Zámecké valy
Tak jak jsem vám myslím už někde říkala, a jestli ne, tak vám to říkám nyní, mám momentálně pár dní volna mezi směnami. A jelikož jsem vlastně skoro celý rok seděla doma na zadku, protože ve svých volných dnech jsem se většinou s nikým nesetkala (volnem), tak jsem neměla nikdy s kým a kam vypadnout.
Ale to už mě fakt nebaví a teď to vyšlo hezky, že já mám těch pár dní volna a mamka dovolenou a zároveň mi to volno bude zasahovat do víkendu, kdy by měla mít volno i kamarádka.
Také vám teď budou vycházet asi outfitové články, právě nafocené na těchto výletech. Takže se teď můžete těšit na takový trošku spam článků asi. Jenom z těchto výletů si myslím, že by to mohlo být takových osm článků. Čtyři výletní a čtyři outfitové.. s tím, že bude stále vycházet jeden článek denně, ale myslím si, že se to budu snažit poskládat tak, aby stále vycházeli co nejvíce aktuálně. I když nevím stále v jakém pořadí vám to sem budu dávat.
No ale teď k tomuto výletu. Mamka kvůli předpovědi proměnlivého počasí nechtěla na výlet někam příliš daleko. Já jsem si myslela, že jsme zde byly pár let zpátky, ale nevím proč jsem si to popletla s Chlumeckým zámkem, takže jsme zde nebyly. Musím říct, že nakonec jsem ráda, že jsme tam jely, protože se mi tam původně vůbec nechtělo.
Do zámku na nějaké prohlídky s průvodcem jsme nešli, o to nám ani nešlo. Navíc s námi šel Bárny, takže toho by do zámku těžko pustili. Nám šlo hlavně o procházku po Zámeckých valech a ty byly naprosto kouzelné. Bárny byl sice chvílemi na přeražení, hlavně pokud byli někde poblíž pávy, ale jinak to bylo všechno OK.
Jo a pobavilo nás, když jsme někoho slyšely říkat dětem, aby si dávaly pozor na pávy, které odpočívaly někde na zídce, aby na ně neskočily. Což nás pobavilo a říkaly jsme si, že běžně a s oblibou skáčou na lidi, akorát jsme to nikdy nezažili.. 😂
No a po procházce po Zámeckých valech jsme se pak prošli ještě trochu parkem pod zámkem, ale odtud uvidíte fotky pak v outfitovém článku, protože to jsou jediné fotky, které odsud mám.
Nakonec, když jsme opustili zámek úplně, tak jsme navštívili takovou trošku možná italskou? kavárničku, která byla úplně překrásná, kouzelná a úžasná. Kavárnička se jmenovala Cafe Bajer, až když jsme seděli uvnitř, tak jsme zjistily, že prý je tato kavárnička vyhlášená. Teda alespoň to tam tvrdil jeden pán.
Mamka si tam dala latté a já ledovou kávu se zmrzlinou. Hrozně se mi líbilo jak to měli ozdobené, na pohled to vypadalo skutečně krásně a i jsme si pochutnaly.. myslím, že jsme tam nebyly naposledy.
Ale to už mě fakt nebaví a teď to vyšlo hezky, že já mám těch pár dní volna a mamka dovolenou a zároveň mi to volno bude zasahovat do víkendu, kdy by měla mít volno i kamarádka.
Také vám teď budou vycházet asi outfitové články, právě nafocené na těchto výletech. Takže se teď můžete těšit na takový trošku spam článků asi. Jenom z těchto výletů si myslím, že by to mohlo být takových osm článků. Čtyři výletní a čtyři outfitové.. s tím, že bude stále vycházet jeden článek denně, ale myslím si, že se to budu snažit poskládat tak, aby stále vycházeli co nejvíce aktuálně. I když nevím stále v jakém pořadí vám to sem budu dávat.
No ale teď k tomuto výletu. Mamka kvůli předpovědi proměnlivého počasí nechtěla na výlet někam příliš daleko. Já jsem si myslela, že jsme zde byly pár let zpátky, ale nevím proč jsem si to popletla s Chlumeckým zámkem, takže jsme zde nebyly. Musím říct, že nakonec jsem ráda, že jsme tam jely, protože se mi tam původně vůbec nechtělo.
Do zámku na nějaké prohlídky s průvodcem jsme nešli, o to nám ani nešlo. Navíc s námi šel Bárny, takže toho by do zámku těžko pustili. Nám šlo hlavně o procházku po Zámeckých valech a ty byly naprosto kouzelné. Bárny byl sice chvílemi na přeražení, hlavně pokud byli někde poblíž pávy, ale jinak to bylo všechno OK.
Jo a pobavilo nás, když jsme někoho slyšely říkat dětem, aby si dávaly pozor na pávy, které odpočívaly někde na zídce, aby na ně neskočily. Což nás pobavilo a říkaly jsme si, že běžně a s oblibou skáčou na lidi, akorát jsme to nikdy nezažili.. 😂
No a po procházce po Zámeckých valech jsme se pak prošli ještě trochu parkem pod zámkem, ale odtud uvidíte fotky pak v outfitovém článku, protože to jsou jediné fotky, které odsud mám.
Nakonec, když jsme opustili zámek úplně, tak jsme navštívili takovou trošku možná italskou? kavárničku, která byla úplně překrásná, kouzelná a úžasná. Kavárnička se jmenovala Cafe Bajer, až když jsme seděli uvnitř, tak jsme zjistily, že prý je tato kavárnička vyhlášená. Teda alespoň to tam tvrdil jeden pán.
Mamka si tam dala latté a já ledovou kávu se zmrzlinou. Hrozně se mi líbilo jak to měli ozdobené, na pohled to vypadalo skutečně krásně a i jsme si pochutnaly.. myslím, že jsme tam nebyly naposledy.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).