Špindl den 1.
Krásný den moji milý.. tento článek vychází o něco později, protože ve Špindlu jsem neměla počítač, tudíž jsem nemohla vydávat, ale následné tři dny (nejspíš) vám budu vydávat články ze Špindlu.
Každý článek představuje jeden den a toto, jak jste si z názvu už mohli i přečíst, je tedy den první. V tomto článku jsem vám chtěla ukázat hlavně co nejvíce z hotelu - vstupní halu, pokoj, výhled z okna, jídelnu, wellness, ale i třeba procházku k Labské přehradě, která je naprosto a jednoznačně kouzelná, nádherná a jak jinak ji nazvat, než jedním slovem... BOŽÍ!!!
Kdo mě sleduje na IG, tak už spoustu fotek mohl vidět a ještě jich pár určitě uvidíte. Hledám balanc a zatím nikdy nevím, které fotky dát na IG, ať už do feedu nebo do stories, aby se moc neopakovaly, když je pak budu dávat i zde, ale zároveň zde mě rozhodně všichni z IG nesledují, tak by byla škoda si je tam neuložit a připravit ty, kteří mě zde nesledují, o ně.. Snad na nic nezapomenu, protože je toho, jako skoro vždy, ještě docela dost, co bych vám chtěla říct.
Tady uvidíte fotky, jak se mi to všechno povedlo.. 😉:











Každý článek představuje jeden den a toto, jak jste si z názvu už mohli i přečíst, je tedy den první. V tomto článku jsem vám chtěla ukázat hlavně co nejvíce z hotelu - vstupní halu, pokoj, výhled z okna, jídelnu, wellness, ale i třeba procházku k Labské přehradě, která je naprosto a jednoznačně kouzelná, nádherná a jak jinak ji nazvat, než jedním slovem... BOŽÍ!!!
Kdo mě sleduje na IG, tak už spoustu fotek mohl vidět a ještě jich pár určitě uvidíte. Hledám balanc a zatím nikdy nevím, které fotky dát na IG, ať už do feedu nebo do stories, aby se moc neopakovaly, když je pak budu dávat i zde, ale zároveň zde mě rozhodně všichni z IG nesledují, tak by byla škoda si je tam neuložit a připravit ty, kteří mě zde nesledují, o ně.. Snad na nic nezapomenu, protože je toho, jako skoro vždy, ještě docela dost, co bych vám chtěla říct.
Tady uvidíte fotky, jak se mi to všechno povedlo.. 😉:
Začala bych teda asi těmi fotkami hotelu výše..
Dostali jsme welcome drink, což tam začínají první dvě humorné historky.. teda alespoň pro nás, co jsme to zažily, protože vím, že ne každému to tak může připadat.
Asi je tu ale nějak nechci úplně vypisovat, takže asi ve zkratce bych řekla, že zajedno jsme zjistily, že jsme strašně pohrkané, a za další jsem neměla vypitý welcome drink ani z půlky a už jsem narážela do dveří..
Doufám, že to alespoň trochu bude dávat smysl, protože celkem často na mě mluví mamka a to pak ne vždy je úplně jednoduché psát srozumitelné řádky, které dávají smysl..
Asi je tu ale nějak nechci úplně vypisovat, takže asi ve zkratce bych řekla, že zajedno jsme zjistily, že jsme strašně pohrkané, a za další jsem neměla vypitý welcome drink ani z půlky a už jsem narážela do dveří..
Doufám, že to alespoň trochu bude dávat smysl, protože celkem často na mě mluví mamka a to pak ne vždy je úplně jednoduché psát srozumitelné řádky, které dávají smysl..

Poté jsme vyrazili k Labské přehradě, po cestě potkali Krakonoše. Což tuto chvíli mám nakonec spojenou i s takovou malinko nepříjemnou situaci, ale tím, že je nepříjemná, tak si jí asi nechám pro sebe.. 😊







Labská přehrada..


a cesta zpět.
Po návratu zpět jsme dostaly uvítací zákusek a kávičku, která měla být původně lungo, ale ukecaly jsme je na lattéčko, jenže nemám fotky, protože se někam vypařily 😁🙈
Po návratu zpět jsme dostaly uvítací zákusek a kávičku, která měla být původně lungo, ale ukecaly jsme je na lattéčko, jenže nemám fotky, protože se někam vypařily 😁🙈
Taky jsem si z ručníků složila do srdíčka labutě.. chtěla jsem to vyzkoušet, protože se mi to strašně vždycky líbilo a nikdo mi to ještě nikdy neudělal. Každopádně návod jsem našla na internetu na videích na YouTube.
A wellness.. poslední fotka je venkovní vířivka, tam jsem strašně chtěla, ale místo přírody stejně bylo vidět hodně domečků.. mohla bych do ní za 500,- a stejně bych to neměla s kým sdílet.

A jedna luční fotka z cesty tam z Vrchlabí, ale chtěla jsem začít tím hotelem..
Původně jsem chtěla psát dlouhé texty, pak se rozhodla pro tuhle krátkou rekapitulaci pomocí fotek s krátkými popisky.. tak snad vám to nebude vadit. Vím, že jsou lidi, kteří si rádi počtou, ale jsou i lidé, kteří to takhle mají rádi a nikdy se člověk nezavděčí všem, takže to dělám podle svého aktuálního pocitu.. krásný večer. 😉
Původně jsem chtěla psát dlouhé texty, pak se rozhodla pro tuhle krátkou rekapitulaci pomocí fotek s krátkými popisky.. tak snad vám to nebude vadit. Vím, že jsou lidi, kteří si rádi počtou, ale jsou i lidé, kteří to takhle mají rádi a nikdy se člověk nezavděčí všem, takže to dělám podle svého aktuálního pocitu.. krásný večer. 😉
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).