Narozeninový oběd a den mých 22 narozenin
Tak jako posledních několik dní jsem dnes vstala trochu později, protože přes den žiji svůj život, večer vám píši články, které vydávám až po půlnoci než je dodělám a dnešní článek vyjde asi ještě déle, protože mi psali kolegové, něco jsme řešili a dnešní článek začínám psát až o půl dvanácté večer.
Dneska jsme kolem dvanácté usedli v restauraci Atlanta tady v Hradci na pěší zóně s mamkou a ségrou na oběd, na který jsem je pozvala v rámci oslavy mých narozenin. Holkám prý chutnalo, což mi udělalo radost větší než snad veškeré dárky, ale samozřejmě tím nechci říct, že mi dárečky radost neudělali. Udělali mi radost a velkou.., ale o tom za chvíli, nejdříve fotky z oběda.. 😍
Dneska jsme kolem dvanácté usedli v restauraci Atlanta tady v Hradci na pěší zóně s mamkou a ségrou na oběd, na který jsem je pozvala v rámci oslavy mých narozenin. Holkám prý chutnalo, což mi udělalo radost větší než snad veškeré dárky, ale samozřejmě tím nechci říct, že mi dárečky radost neudělali. Udělali mi radost a velkou.., ale o tom za chvíli, nejdříve fotky z oběda.. 😍
Klasicky moje dvě nealko mojita, vím, že ségra si dala bezinkovou šťávu a lungo s mlékem, mamka si dala myslím zázvorový tonic a latté. Co se jídla týče já a maminka jsme si dali ty penne těstoviny, co vidíte na fotce.. předtím nám přinesli ještě polévky, no a ségra si dala sekanou.. omlouvám se, dnes vám nedokážu přesně říct jednotlivá jídla konkrétněji.
Potom jsme si ještě daly se sestřičkou obě panna cottu jako dezert. Ten jsem si včera nedala (dezert) chtěla jsem si dát tiramisu, ale byla jsem tak přejedená, že to prostě nešlo. Každopádně dneškem tady tato moje žranice po restauracích končí, pak nejspíš až v říjnu, až se o dovolené dostanu k tátovi, tak tam je též naplánován oběd nebo večeře pokud to zase nezavřou. Teď už bude žranice jen těch mandlí v čokoládě (a skořici), než je s mamkou spapáme.. 😂
Každopádně mandle ve skořici a kytička jsou od sestřičky a jejího přítele, ale dárečky vám ukážu za chvilinku. Nejdříve bych ještě chtěla ale vám ukázat fotky ze Šimkáčů, které jsme nafotili při procházce cestou domů. Jinak Bárny byl samozřejmě s námi.. je to zlatý pejsek.
Potom jsme si ještě daly se sestřičkou obě panna cottu jako dezert. Ten jsem si včera nedala (dezert) chtěla jsem si dát tiramisu, ale byla jsem tak přejedená, že to prostě nešlo. Každopádně dneškem tady tato moje žranice po restauracích končí, pak nejspíš až v říjnu, až se o dovolené dostanu k tátovi, tak tam je též naplánován oběd nebo večeře pokud to zase nezavřou. Teď už bude žranice jen těch mandlí v čokoládě (a skořici), než je s mamkou spapáme.. 😂
Každopádně mandle ve skořici a kytička jsou od sestřičky a jejího přítele, ale dárečky vám ukážu za chvilinku. Nejdříve bych ještě chtěla ale vám ukázat fotky ze Šimkáčů, které jsme nafotili při procházce cestou domů. Jinak Bárny byl samozřejmě s námi.. je to zlatý pejsek.
Původně jsem si myslela, že tyto fotky využiji na outfitový článek, myslela jsem si, že tu džínovou bundu vrátím, ale asi si jí nakonec nechám, protože se mi k outfitům celkem zalíbila. Navíc tu nikde není vidět tričko přes tu kytičku, které jsem si pod bundu dala, takže si jí nejspíš nechám na příště na nějaký další outfit.. nebo ten samý a lépe nafocený.. mám posledních pár dnů na rozmyšlenou, už mám na cestě šaty, které měli přijít s bundou a dost možná ji vrátím ve chvíli, kdy ty šaty dorazí.
