Na houbách
Vítám vás u dalšího článku, který by se mohl považovat vlastně za pokračování toho včerejšího.. dnešní den jsem totiž strávila opět s Kubou.
Dneska jsme měli v plánu vyrazit na houby. Na ty jsme samozřejmě i vyrazili a musím Kubíka pochválit, protože mě dokázal vyvést z lesa zpět.. já jsem na tohle marná, jakmile jsem v neznámém lese, tak stačí mě 3x zatočit a nedostanu se ven.. takže kdyby se mě někdo chtěl zbavit, zase tak těžké by to nebylo 😂
Každopádně moc jsme toho nenašli, to co vidíte níže na první fotce je všechno - bohužel - a ještě si nejsme úplně jistý těmi většími houbami, zda to jsou kozáci nebo hřiby hořčáky. Ale aspoň, že to nejsou satani. Každopádně si myslím, že se stejně budu muset ty houby pořádně doučit, chci-li houbařit 😁
A musím říct, že zase byly krásné dny zatím, musím říct, že mám pocit, že ten podzim je hezčí a snad i teplejší, než bylo letošní léto.. 😀😊
Docela jsme se nasmáli.. vzájemně jsme se zkoušeli ze stromů a dělali jsme si z toho srandu, nebo jsem například zjistila, že ty houby na páté fotce ze začátku jsou prý prášivé žampióny, což prosím vás pořád byla legrace ano.. ale taky jsem si dnes vyslechla jeden takový vtip, který ale bohužel není veřejně publikovatelný.. 😇
No každopádně potom jsme zašli zase na obídek. Tentokrát ne do Potrefené husy jako včera, ale dnes do Mexity...
Každopádně moc jsme toho nenašli, to co vidíte níže na první fotce je všechno - bohužel - a ještě si nejsme úplně jistý těmi většími houbami, zda to jsou kozáci nebo hřiby hořčáky. Ale aspoň, že to nejsou satani. Každopádně si myslím, že se stejně budu muset ty houby pořádně doučit, chci-li houbařit 😁
Docela jsme se nasmáli.. vzájemně jsme se zkoušeli ze stromů a dělali jsme si z toho srandu, nebo jsem například zjistila, že ty houby na páté fotce ze začátku jsou prý prášivé žampióny, což prosím vás pořád byla legrace ano.. ale taky jsem si dnes vyslechla jeden takový vtip, který ale bohužel není veřejně publikovatelný.. 😇
No každopádně potom jsme zašli zase na obídek. Tentokrát ne do Potrefené husy jako včera, ale dnes do Mexity...
... kde jsme si dali k pití skoro úplně to samé co včera virgin mojito a neperlivou vodu, tentokrát ne rajec, ale mattoni. A k jídlu jak na fotce vidíte.. Kuba salát s carpacciem z červené řepy, kozím sýrem a cherry rajčaty a já tagliatelle s kuřecím masem, houbami, tyrolským speckem a smetanou, doplněné parmazánem.
No a potom jsme už jeli vysvobodit to moje malé chlupaté z hmyzu strachy podělané miminko..
No a potom jsme už jeli vysvobodit to moje malé chlupaté z hmyzu strachy podělané miminko..
a vyrazili jsme se projít na Biřičku.. která původně v plánu nebyla, ale pan Bárny se evidentně chtěl svézt. Jako vždy si bez žádání nastoupil a odmítal vystoupit.. 😂
Tak a to byl konec dnešního krásného dne.. a tím se s vámi loučím i já a jelikož zítra mám narozeniny, tak se můžete těšit nejspíš na nějaký narozeninový článek. Krásný večer, pa 👋😘
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).