Kouzelně prožitý den
Tak kde dneska s dnešním článkem začít..? Že od začátku? No dobře, tak ráno jsem přišla domů po noční, zalehla jsem a téměř hned usnula. Vzbudila jsem se okolo půl jedenácté řekla bych a na messengeru jsem měla zprávu od Kuby (pro ty, co nečetli článek přátelství, tak je to můj nejlepší kamarád), jestli nemám volno a nechci zajít na oběd a pokecat, že jsme se dlouho neviděli.. což je pravda, neviděli jsme se od Valentýna, i když v kontaktu jsme.. 😊
No a tak jsme vyrazili na oběd...
No a tak jsme vyrazili na oběd...
... ke kterému jsem si chtěla dát buď kuskus, nebo vegetariánské těstoviny, co jsem zkoušela posledně. No jak vidíte, dala jsem si něco jiného. To co jsem chtěla dnes vůbec v nabídce nebylo a místo toho tam byl třeba salát s tuňákem a vařeným vejcem, na to jsme s Kubou měli chuť oba, bohužel už byl vyprodaný nebo jak to říct. Můžete vidět, že Kuba se rozhodl jet na zdravější vlně než já.. zatímco já si nakonec vybrala vepřové na paprice s dušenou rýží, on šel do Caesar salátu a má můj obdiv, protože se do zdravého životního stylu vložil celkově mnohem více než já.
Jinak jak můžete i na fotkách vidět, on byl celou dobu na rajec vodě a bez zákusku, já si dala dvě Virgin mojita a s Míša dortem. Ještě mě napadá říct, že mě lákal batátový krém, ale přišlo mi ho celkem málo.
Poté jsme se vydali na hradeckou vyhlídku Rozárka a pokochali jsme se výhledy na město..
Jinak jak můžete i na fotkách vidět, on byl celou dobu na rajec vodě a bez zákusku, já si dala dvě Virgin mojita a s Míša dortem. Ještě mě napadá říct, že mě lákal batátový krém, ale přišlo mi ho celkem málo.
Poté jsme se vydali na hradeckou vyhlídku Rozárka a pokochali jsme se výhledy na město..
.. jak můžete vidět, prošli jsme se i kolem hvězdárny a sešli si i svah. 😊
Poté jsme se stavili v mojí bývalé jízdárně hradeckého jezdeckého klubu..
Poté jsme se stavili v mojí bývalé jízdárně hradeckého jezdeckého klubu..
No a tam jsme nakonec prošli do hradeckých lesů, kde jsme si udělali procházku až na lesní hřbitov, ale tam jsem samozřejmě nic nefotila, takže jenom pár fotek z toho lesa jako takového.. 😊
No a to je tedy pro dnešek všechno, alespoň co se týká fotek.. co se týká informací, těch tu ještě pár mám. Například, že zítra pokračujeme na houby, i proto už jdu spát, abych byla schopná vstát, ale ještě bych ráda dodala, že do konce měsíce nejspíš ještě pár článků vyjde. Momentálně mám nafocený jeden outfit, a když to vyjde, tak ve čtvrtek nafotím další. Zítra by byl z těch hub a uvidíme co dalšího ještě podnikneme, no a ve středu jdu na oběd s mamkou a ségrou, protože mám narozeniny a tak jsem je pozvala.. tak to snad taky zvládnu něco nafotit, abych vám mohla vydat další článek.
K říjnu bych ráda dodala, že jak jsem nevěděla co budu o dovolené dělat, tak se to dost zaplnilo, normálně osud tomu tak chtěl, že mi ten týden plní tak, že začínám mít naopak pocit, že dovolená bude krátká.. 😂
Pak jsem po dnešku přišla domů a mamka poslouchala Andrea Bocelliho a Sarah Brightman - Time to say goodbye a mně normálně vytryskly slzy dojetím.. dávám vám sem na tu nádheru odkaz a upřímně doufám, že tohle někdy zažiji naživo.. 🥰
Stejně tak doufám, že se mnou někdy někdo půjde do pražského divadla Na Vinohradech na představení Romea a Julie.. miluji ten příběh, v Hradci byl ten příběh za mě katastrofální, chtěli to udělat tak moderní až to za mě byl propadák a tak si chci zlepšit chuť na toto divadelní představení. Navíc v hlavních rolích je Marek Lambora a Sabina Rojková a oba mám moc ráda. Takže opět doufám, že mi to vyjde.. 😊
Než to ještě ukončím, tak bych se chtěla omluvit za ty popisky v dolních rozích.. kde to jde, tam to odřezávám, ale bohužel to nejde úplně všude, vadí mi to a zkusím to nějak zrušit, ale nevím kdo vymyslel, že fotky budou kazit popisky s pojmenováním konkrétního telefonu 🙈
A teď už krásnou dobrou noc, respektive asi to budete číst spíše přes den nebo navečer, takže pro vás buď krásný zbytek dne, nebo krásný zbytek večera.. pa 👋
K říjnu bych ráda dodala, že jak jsem nevěděla co budu o dovolené dělat, tak se to dost zaplnilo, normálně osud tomu tak chtěl, že mi ten týden plní tak, že začínám mít naopak pocit, že dovolená bude krátká.. 😂
Pak jsem po dnešku přišla domů a mamka poslouchala Andrea Bocelliho a Sarah Brightman - Time to say goodbye a mně normálně vytryskly slzy dojetím.. dávám vám sem na tu nádheru odkaz a upřímně doufám, že tohle někdy zažiji naživo.. 🥰
Stejně tak doufám, že se mnou někdy někdo půjde do pražského divadla Na Vinohradech na představení Romea a Julie.. miluji ten příběh, v Hradci byl ten příběh za mě katastrofální, chtěli to udělat tak moderní až to za mě byl propadák a tak si chci zlepšit chuť na toto divadelní představení. Navíc v hlavních rolích je Marek Lambora a Sabina Rojková a oba mám moc ráda. Takže opět doufám, že mi to vyjde.. 😊
Než to ještě ukončím, tak bych se chtěla omluvit za ty popisky v dolních rozích.. kde to jde, tam to odřezávám, ale bohužel to nejde úplně všude, vadí mi to a zkusím to nějak zrušit, ale nevím kdo vymyslel, že fotky budou kazit popisky s pojmenováním konkrétního telefonu 🙈
A teď už krásnou dobrou noc, respektive asi to budete číst spíše přes den nebo navečer, takže pro vás buď krásný zbytek dne, nebo krásný zbytek večera.. pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).