Být váha je náročné znamení a tím pádem i celoživotní povahové povolání 😂 Ale i kdyby jsem jí nakonec vrátila, tak odkaz na ní jsem vám dávala do toho outfitového článku s černými šaty, myslím, že to byl outfit číslo 11., takže byste o ní nepřišli, nebojte.. jen se nemůžu zbavit dojmu, že když jí vrátím, tak můžu objevit lepší 🙈
No a teď si sem ještě stejně jako o svátku uložím fotky dárečků, ale i vše co jsem ještě doma dofotila..
Být váha je náročné znamení a tím pádem i celoživotní povahové povolání 😂 Ale i kdyby jsem jí nakonec vrátila, tak odkaz na ní jsem vám dávala do toho outfitového článku s černými šaty, myslím, že to byl outfit číslo 11., takže byste o ní nepřišli, nebojte.. jen se nemůžu zbavit dojmu, že když jí vrátím, tak můžu objevit lepší 🙈
No a teď si sem ještě stejně jako o svátku uložím fotky dárečků, ale i vše co jsem ještě doma dofotila..
.. teď koukám, že už jsem toho zase tak moc nefotila, ale tak na první fotce je ještě taška do práce od babi, abych si ty svoje neničila. Od ségry a jejího přítele na fotce znovu vidíte ty moje milované mandle ve skořici a kytičku jste viděli výše. Od mamky jsem dostala ze srandy jar, protože na její vkus ho při mytí nádobí prý hodně zdělávám, ale taky kalhotky Snuggs. Ty už nějakou dobu používám a rozhodně vám na to chystám v rámci článku recenzi. Taky mi mamča ráno koupila ovoce.. třeba tyhle malinky, za což jsem vděčná, aspoň jsem tolik nezhřešila dalším sladkým.
No a jestli ještě něco dostanu od lidí, kteří mě dnes neviděli, to je ve hvězdách. A když mluvíme o hvězdách, tak jsme se dostali na konec článku. Na nebi už nejspíš hvězdy vyšli. I když jsem vám ještě chtěla původně odcitovat nejhezčí přání ze dneška, které přišli dvě.. od mého kolegy a od nejlepšího kamaráda, asi si je tentokrát nakonec nechám pro sebe a článek takto ukončím.
Takže ještě jednou, naposledy vám mockrát všem děkuji za přáníčka, děkuji, že jste si na mě vzpomněli, jste zlatíčka. A já vám zlatíčka s hvězdami na nebi a srdcem plným lásky a vděčnosti přeji překrásnou dobrou noc. 😴
Jo a ještě jsem si teď vzpomněla na jednu věc, na kterou jsem se vás chtěla zeptat.. nedávno jsem zmiňovala Andrea Bocelliho a pokud se známe osobně, pak má otázka platí i pro tebe.:
Nechtěl/a by jsi se mnou 8. 1. 2022 do O2 arény na Andrea Bocelliho? Podle internetu tu má vystupovat a vypadá to, že mamka si to rozmyslela, že prý moc písniček nezná a není až taková fanynka.
No a jestli ještě něco dostanu od lidí, kteří mě dnes neviděli, to je ve hvězdách. A když mluvíme o hvězdách, tak jsme se dostali na konec článku. Na nebi už nejspíš hvězdy vyšli. I když jsem vám ještě chtěla původně odcitovat nejhezčí přání ze dneška, které přišli dvě.. od mého kolegy a od nejlepšího kamaráda, asi si je tentokrát nakonec nechám pro sebe a článek takto ukončím.
Takže ještě jednou, naposledy vám mockrát všem děkuji za přáníčka, děkuji, že jste si na mě vzpomněli, jste zlatíčka. A já vám zlatíčka s hvězdami na nebi a srdcem plným lásky a vděčnosti přeji překrásnou dobrou noc. 😴
Jo a ještě jsem si teď vzpomněla na jednu věc, na kterou jsem se vás chtěla zeptat.. nedávno jsem zmiňovala Andrea Bocelliho a pokud se známe osobně, pak má otázka platí i pro tebe.:
Nechtěl/a by jsi se mnou 8. 1. 2022 do O2 arény na Andrea Bocelliho? Podle internetu tu má vystupovat a vypadá to, že mamka si to rozmyslela, že prý moc písniček nezná a není až taková fanynka.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).