduplná se snažím být vůči těm ohroženým a těm, kteří z toho mají strach, ale ne na úkor svého zdraví. Každopádně k tomu mám hned asi tři věci.
Zaprvé mě dostává, jak jsme sledováni a už mě to unavuje, ale i mě to už rozesmívá.. přijde mi to až neuvěřitelné a neřeknu, kdyby jsem byla někde v zahraničí, ale já byla testována s negativním výsledkem a nevím jestli už jsem to někde říkala, ale paradoxně jsem za tuto zkušenost upřímně vděčná.. byla jsem hlavně v přírodě, skoro s nikým jsem nepřišla do přímého styku a z toho důvodu opravdu na nějaký dotazník prdím, protože v tuto chvíli mi to přijde spíše jako absurdní obtěžování a ztráta času.. neřeknu, kdyby jsem byla alespoň v Polsku za hranicemi.. 🙈
Zadruhé.. po návratu domů na mě čekala obálka z mojí pojišťovny a ve chvíli, kdy jsem si přečetla, že mě chtějí informovat o výhodách očkování, tak jsem celý dopis dočetla. Pro všechny, neposílejte mi tyto dopisy, nezajímají mě a jediná výhoda by mohla být, že bych přestala být omezována, ale než abych si ničila své zdraví, které mám jen jedno a je to to nejdůležitější, tak omezována radši budu.. na úkor svého zdraví nebudu dělat nic!
Zrovna, když jsme jely do Špindlu s námi jel jeden pán. Říkal, že jede akorát od doktorů, kde ten den strávil 4 hodiny. Dělali mu tam veškeré testy, protože mu je blbě a nikdo neví z čeho to je. Doktor ale řekl, že si myslí, že to nejspíš bude z očkování.. takže tak, to jen taková odbočka k aktuálnímu tématu, kterým bych vás nerada krmila, ale občas potřebuji vypustit páru toho, co se mě pokouší někam nasměrovat podle názoru jiných a vykřičet do světa svůj nesouhlas, pohled na věc a spíš tu tyto úniky beru jako jiné nastavení pohledu pro vás, abyste si vy mohli porovnat víc pohledů a pokud ho ještě nemáte, což doufám, že už ano, ale vím o spouště lidech co tvrdí jedno a dělají druhé, což vypovídá o opaku, tak abyste si mohli konečně utvořit vlastní názor.
A poslední co k tomuto řeknu je, že mě celkem pobavilo, jak mi někdo řekl o jednom parazitologovi, že sám vypadá jako že už to dostal a chvíli na to slyším jednu paní, jak své kamarádce říká ,,To je ten, co vypadá sám jako bakterie..", tak to jenom co si o vás lidi můžou myslet, když se všechny snažíte vyděsit.
A já doufám, že se vám všechny tři články líbily, i když se zároveň omlouvám za tuto - jak to nazvat - aktuální nepříjemnou odbočku od tématu. Zítra by vám měl vyjít outfitový článek spojený s výletem, tak na ten se můžete těšit, stejně jako se těším já.. krásný zbytek dne moji milý.. 😘
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).