Peklo
Tak dneska jsme vyrazili s mamkou a Bárnym do Pekla u Nového Města nad Metují. Než začnu, musím dát takovou opravu k včerejšímu článku, za dnešek totiž outfit nebude. Sice jsem ho původně plánovala, pravda, protože jsem si původně plánovala vzít něco úplně jiného, ale ráno byla docela zima, která mě donutila obléct se trochu tepleji než jsem původně plánovala, a tak jsem si řekla, že se navléknu rovnou do sportovního... a nakonec jsem za to ráda!!
Každopádně trasa měla mít kolem 11, 5 kilometrů, je tam trochu více možností, takže nevím podle které konkrétně se to počítá, ale my jsme si trasu museli zkrátit asi o dva kilometry a z Přibyslavy jsme šli po zelené přímo do pekla. Čímž jsme ale vynechali Koníček, kde měli být krásné výhledy. No a proč jsme ho vynechali? Vynechali jsme ho, protože Bárnymu bylo viditelně vedro, neměli jsme moc vody a já se o něj opravdu bála, kdybych ho měla táhnout ještě někam dál.. to jako zase nejsem psí sadista, pro mě je to dítě, takže na něj beru opravdu velikou zřetel.
Ale k tomu se dostaneme. Vyjížděli jsme kolem desáté hodiny a v Novém Městě jsme byli asi ve čtvrt na dvanáct a vyrazili na trasu. Nejdříve jsme se poptali pár lidí, kteří nás dovedli k tamější Sokolovně a odtamtud jsme se tedy vydali po žluté. Minuli jsme pár naprosto nádherných výhledů - za chvíli vám sem dám pár fotek - a právě jsme se dostali až k té Přibyslavi, za kterou se cesta rozdvojovala. Žlutá tedy jak už jsem výše řekla vedla na Koníček a zelená z kopce - hodně strmého - přímo do pekla.
Peklo.. to je taková krásná hospůdka a uvnitř zařízená skutečně jako v pekle. Daly jsme si tam s mamkou oběd - strašně dlouho jsem neměla bramborové knedlíky plněné uzeným se zelím, tak jsme si je dnes dali obě a k tomu do litru levandulovou limonádu.
No a po cestě zpět jsme se vydali po červené zpět do Nového Města přímo kolem Metuje. Bárník mohl kdykoli svobodně pít. Asi čtyři kilometry jsme šli po rovince a pak to zakončil krátký, i když strmí kopec. To už jsme ale byli v Novém Městě, sešli odhadem třeba dva kilometry k nádraží, tam asi ve tři čtvrtě na čtyři nasedli na vlak a pak už vím jen, že doma jsme byli kolem páté.
Takže po sedmi hodinách konečně doma.. 😂
A teď hurá na fotky:
Každopádně trasa měla mít kolem 11, 5 kilometrů, je tam trochu více možností, takže nevím podle které konkrétně se to počítá, ale my jsme si trasu museli zkrátit asi o dva kilometry a z Přibyslavy jsme šli po zelené přímo do pekla. Čímž jsme ale vynechali Koníček, kde měli být krásné výhledy. No a proč jsme ho vynechali? Vynechali jsme ho, protože Bárnymu bylo viditelně vedro, neměli jsme moc vody a já se o něj opravdu bála, kdybych ho měla táhnout ještě někam dál.. to jako zase nejsem psí sadista, pro mě je to dítě, takže na něj beru opravdu velikou zřetel.
Ale k tomu se dostaneme. Vyjížděli jsme kolem desáté hodiny a v Novém Městě jsme byli asi ve čtvrt na dvanáct a vyrazili na trasu. Nejdříve jsme se poptali pár lidí, kteří nás dovedli k tamější Sokolovně a odtamtud jsme se tedy vydali po žluté. Minuli jsme pár naprosto nádherných výhledů - za chvíli vám sem dám pár fotek - a právě jsme se dostali až k té Přibyslavi, za kterou se cesta rozdvojovala. Žlutá tedy jak už jsem výše řekla vedla na Koníček a zelená z kopce - hodně strmého - přímo do pekla.
Peklo.. to je taková krásná hospůdka a uvnitř zařízená skutečně jako v pekle. Daly jsme si tam s mamkou oběd - strašně dlouho jsem neměla bramborové knedlíky plněné uzeným se zelím, tak jsme si je dnes dali obě a k tomu do litru levandulovou limonádu.
No a po cestě zpět jsme se vydali po červené zpět do Nového Města přímo kolem Metuje. Bárník mohl kdykoli svobodně pít. Asi čtyři kilometry jsme šli po rovince a pak to zakončil krátký, i když strmí kopec. To už jsme ale byli v Novém Městě, sešli odhadem třeba dva kilometry k nádraží, tam asi ve tři čtvrtě na čtyři nasedli na vlak a pak už vím jen, že doma jsme byli kolem páté.
Takže po sedmi hodinách konečně doma.. 😂
A teď hurá na fotky:
Jinak mamka dnes prohlásila, že zavolá na vedení do práce, aby mi dali více směn a já jí přestala tahat po výletech 😂
Jo, co vám asi došlo, ale stejně bych to zde ráda zmínila, je, že fotky nejsou popořadě, ale na přeskáčku.
A koho by zajímalo něco z toho co mám na sobě, tak udělám takový mini outfitový článek teď a tady.
Tričko mám poměrně nové ze Sportisima, ale už ho nemůžu dohledat (kupovala jsem ho v kamenném obchodě), tak asi nejvíce podobné je tady.
Kalhoty mám podle mě třeba deset let a opravdu netuším odkud, ale podobné třeba tady nebo tady. Bohužel nemohu dohledat žádné, které by měli ten pas v barvě zelené mint.
Mikinu mám též asi pět let a také netuším odkud. Podobná třeba tady.
Boty i brýle si dohledejte v nějakém jiném článku, nebo počkejte třeba do zítra, to si myslím, že alespoň jeden outfitový článek vyjde a určitě tam budou taky - jsou skoro v každém outfitovém článku a naopak si myslím, že kdybyste se netrefili, že byste museli mít velkou smůlu.
No a teď by mě zajímalo, který blbec má teď v srpnu potřebu děsit zvířátka ohňostrojem .. to je na Silvestra trochu moc brzy, ne?! 🙈
Jo, co vám asi došlo, ale stejně bych to zde ráda zmínila, je, že fotky nejsou popořadě, ale na přeskáčku.
A koho by zajímalo něco z toho co mám na sobě, tak udělám takový mini outfitový článek teď a tady.
Tričko mám poměrně nové ze Sportisima, ale už ho nemůžu dohledat (kupovala jsem ho v kamenném obchodě), tak asi nejvíce podobné je tady.
Kalhoty mám podle mě třeba deset let a opravdu netuším odkud, ale podobné třeba tady nebo tady. Bohužel nemohu dohledat žádné, které by měli ten pas v barvě zelené mint.
Mikinu mám též asi pět let a také netuším odkud. Podobná třeba tady.
Boty i brýle si dohledejte v nějakém jiném článku, nebo počkejte třeba do zítra, to si myslím, že alespoň jeden outfitový článek vyjde a určitě tam budou taky - jsou skoro v každém outfitovém článku a naopak si myslím, že kdybyste se netrefili, že byste museli mít velkou smůlu.
No a teď by mě zajímalo, který blbec má teď v srpnu potřebu děsit zvířátka ohňostrojem .. to je na Silvestra trochu moc brzy, ne?! 🙈
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).